Dosud platila ve školkách domluva mezi vychovateli a rodiči. Pokud dítě nemohlo do školky přijít, rodič ze slušnosti zavolal nebo napsal mail. Důvody, proč jeho ratolest ten den nepřijde, ani nemusel uvádět. Nikdo to po něm často ani nevyžadoval.
Pravidelná docházka
Podle novely školského zákona, která se nově dotýká též dětí v posledním, a tedy povinném, roce předškolní výchovy, se však pravidla od prvního září změnila. Tento typ vzdělávání má podle vyhlášky nyní formu pravidelné denní docházky, čili minimálně čtyři hodiny denně. A to nepřetržitě, nikoli dvě hodiny ráno a dvě hodiny odpoledne.
Výňatek z novely:(3) Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno. (4) Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. |
Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání pak stanovuje školní řád.
Tuto zmínku v zákoně si ale ředitelé škole překládají po svém. Někteří nadále zastávají zásadu slušné omluvy v písemné formě, jiní jsou ve školním řádu striktní. Například jedna z pražských školek určila pravidla následovně: nepřítomnost dítěte musí být omluvena telefonicky nebo písemně nejpozději do 72 hodin.
Pokud rodič přivede dítě do školky se zpožděním, musí pozdní příchod omluvit písemně, a to ještě v ten tentýž den. Kdyby rodič chtěl dítě vzít s sebou na dovolenou k moři nebo na hory, musel by o tom podle zmiňovaného řádu školky informovat vedení minimálně dva týdny předem.
Alespoň dvacet neomluvených hodin by pak mohlo být důvodem k předání problému „sociálce“.
Pravidla ve školkách, a s tím logicky i reakce rodičů, se dost různí. „Změna mi vadí hlavně kvůli tomu, že s malým dítětem se situace mění každou půl hodinu a ne vždy je možné plánovat dlouho dopředu. Nechápu, proč by měli rodiče plnit takové nesmyslné požadavky,“ říká otec dvou dětí Jiří Šedivý, který žije s rodinou v Praze.
Problém je hlavně v tom, že už pětileté děti jsou podle novely zákona nepřímo postaveny na úroveň žáků základních a středních škol, kteří musí denně docházet do školy a nemohou si dovolit zameškat. A ne všechny jsou na to mentálně připraveni. Rodičům pak vadí zásah do běžného fungování rodiny, učitelům a vedení školek zas přehnaná „buzerace“ ze strany státu. Zákon totiž říká, že „ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte“.
Anketa
Zamlouvá se vám, že budou mít pětileté děti podmínky jak děti na základní škole?
Termín „oprávněn“ je z pohledu zástupkyně ředitele mateřské školky v Parmské ulici v Praze Taťány Hampejsové velmi důležitý. „Způsob naplnění je v kompetenci ředitele. Každý si to může regulovat sám ve školním řádu podle toho, jak je schopen systém omlouvání zajistit. V zákoně ale není přesně uvedeno, jak by to měl provést,“ komentovala změny vyplývající z novely školského zákona pro Lidovky.cz.
Vzhledem k tomu, že změna funguje teprve týden, nemá zatím možnost zhodnotit, jaké má nařízení dopady na fungování školek či jednotlivých rodin. „Ředitelé si podle mě nicméně spletli zajištění předškolní výchovy a povinnou docházku. Rodiče jsou povinni dítě do školky přihlásit, nejlépe do školky ve spádové oblasti, případně to řešit individuálním vzděláváním, ale docházku zákon neřeší,“ míní Hampejsová.
Speciální omluvný list
Ve školce, kde působí, nepřítomnost dětí evidují ve speciálním archu. „Abychom to mělo písemně doložitelné, následující postup chceme rodičům sdělit na třídní schůzce v příštím týdnu,“ sdělila dále.
Sama ovšem zmiňuje, že v některých případech může novela dávat smysl -Výjimečné situace podle ní nemohou počítat jen s domluvu mezi rodiči a učiteli. „Pokud by rodič denně volal a omlouval své dítě po dobu třeba tří měsíců, pak by vzdělávání selhávalo a tam by vedení školky samozřejmě zajímalo, proč se tak děje,“ říká zástupkyně ředitele. Míní, že právě dlouhodobá absence některých dětí ve školce byla důvodem ke vzniku právní úpravy související s posledním rokem předškolní výchovy.
„Zákon rodiče ale stejně k ničemu nedonutí, takže je to podle mě dost nešťastné,“ míní s tím, že to jen dává možnost některým ředitelům zbytečně zatěžovat rodiče.
I podle odborníka na vzdělávání ze společnosti EduIn Boba Kartouse je zákon v tomto směru skutečně nedokonalý. „Celé opatření s povinnou docházkou mělo původně za cíl pomoc i dětem ze sociálně slabého prostředí lépe se adaptovat na přechod do školy. Nelze než spoléhat na zkušenost, úsudek a vstřícnost ředitelek a ředitelů, kteří by měli do té vědět, kdy je nutno dohlížet pozorně na vývoj dítěte a kdy jde o dítě, u nějž není důvod předpokládat vývojové handicapy,“ tvrdí.
Pokud je evidentní, že na to ředitel nebere ohled a zavádí přísná školní pravidla i pro děti ve školce, lze prý pouze doporučit rodičům, aby se snažili s ředitelem domluvit na řešení. „Zdravá asertivita je tady na místě,“ míní Kartous.
Ředitelka Mateřské školy Libocká v Praze 6 Dana Chroustovská ovšem nevidí situaci tak dramaticky jako většina kritiků novely. „U nás to stále funguje tak, že rodič dítě omlouvá mailem nebo telefonicky. To je standardní, bez ohledu na to, zda jde o povinné předškolní vzdělávání, či nikoli. Tím, že přibyla tahle přiblblá legislativa, což říkám zcela otevřeně, tak jsme akorát vytvořili omluvný list a ten necháváme rodiče podepisovat. Více jsme to nad rámec školního řádu neřešili,“ popsala praxi prvního týdne.
„Pokud chce rodič dítě vzít s sebou na dovolenou, tak ať to udělá. Zvlášť v době, kdy funguje individuální vzdělávání, v tom nevidím vůbec žádný problém. Konec konců někde u moře se dozví více, než kdybychom mu o tom moři vyprávěli ve školce,“ nastínila svůj pohled na věc Chroustovská.
A jak se ukazuje, mnozí ředitelé škol změnu považují jen za formalitu, kterou není potřeba více řešit. „Děti u nás chodily vždycky a chodit budou. Rodiče většinou soucitně plní všechna nová opatření. Rebela žádného nemáme a všichni chápou, že my si to nevymýšlíme. Za nás jde jen o byrokratickou formalitu, stejně jako v případě inkluze,“ říká Václav Meškan, ředitel Mateřské a Základní školy v Dubé.
Společnost ještě není připravena
Podle dětské psychiatričky Věry Gabrielové však není česká společnost a výchova dětí momentálně nastavena na podobné změny. Na rozdíl od některých zemí na západě totiž děti dosud nemusely před nástupem do školy povinně navštěvovat jiné vzdělávací instituce.
„Zde hrozí nebezpečí. Zákon sice nastavuje řád a pravidla, ale už nedoceňuje všechny okolnosti s tím spojené. Myslím si, že tato změna dítě vůbec nemusí poškodit v jeho psychickém vývoji nebo jej atakovat. Je to spíše o nastavení komunikace mezi institucí a rodinou. V momentě, kdy se totiž setkají méně empatičtí rodiče s méně empatickou učitelkou nebo ředitelkou, může dojít k průšvihu,“ říká lékařka Gabrielová.
Pravidla by podle ní měla reflektovat potřeby dětí. „To ale asi není úplně reálné a zřejmě se tak skutečně nestane,“ dodává. Zároveň ale upozorňuje, že kolektiv je pro dítě starší tří let velmi důležitý – z toho důvodu oceňuje pravidelnou docházku.
Jaké dopady bude mít novela na fungování školek, má za úkol sledovat Česká školní inspekce. Ta zatím neobdržela žádné stížnosti. „Řada věcí se pravděpodobně ukáže v průběhu roku,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys s tím, že cokoli hodnotit po týdnu fungování změny by bylo předčasné. Podle něj ale skutečně zákon neuvádí víc než nutnost doložit důvody nepřítomnosti dítěte na výzvu, a to do tří dnů od vyzvání.
