Na letišti v Novém Dillí bylo tehdy večer před 20 lety rušno. Dispečer VK Dutta se rozhodně nenudil. Na starosti měl i let číslo 763 Saúdskoarabských aerolinií. Boeing 747 startoval do Dahránu v Saúdské Arábii s 289 cestujících a 23 členy posádky. Většinu pasažérů tvořili indičtí dělníci, kteří cestovali na Střední východ za prací.
Kapitán Al-Šabajli s prvním důstojníkem Nazirem Khanem zvedli Jumbo Jet z ranveje v 18.32. Dutta přikázal saúdskému letounu stoupat do letové hladiny jedna-čtyři-nula, tedy čtrnácti tisíc stop (zhruba 4300 metrů).
Ve stejnou dobu k letišti mířil charterový let 1907 kazašských aerolinií z Čimkentu s 37 lidmi na palubě. Iljušin Il-76 s kapitánem Genadijem Čerepanovem a radistou Igorem Reppem dostal od Dutty příkaz letět v hladině 150. Proti sobě letící stroje se měly minout s rozestupem 1000 stop (okolo 300 metrů).
„Na dvanácti hodinách máte saúdský Boeing 747 na vstřícném kurzu,“ upozornil kazašskou posádku Dutta. „Rozumím, ohlásím ho. Jak je daleko?“ ptal se radista Repp. „Čtrnáct mil“ (námořních mil, tj. 25 kilometrů).
K letišti v Novém Dillí se blížil i americký vojenský nákladní letoun Lockheed C-141 Starlifter, pilotovaný kapitánem USAF Timothy Placem. Ve sluchátkách slyšel komunikaci věže s oběma letadly. „Najednou se v pravém okénku objevila jasná záře,“ vzpomínal Place v kanadském dokumentu ze série Mayday. „Vypadalo to jako raketa, která nabírá rychlost a řítí se k zemi. Chvíli se zdálo, že narazí přímo do nás. Zahájili jsme proto úhybný manévr.“
Iljušin odsekl velký kus stabilizátoru
Boeing 747 a Iljušin Il-76 se v 18.40 srazily ve výšce 4300 metrů. Ocasní plochy kazašského letounu narazily do křídla Jumbo Jetu. Potom ocas iljušinu zasáhl i horizontální stabilizátor boeingu a odsekl z něho více než pětimetrový kus. Posádka boeingu ztratila nad strojem kontrolu.
Trosky obou letadel dopadly na zem zhruba 100 km západně od Dillí. Pozůstatky obou strojů se nacházely sedm kilometrů od sebe, saúdský letoun u vesnice Dhani, Il-76 u vesnice Birohar.
Dispečer Dutta marně volal let 763. Spojil se s ním ale Place a oznámil, že „viděli něco jako velkou explozi.“ Dutta byl v šoku. „Tehdy mi došlo, že je něco špatně. Viděl jsem, jak se značky blíží k sobě. A po další otáčce antény už tam nebyly.“ Americký pilot pak ještě indickému dispečerovi řekl, že vidí na zemi dva samostatné ohně.
„Jedno letadlo se řítilo směrem k nám. Hořelo a všude létaly kusy trosek. Lidé prchali. Potom se utrhl motor, stroj přešel do spirály a zaryl se do pole,“ popsal v dokumentu jeden ze svědků na zemi.
K troskám se dřív než záchranáři dostal televizní reportér Višna Som. „Vyšel jsem na pole. Byla úplná tma, orientoval jsem se jen podle svitu měsíce. Šel jsem prakticky poslepu. Potom jsem kolem sebe rozeznal nějaké stíny. Takové jakoby hromádky po obou stranách. Protože byla tma, nevěděl jsem co to je. Potom jsem se zastavil, bylo to celé nějaké divné.“ Pak jeho kolega rozsvítil světlo na kameře. „Ty hromady byly trosky letadla a pozůstatky obětí. Asi pět metrů vpravo ode mě byl strom. Na stromě visela ohořelá mrtvola. Ten obraz mě pronásleduje už léta a nedokážu se ho zbavit.“
Šesti lidí pád přežilo. Podlehli později zraněním
Záchranáři našli na obou místech dopadů trosek přeživší. Boeing narazil do země v rychlosti 1135 km/h, přesto dva pasažéři připoutaní k sedačkám ještě žili. Z iljušinu přežili prvotní dopad čtyři lidé. Všech šest ale krátce nato zemřelo na mnohočetná zranění. Srážka si vyžádala 349 mrtvých, jde tak o nejtragičtější kolizi letadel ve vzduchu v historii. Celkově jde podle počtu obětí o třetí nejhorší leteckou nehodu.
Co ji však způsobilo? Vyšetřovatelé měli těžkou práci, trosky se zaryly do hloubky 10 metrů. Analýza černých skřínek ukázala, že saúdský letoun dodržel všechny příkazy od dispečera. Boeing měl nařízenou výšku 14 000 stop, nacházel se ve výšce 14 100 stop - to bylo v povolené toleranci. Jenže ve výšce 14 000 stop byl i Iljušin, přestože měl nařízeno 15 000 stop.
Spojení s Duttou zajišťoval radista Repp, ne kapitán Čerepanov. Kazašští piloti totiž nemluvili anglicky plynule. Repp s Čerepanovem se tak museli o údajích na přístrojích navzájem informovat. Mohli se tak splést.
Podle záznamů z černých skříněk si Repp v poslední chvíli uvědomil, že se dopustili chyby. Varoval pilota a ten začal okamžitě stoupat. „Drž stopadesát! Neklesej!“ vykřikl radista. „Saňo, plyn!“ přikázal kapitán. Il-76 pak narazil do boeingu nad ním.
Kolizi mohlo odvrátit lepší radarové vybavení na letišti v Novém Dillí. Jenže dispečeři měli k dispozici jen starší typ radaru, který nezobrazoval výšku letadel. Nové vybavení bylo teprve ve skladu. Srážce mohl zabránit také antikolizní systém,TCAS (Traffic Collision Avoidance System). Využívá informace z odpovídačů na palubách okolních letadel a dokáže včas vyhodnotit nebezpečí srážky. Jenže ani jeden letounů ho neměl. Dnes už ho mají všechna dopravní letadla povinně.
Osudný 12. listopad |