Protesty začaly na Dálném východuNěkolik stovek lidí ve Vladivostoku požadovalo zrušení výsledků parlamentních voleb, které považují za nečestné a zmanipulované. Zatímco ve Vladivostoku povolená demonstrace proběhla pokojně, v Chabarovsku podle rozhlasu policie zatkla 80 ze 150 demonstrantů, podle agentury Interfax 30 ze 60 účastníků protestu na ústředním náměstí města, které následně policie ohradila, aby zabránila dalším nepovoleným demonstracím. V Blagověščensku, centru Amurské oblasti, protestovala padesátka lidí. Akce podle Interfaxu skončila "bez excesů".
|
Demonstrace probíhala v poklidu, její organizátoři se však obávali možného zásahu policie. Úřadům nahlásili jen 30 000 účastníků demonstrace. A při překročení tohoto počtu by policie mohla účastníky rozehnat. Podle nezávislých pozorovatelů bylo v ulicích přes 50 tisíc lidí, mělin v rukou prapory a hesla požadující opakování voleb kvůli machinacím při sčítání hlasy.
"Rusko bez Putina!", "Chceme změny!" a "Chceme přepočítání hlasů!" požadovali demonstranti na moskevském Bahenním náměstí, odděleném řekou Moskvou od Kremlu, kam se demonstrace v dohodě s radnicí přesunula. Podle skandování davu by si Putin měl vzít lyže a zmizet na Magadan, do nehostinné končiny na severu, kam Stalin deportoval vězně.
Voláním "Provokatéři!" uvítal dav kolonu nacionalistů, kteří na mítink přišli s carskými vlajkami a pokřikem "Rusové vpřed!" Vypískán byl zástupce komunistů, kteří v parlamentu mají druhé nejsilnější zastoupení.
Policie varovala stále přicházející davy před zhroucením přetíženého mostu, na kterém už stojí tisíce lidí, snažících se dostat na mítink. Na místo povolené demonstrace zamířilo i 1500 demonstrantů, kteří se sešli na původně ohlášeném místě, Revolučním náměstí u Kremlu. Místo obklopovali policisté, ze vzduchu na situaci dohlížel vrtulník. Nad pořádkem v metropoli od počátku prosince bdělo přes 50 tisíc policistů a vojáků ministerstva vnitra. Policie proti protestantům zasahovala i v Petrohradu.
Putin prý získal nanejvýš 30 procent hlasů
Politolog Dmitrij Oreškin z pódia ohlásil "skutečné výsledky voleb": Jednotné Rusko podle pozorovatelů nezískalo polovinu, ale nejvýše 30 procent hlasů, v Moskvě 26 procent, a ne 46 procent, jak tvrdí úřady. Šéf sdružení motoristů Sergej Kanajev pobavil dav návrhem zasunout předsedovi ústřední volební komise do zadní části těla "všechny hlasy, které ukradl".
Předák liberální strany Jabloko Grigorij Javlinskij slíbil "přepočítat každý hlas", ale už po odchodu od mikrofonu přiznal, že úřady stížnost jeho strany nepřijaly. "Chceme dvě věci: zrušit zfalšované volby a propustit politické vězně," prohlásila na mítinku známá ekologická aktivistka Jevgenija Čirikovová. Závěrečná rezoluce přidala i další body, včetně uspořádání nových voleb.
"Březnové (prezidentské) volby budou jiné. Nepustíme Putina do Kremlu," slíbil bývalý premiér Michail Kasjanov, jehož kandidaturu na prezidenta před čtyřmi lety úřady nepřipustily. Jednotné Rusko však stále slibuje zvolit Putina už v prvním kole a rozdrobená opozice, parlamentní i mimoparlamentní, nedokázala dospět ke společnému kandidátovi, který by měl šanci v klání uspět.
Proti Putinovi nastoupí Mironov
Menší parlamentní strana Spravedlivé Rusko schválila jako svého kandidáta do prezidentských voleb Sergeje Mironova, bývalého předsedu horní komory parlamentu. Komentátoři předpokládají, že rozdrobenost opozice pomůže favoritovi voleb, premiérovi Vladimiru Putinovi, jehož strana Jednotné Rusko slibuje zvolit svého kandidáta už v prvním kole 4. března.
Mironov byl na sjezdu Spravedlivého Ruska jediným kandidátem. Podpořilo ho 232 delegátů, pět hlasovalo proti.
Putin byl prezidentem už v letech 2000 až 2008, ale ústava mu nedovolovala ucházet se o třetí mandát za sebou, a tak jej na čtyři roky v Kremlu nahradil Dmitrij Medveděv.
Dříve se v tisku objevilo tvrzení, že Mironova, uraženého odvoláním z funkce předsedy Rady federace, horní komory parlamentu, prý k účasti v prezidentském klání přemluvil sám Putin.
