Václav Stehlík byl penzionovaný železničář a odbojář. Jeho blízkým přítelem byl sociálně demokratický poslanec František Němec, jenž tuto a další adresy poskytl zpravodajskému odboru v Londýně. Stehlíkův domov se pro parašutisty stal první záchytnou adresou na protektorátním území.
Parašutista Josef Gabčík se při seskoku zranil. Stehlík nezahálí a parašutistům zajišťuje nejen ubytování a stravu, ale i lékařskou pomoc u lékaře Zdenko Čápa. Ten parašutistu ošetřil. „Je to distorze hlezenního kloubu a bez rentgenu nemohu vyloučit zlomeninu,“ vynesl svůj soud doktor nad pohmožděnou Gabčíkovou nohou. Dal mu tedy sádrový obvaz s podpatkem.
Od Václava Stehlíka se parašutisté později přesunuli do Plzně k Václavu Královi. Jeho adresu sice již Gabčík s Kubišem měli z Londýna, ale Václav Stehlík jim předal i další, a to adresy rodiny Khodlových a také adresu Václava Ruty.
Zeťovo udání
Stehlíkovi během následujících několika měsíců pomohli i dalším parašutistům, kterým poskytli úkryt a stravu. Mezi nimi byli i výsadkáři z operace Tin a Intranstive, kteří nad územím protektorátu seskočili na konci dubna 1942, a to Ludvík Cupal a Vojtěch Lukaštík. Adresu Stehlíkových, jako tomu bylo rovněž u Gabčíka s Kubišem, dostali již v Londýně.
Zeť Václava Stehlíka František Mareška se v květnu 1942 rozhodl dojít na četnickou stanici v Rokycanech. Řekl jim vše, co věděl o Stehlíkových, kteří ukrývali parašutisty. Informace se dostala ke gestapu a dva dny před atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha stejná četnická stanice dostala příkaz, aby zatkla a předvolala rodinu Stehlíkových do Plzně. K výslechu byla předvolána celá rodina, tedy Václav Stehlík se svojí ženou Růženou, synové Václav a František i dcera Josefína, jejíž manžel celou rodinu vyzradil gestapu.
Dva dny poté se odehrál útok na Reinharda Heydricha. Pro rodinu Stehlíkových to znamenalo, že se dostali do kategorie úhlavních nepřátel Velkoněmecké Říše, se kterými režim neměl žádné slitování.
Celá rodina Stehlíkových byla odsouzena k trestu smrti. Zatčen byl i Mareška, přestože svou rodinu udal. Důvod takového kroku není dosud plně objasněn. Jedno je ale jisté, popravou rodiny Stehlíkových si gestapo odstranilo možného svědka a stopu k parašutistům.
Utrýzněné duše na popravišti
Trest smrti byl vykonán dne 28. května 1942. Rodina byla popravena na lobezské střelnici. Šlo o první oběti stanných soudů v celém protektorátu.
Cestou na popraviště prosila zoufalá Josefína Marešková, jejíž muž neštěstí rodiny způsobil, o milost. Srdce svých trýznitelů se marně snažila obměkčit tím, že má dvě malé děti. Manželka Václava Stehlíka před popravou omdlela. Byla zastřelena v bezvědomí. Václav se svými dvěma syny se po celou dobu chovali statečně.
Popravčí rodiny Stehlíkových byli po válce vyslechnuti. Nikdo z nich za své zločiny nebyl potrestán. V roce 1949 byl v Lobzích odhalen památník obětem, mezi nimiž byla i rodina Stehlíkových. Reliéf je dílem Marie Uchytilové, v jejíchž rukách vznikl i pomník lidických dětí.
Po Františku Mareškovi a jeho ženě Josefíně zůstala dvouletá dcera Jaroslava. Sousedé si ji tajně osvojili, a tak na ni až do konce války gestapo nepřišlo. Osud rodiny Stehlíkových dodnes připomíná pamětní deska na jejich domu v Rokycanech.
Naše zdrojeTelevizní seriál ČT: Heydrich – konečné řešení ŠMEJKAL, P.; PADEVĚT J., Průvodce Anthropoid, Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5. http://www.mauthausen.estranky.cz/clanky/zpracovane-pribehy-veznu-klm/pribeh-rodiny-kralovy---2.-cast.html http://zpravy.idnes.cz/jako-kluk-jsem-pomahal-gabcikovi-vzpomina-syn-cetnika-pf1-/domaci.aspx?c=A080518_212132_domaci_zra http://mapa.skrytemesto.cz/detail/245 |