Invaze vojsk Varšavské smlouvy se pro filmaře stává oblíbeným námětem. Zatím se jej však nedaří pořádně využít. Velmi slibně se sice jeví snímek Ireny Pavláskové Zemský ráj to na pohled, ten však do kin nastoupí až v listopadu. Zato Anglické jahody, které měly premiéru loni na podzim, se příliš nepovedly. Mnoha jejich nešvarů se dopouští i polsko-česká koprodukce Operace Dunaj.
Film režiséra Jacka Glomba jde prošlapanou cestou malých, osobních, "kuchyňských" dějin na pozadí velkých historických událostí. A to téměř doslova: kuchyně se v Operaci Dunaj nachází ve venkovské hospodě, v níž se odehraje velká většina děje.
V hospodě místní oslavují odchod do důchodu jiného štamgasta a přednosty stanice pana Kulky. Stěnou do sálu znenadání projede obstarožní polský tank Beruška, jehož čtyřčlenné posádce se podařilo ztratit se hned za hranicemi. Zatímco se osazenstvo Berušky pokouší najít společnou řeč s místními a spravit s jejich pomocí rozbitý tank, z hlavního voje je vyráží hledat rázná majorka Gronzlová s podpantofláckým manželem...
Slova místo činů
S Anglickými jahodami má Operace Dunaj společné skákání mezi dějovými liniemi a to, že se odehraje prakticky během jediného dne. Film zároveň vychází z Glombovy divadelní inscenace a trojí jednotu se marně pokouší rozbít skoky v prostoru. Přemírou dialogů se pak snaží maskovat absenci děje.
A to je největší problém Operace Dunaj: je takzvaně "o ničem". K čemu po plátně defilují áčkoví čeští herci, jako Bolek Polívka, Eva Holubová, Jaroslav Dušek a spousta dalších, když nemají co hrát? Drtivá většina filmu sestává z monotónního deklamování replik, které o obsah (například kritika české i polské národní povahy) usilují stejně marně jako o humor (hlášky jako "ty jsi chytrá jako Hlas Ameriky"). Divadelní topornost podtrhává laciná symbolika typu holuba lapeného do klece. Trapnem pak film žhne ve scénách, kdy mají čeští herci hrát bodře opilé venkovany.
Hodnocení LN2 / 5 Operace Dunaj |
Češi totiž po počátečním odporu a následné pasivní rezistenci obrátí, přijmou vojáky za své a začnou se s nimi bratřit – do té míry, že si vojáčky rozebere trojice holek na vdávání, které se kolem hospody motají. Rádobykomičnost, s níž se domácí bránili cizákům, ustoupí neobratným pokusům o sbližování, jež nejsou o nic zábavnější.
Pobryndaná pivní poetika
Chtěný je i humor spočívající v hašteření Gronzlové s manželem. A už úplně absurdně působí výstup, v němž se Kulka probudí zamčený na záchodě a rozhodne se demonstrativně zemřít. Operace Dunaj nakonec doklopýtá k ulepené selankovité idyle, jenže ta musí být opět s koňskou dávkou divadelní nevyhnutelnosti rozmetaná. Film korunuje závěr nesmyslně vypjatý a dramaturgicky zcela naivní.
Zejména díky hercům se na Glombův film dívat dá. Jenže není proč. Operace Dunaj prošumí jako libovolný díl "nováckého" pokusu o sitcom s názvem Hospoda. S ním má vedle prostředí, pobryndané pivní poetiky a Jiřího Menzela v hereckém obsazení společnou zejména televizní statičnost. Ve finále by bylo jedno, kdyby měl snímek stopáž o půl hodiny kratší nebo delší: jeho stavba by zůstala stejně plochá a výpověď chudá. Srpen 1968 si na zajímavé filmové ztvárnění musí ještě počkat.
