Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

‚Poslední tajemství Šestidenní války.‘ Izrael mohl použít atomovku na Sinaji, tvrdil generál

Svět

  12:00
TEL AVIV/PRAHA - Izrael měl tajný plán, jak použít jadernou zbraň na egyptském poloostrově Sinaj. Alespoň to vyplývá ze zjištění izraelského historika Avnera Cohena, které zveřejnil k příležitosti padesátého výročí Šestidenní války mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska. Cohen vycházel z rozhovorů, které před lety vedl s generálem Jicchakem Jaakovem. Právě on měl být tím, kdo dohlížel na jaderný program.

Archivní záběry ze Šestidenní války v červnu 1967. foto: ČTK

Archivní záběry ze Šestidenní války v červnu 1967.
Archivní záběry ze Šestidenní války v červnu 1967.

Podle nově zveřejněných svědectví měli Izraelci v plánu nainstalovat atomovou bombu na vrcholek hory na Sinajském poloostrově. Měla sloužit k odstrašení egyptských a arabských jednotek. Izraelci však k jejímu použití nikdy nemuseli přistoupit, protože arabskou koalici v roce 1967 rozprášili za šest dní.

Trump odložil přesun amerického velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma

Plán pro případ neúspěchu v poli, označený za poslední tajemství Šestidenní války, byl nazýván „operací soudného dne“, jak historikovi Cohenovi při sérii dříve nezveřejněných rozhovorů v roce 1999 prozradil generál Jaakov. Muž, který zemřel v roce 2013, byl v době červnových událostí roku 1967 hlavním prostředníkem mezi armádou a civilním obranným průmyslem, jenž měl mít na starosti vývoj jaderné zbraně.

ŠESTIDENNÍ VÁLKA

  • V 19. roce své existence, v roce 1967, měl Izrael za sebou již dvě války s okolními arabskými státy. Zatímco hospodářství bylo v docela uspokojivém stavu, zahraničněpolitická situace židovského státu, jenž byl obklopen nepřátelskými arabskými státy, které nepokrytě usilovaly o "zahnání Židů do moře", byla vyhrocená. Po hrozbách z arabských států vypukla před 50 lety, 5. června 1967, třetí arabsko-izraelská válka (tzv. šestidenní), ve které Izrael arabské státy porazil a obsadil značná území. Válka zcela změnila mapu Svaté země, zároveň ale znamenala zostření studené války mezi Východem a Západem.
  • Co předcházelo šestidenní válce? Již několik let docházelo pravidelně ke střetům na izraelsko-syrských hranicích, navíc byla v roce 1964 vytvořena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), v jejíž chartě se otevřeně hovořilo o neplatnosti vzniku Izraele a o nutnosti osvobození Palestiny. Hranice mezi Izraelem a Egyptem na Sinaji byly po válce z roku 1956 monitorovány vojsky OSN.
  • Konflikt rozpoutal egyptský prezident Gamál Abdan Násir: 15. května 1967 požádal o stažení vojáků OSN ze zón mezi Egyptem a Izraelem, v čemž mu bylo vyhověno, a o šest dní později zablokoval Tíránský průliv a tím i izraelský přístav Ejlat v Rudém moři.
  • Poté se armády Egypta, Sýrie, Jordánska a Iráku shromáždily na hranicích Izraele a arabští vůdci se předháněli v plamenných výzvách. Násir označil za základní cíl zničení Izraele, tehdejší syrský ministr obrany (a pozdější prezident) Háfiz Asad hovořil o likvidaci sionistické entity v arabské domovině.
  • Armáda arabských států byla sice početnější než izraelská, kvalita byla ale na straně Izraele. Navíc vojska jednotlivých arabských států působila v podstatě jako samostatné subjekty bez jakékoli koordinace. Arabská vojska hnal do útoku nacionalismus a nenávist k Izraeli, zatímco židovský stát bojoval o holou existenci.
  • Izrael vytvořil vládu národní jednoty a ministrem obrany se stal jednooký Moše Dajan. Náčelníkem jeho štábu byl pozdější premiér Jicchak Rabin, prvním náměstkem ministra obrany Šimon Peres (tedy dva laureáti Nobelovy ceny za mír z roku 1994). Jedním z vrchních velitelů byl i další budoucí předseda vlády Ariel Šaron, jenž velel oddílům, které jako první dosáhly Suezského průplavu.
  • Rozkaz k útoku vydal velitel izraelského letectva Mordechaj Hod 5. června v 7:45 izraelského času. Izraelské letectvo (osvědčily se zejména francouzské stíhačky Mirage) zničilo ještě ten den na zemi asi 400 egyptských, jordánských, syrských a iráckých letadel (mezi nimi i několik bombardérů Tu-16) za cenu ztráty asi 20 vlastních letadel. Izrael tak během prvního dne vyřadil nepřátelské letectvo.
  • Během šesti dnů Izrael obsadil celé jordánské území západně od řeky Jordán a východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov a Pásmo Gazy a syrské Golanské výšiny. V bojích padlo na 6000 Jordánců, 1500 Egypťanů, 1000 Syřanů a 776 izraelských vojáků. Izrael ztratil 40 letadel a 80 tanků, arabská koalice 450 letadel a 1000 tanků.
  • Válka přinesla mnoho změn. Kromě větší bezpečnosti pro Izrael zvýšení počtu arabských obyvatel židovského státu, ale mimo jiné začalo i osídlování obsazených území, čímž byl vyvolán dodnes živý problém. Špatná ekonomická situace na těchto územích (zejména mezi Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy) i řada dalších opatření ale zvyšovala nenávist Palestinců vůči Izraeli.
  • Na mezinárodní úrovni socialistické státy (kromě Rumunska) na příkaz Moskvy přerušily styky s Izraelem a dosavadní izraelský spojenec Francie přestal Izraeli dodávat zbraně (výsadním dodavatelem se tedy staly USA). Navíc arabské státy na kongresu v červnu 1967 v Chartúmu stanovily tři "ne" (žádný mír, žádné uznání, žádné rozhovory s Izraelem) a také Rada bezpečnosti OSN schválila v listopadu 1967 rezoluci číslo 242 požadující odchod izraelských vojsk z okupovaných území, ale také právo všech států v této oblasti na život v míru a bezpečí.

Podrobnosti z Cohenova pera o Operaci Samson, jak oficiálně zněl název plánu, zveřejnilo v pondělí na svých webových stránkách Mezinárodní centrum pro výzkum Woodrowa Wilsona ve Washingtonu. Už samotný název operace byl zvolen proto, aby arabské protivníky odstrašil poukazem na biblického obra Samsona.

Ze zveřejněných informací mimo jiné vyplývá, že v případě nouze měl dát pokyn k explozi improvizované smrtelné zbraně přímo izraelský premiér. Avšak pouze v krajním případě, kdy by židovský stát čelil nebezpečí ohrožující jeho existenci.

V rozhovorech s historikem Cohenem vyprávěl bývalý generál Jaakov i o tom, jak vytvoření plánu urgovali jeho nadřízení. Popsal i detaily výběru dvojice vrtulníků, které měly operaci provést za asistence elitní jednotky Sajeret Matkal vycvičené k operacím uvnitř nepřátelského území.

Velká škoda? Nežádoucí

Místo pro umístění bomby bylo záměrně zvoleno na východním Sinaji asi 20 kilometrů od velkého egyptského vojenského komplexu v Abu Ageila. „Máte nepřítele, který vám hrozí zahnáním do moře. Věříte mu. Jak jej ale zastavit? Vystrašením. Musíte ale mít čím ho vystrašit,“ vysvětloval podle transkripce historikovi Jaakov.

To byl také primární cíl operace Samson. Izraelci nechtěli ohrozit egyptská populační centra. Tomu nasvědčuje vybraná lokalita i poměrně malé rozměry zařízení, jak je představil generál. Příliš velké škody nebyly žádoucí.

Historik Cohen ve své práci dochází k závěru, že izraelské vedení nemyslelo zcela vážně provést demonstraci jaderné síly. Hodnota Jaakovovy výpovědi však podle něj spočívá v tom, že odhaluje schopnost Izraele vůbec sestavit, ačkoliv improvizovanou, jadernou nálož už v roce 1967.

Podle zahraničních médií může nové odhalení podkopat představy o politice nukleární nejednoznačnosti, která trvá desítky let. Její podstatou je faktická nejasnost v tom, jestli Izrael má v držení smrtící zbraň, nebo ne, v čemž sami představitelé židovského státu veřejnost dále zanechávají.

Podle některých odborných zdrojů ale může mít Tel Aviv k dispozici desítky až stovky jaderných bomb. Představitelé židovského státu již vícekrát naznačovali schopnosti své země v tomto směru. Izraelské ministerstvo zahraničí však odmítlo komentovat aktuální zprávu, kterou jako první na konci minulého týdne zveřejnil americký list The New York Times (NYT).

‚Vše si vymyslel‘

Existují i názory, že jde o vymyšlený příběh bývalého generála Jaakova. Bývalý izraelský velvyslanec v USA a historik Michael Oren je přesvědčen, že se nic z popsaných událostí nestalo. Vychází ze svého osobního výzkumu, ve kterém se šíře věnoval válce z roku 1967.

„Není to důkladný historický výzkum,“ vyjádřil se Oren na adresu Cohenových zjištění. Nelíbí se mu, že se spoléhá na jeden zdroj informací, což je podle jeho slov vysoce neobvyklé mezi skutečnými výzkumníky.

„S Jicchakem Jaakovem jsem také hovořil a nepřesvědčil mě, že by jeho příběh mohl obstát. Byly odhaleny desítky, pokud ne stovky tisíc tajných dokumentů z Šestidenní války. Neexistuje ani jeden, který by tato tvrzení alespoň částečně připouštěl,“ vysvětlil podle britského serveru The Independent Oren. Myslí si, že by už dávno byly nalezeny dodatečné důkazy.

Na důvěryhodnosti Jaakovovi nepřidalo, že byl na počátku nového tisíciletí v Izraeli zatčen kvůli „vysoké špionáži“ a podmínečně odsouzen v tajném procesu. Přesné znění obvinění však nikdy nebylo zveřejněno. Ukázalo se až zpětně, že se provinil konverzací o tajném plánu s izraelským reportérem, jehož ještě před vydáním cenzurovala armáda.

Jiní izraelští představitelé však podle NYT informace o operaci podobné té, kterou Jaakov popsal, připouštěli. Bývalý prezident Šimon Peres, jenž minulý rok zemřel, ve svých memoárech existenci tajného plánu naznačil. Psal o nespecifikovaném návrhu, který „by odstrašil Araby a odvrátil další války“, tedy podobném tomu, který odhalil generál Jaakov.

Autor: