Jaký je postoj Ameriky vůči zemi, které se říkalo „rudá Čína“? Historicky lze ten vztah za posledních sto let popsat s trochou nadsázky jako vztah „láska–nenávist/láska–zamilovanost–nenávist“. Bohužel, zrovna teď začínáme prožívat tu nejnebezpečnější fázi.
V meziválečném období, v 20. a 30. letech 20. století, byl zájem Američanů o Čínu značný. Působili v ní jako misionáři, lékaři (obojím byl třeba budoucí významný republikánský politik Walter Judd), učitelé, podnikatelé (například textilní magnát a pozdější zarytý antikomunista Alfred Kohlberg). Mnozí Číňané z bohatých rodin, kteří konvertovali ke křesťanství, studovali na prestižních amerických univerzitách, jaké třeba Sung Mej-ling, tedy „paní Čankajšková“.
