Tomu současnému, 68letému Kofimu Annanovi, totiž koncem letošního roku skončí druhý pětiletý mandát. Ve hře o nejvyšší post ve světové organizaci je hned několik jmen. Média opakovaně spekulují například o bývalém americkém prezidentovi Billu Clintonovi, východotimorském nositeli Nobelovy ceny Josém Ramosi Hortovi nebo vysokém představiteli EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javieru Solanovi.
Podle neformální geografické rotace by však nyní měl být na řadě kandidát z Asie. Tři z dosavadních sedmi šéfů OSN totiž pocházeli z Evropy, dva z Afriky, jeden z Latinské Ameriky a jeden z Asie. Formálně proto byli dosud nominováni mimo jiné jihokorejský ministr zahraničí Pan Ki-mun, thajský vicepremiér Surakiart Satchiratchai, bývalý velvyslanec Srílanky v USA Jajantha Dhanapala a Ind Shashi Tharoor - současný populární Annanův zástupce pro komunikaci a informace.
Oficiálního kandidáta na křeslo generálního tajemníka má během července vybrat Rada bezpečnosti a poté o něm bude hlasovat Valné shromáždění. Každý z pěti stálých členů Rady bezpečnosti přitom může svým vetem volbu „nežádoucího“ kandidáta zablokovat.
Klíčovou roli budou při volbě nového šéfa OSN hrát Spojené státy. Ty spolu s Velkou Británií oznámily, že chtějí do čela světové organizace člověka, který bude pro tento post nejlépe kvalifikován bez ohledu na to, ze které části světa bude pocházet. Podle zdrojů z OSN, které cituje agentura DPA, Washington odmítá kandidáta z užšího vedení organizace a chce, aby do hry vstoupil například jordánský vyslanec Spojených národů princ Saíd Husajn.
V čele světové organizace stáli dosud pouze muži. Odstupující šéf Kofi Annan by proto jako svého nástupce rád viděl ženu: „Bylo by skvělé, kdyby OSN po 60 letech její existence vedla žena.“
Už když historicky první generální tajemník OSN Trygve Lie v roce 1953 svůj úřad předával Dagu Hammarskjöldovi, mluvil o „nejhorším zaměstnání na světě“. Mnohé nasvědčuje tomu, že ani nástupce Ghaňana Kofiho Annana to nebude mít lehké. Image světové organizace v minulých letech poškodily například skandály kolem zneužívání programu „Ropa za potraviny“ a excesů, kterých se dopouštěli příslušníci mírových misí OSN.
Na osobě nového generálního tajemníka bude navíc záviset také osud případné reformy organizace. Evropská unie, USA a Japonsko, které do rozpočtu OSN přispívají 80 procenty prostředků, chtějí prosadit, aby měl budoucí generální tajemník více pravomocí. Tím by byla oslabena role Valného shromáždění, většina členských států OSN je z tohoto důvodu proti.
