Uvalení sankcí měla na poslední chvíli zabránit kompromisní dohoda, kterou Írán v květnu uzavřel právě s Tureckem a Brazílií. Podle ujednání měl Teherán předat do Turecka 1,2 tuny nízko obohaceného uranu a dostat za ně palivové tyče do svého pokusného reaktoru, který vyrábí jaderné izotopy pro lékařské účely. Podle západních zemí ale dohoda neřešila hlavní problém jaderného programu.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v úterý prohlásil, že pokud budou sankce v radě bezpečnosti přijaty, Teherán od dohody s Ankarou a Brasílií odstoupí.
Čtěte více |
Íránská státní televize krátce po hlasování označila rozhodnutí rady za "špatné opatření". Nové sankce podle ní "dále zkomplikují" situaci ohledně jaderného programu.
Čtvrté kolo sankcí, které rada schválila, by mělo dál stupňovat tlak na Írán. Sankce rozšiřují o 40 firem okruh společností, jejichž aktiva by měla být zmrazena kvůli podezření, že pomáhají rozvíjet íránský jaderný program. Rezoluce také rozšiřuje zbrojní embargo vůči Íránu a vyzývá státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, která přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.
Nové sankce proti Íránu- Členské státy OSN mají věnovat pozornost všem íránským bankám, aby zabránily transakcím, které by mohly přispět k šíření jaderných aktivit anebo vést k rozvoji systému jaderných zbraní. - Íránu rezoluce zakazuje vyvíjet jakékoli zahraniční komerční aktivity v oblasti těžby uranových rud, výroby a užití jaderných materiálů a technologií, nebo technologií schopných nést jaderné zbraně. - Všechny státy by měly zabránit dovozu osmi druhů těžké vojenské výzbroje do Íránu, a to včetně náhradních dílů. Jde například o útočné vrtulníky, bitevní lodě a rakety. - Rezoluce rovněž blokuje jakékoli íránské aktivity spojené s balistickými raketami schopnými nést jaderné zbraně. - Státy mají podle rezoluce zamezit vstupu na své území osobám uvedeným na seznamu OSN. Seznam nežádoucích osob se oproti minulým sankcím rozrostl o jediné jméno - Džaváda Rahíkího, šéfa Isfahánského jaderného technologického střediska. Budou mu obstaveny zahraniční účty a nebude smět cestovat. - Na seznam nežádoucích firem nově přibylo 15 subjektů kontrolovaných íránskými revolučními gardami - Všechny členské státy OSN mají povinnost kontrolovat náklad pocházející z nebo směřující do Íránu, pokud existuje podezření, že obsahuje zakázané položky. - Dokument vyzývá členské země k blokování podezřelých finančních a pojišťovacích transakcí, které by mohly souviset s íránským jaderným programu. - Rezoluce rovněž vyzývá země, aby na svém území zabránily otevírání poboček a reprezentačních kanceláří íránských bank. Členské státy OSN by měly také zabránit svým finančním institucím, aby v Íránu otevíraly účty nebo svoje pobočky. |
Ashtonová chce jednat
Krátce po hlasování řekla ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, že je připravena setkat se co nejdříve s íránským vyjednávačem ve věci íránského jaderného programu a jednat s ním o obohacování uranu, jež je součástí programu. Dále uvedla, že podporuje iniciativu USA, Velké Británie, Francie, Německa, Ruska a Číny, které rezoluci o sankcích navrhly.
"Cíl našeho úsilí je dosáhnout všezahrnujícího a dlouhodobého řešení, které by obnovilo mezinárodní důvěru v mírový ráz íránského jaderného programu," sdělil v prohlášení mluvčí Ashtonové.
Krátce předtím agentura Reuters z Londýna oznámila, že přední evropské země chtějí na Írán uvalit své vlastní sankce nezávislé na těch, o nichž mluví nová rezoluce Rady bezpečnosti. Tyto separátní sankce by prý mohly být schváleny v příštích dnech. Podle dokumentů, na něž se Reuters odvolal, se Ashtonová pokusí přesvědčit k dodatečným sankcím proti Íránu i další evropské státy.
Tvrdší sankce neprošly
Původní návrh sankcí byl ještě tvrdší a některá opatření měla směřovat i proti íránskému energetickému sektoru. Rusko a Čína, které mají v Radě bezpečnosti právo veta a v minulosti se k sankcím stavěly zdrženlivě, si ale vynutily jejich zmírnění.
Írán úsilí Západu o uvalení nových sankcí v minulosti ostře kritizoval. Odmítl také podezření, že se chystá sestrojit jadernou zbraň. Nukleární program podle něj směřuje pouze k civilnímu využití..
