"Domníváme se, že dr. Uzunogluovi kromě osvobozujícího rozsudku náleží též omluva státu, jehož orgány vše způsobily, a jsou tedy za všechna příkoří nejen morálně, ale i politicky a ekonomicky odpovědné," píšou signatáři v písemné omluvě.
K sepsání dopisu se rozhodli poté, co se Uzunogluovi oficiálně odmítl omluvit prezident Václav Klaus. "Žel, pan prezident takovou omluvu ve svém dopise s podrobným vysvětlením odmítl, mimo jiné s odůvodněním, že by se musel omlouvat více lidem podobně nařčeným a postiženým," uvádějí. "Jako veřejně angažovaní občané, kteří se v průběhu dlouhého pronásledování v
případě Uzunoglua angažovali, proto považujeme za nutné ujmout se této role místo pana prezidenta."
OMLUVA Dne 31.7.2007 skončil osvobozujícím rozsudkem soudní proces MUDr. Ergüna Yekty Uzunoglua, trvající skoro 13 let. Česká justice nejen že držela nevinné osoby 2,5 roku ve vazbě, ale též protahovala neúměrně celé řízení, snažila se trestní stíhání proti Kurdům předat do Turecka (!), ukončit je bez osvobozujícího rozsudku atd. My, kteří jsme proces bedlivě a kriticky sledovali, jsme přivítali tento spravedlivý výrok pražského Městského soudu, i když přichází s nepřípustným zpožděním. Skončilo mnohaleté policejní a soudní martyrium tohoto člověka, Kurda s německým občanstvím, lékaře, podnikatele, publicisty a humanisty, jež by mělo být do budoucna pro naše státní orgány velikým varováním. Domníváme se, že dr. Uzunogluovi kromě osvobozujícího rozsudku náleží též omluva státu, jehož orgány to vše způsobily a jsou tedy za všechna ta příkoří nejen morálně, ale i politicky a ekonomicky odpovědné. Začátkem srpna t.r. jsme oslovili v této věci prezidenta ČR, pana Václava Klause, se žádostí, aby se mu omluvil jako představitel státu. Před 100 lety se tak omluvil francouzský prezident Armand Fallières Alfredu Dreyfusovi a zcela nedávno se v televizi omluvil předseda kanadské vlády Stephen Harper kanadskému občanovi syrského původu Maharu Ararovi za příkoří, které mu kanadské úřady způsobily (Kanada mu navíc vyplatila kompenzaci 10,5 milionu kan.$ za utrpení, jež bylo nesrovnatelně kratší než bylo v Česku policejně-soudní martyrium dr. Uzunoglua). Domníváme se totiž, že zásadní chyby českého policejního aparátu a soudního systému poznamenaly život dr. Uzunoglua tak vážným způsobem, že je takové omluvy zapotřebí. Žel, pan prezident takovou omluvu ve svém dopise s podrobným vysvětlením odmítl, mimo jiné s odůvodněním, že by se musel omlouvat více lidem podobně nařčeným a postiženým. Jako veřejně angažovaní občané, kteří se v průběhu dlouhého pronásledování v případě Y.Uzunoglua angažovali, proto považujeme za nutné ujmout se této role místo pana prezidenta. Vážený pane MUDr. E.Y. Uzunoglu, odpusťte nám, že jsme dovolovali, aby o našem a Vašem osudu rozhodovali špatní lidé, kteří Vám způsobili takové strádání, ztráty a hanobení. Odpusťte, že jsme proti jejich konání neprotestovali rozhodněji. V Praze dne 22.září 2007 Podepsáni: František Janouch a Libuše Šilhánová Tento dopis podepsali (abecedně): |
Uzunogluův případ začal v roce 1994, kdy policie našla v kanceláři patřící jeho firmě zmučeného cizince Gürkena Gönena. Podle obžaloby pachatelé mučili Gönena proto, aby mlčel o Uzunogluových podezřelých aktivitách. Také mu údajně ukradli věci a fotografovali ho nahého, aby ho mohli kompromitovat. Lékař byl obviněn také z přípravy tří vražd, což bylo později staženo. K soudu se nakonec dostala obvinění z podvodu, vydírání a nedovoleného ozbrojování.
Během soudního řízení se Uzunoglua zastala řada významných osobností a Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun. Obvinily české politiky a justici ze selhání. Lékař se stal v roce 2006 laureátem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. Kvůli dlouhému trvání procesu držel jedenáct dnů hladovku, ke které se přidal i exprezident Havel.