K dopisu, který byl v pátek zveřejněn, se připojil také někdejší disident a bývalý československý a český prezident Václav Havel, sdělila Havlova kancelář.
"Odejmutí základních práv v jedné zemi zahanbuje všechny Evropany," cituje DPA list. Podle kritiků totiž tento právní předpis znamená hrozbu pro svobodu tisku v zemi. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda mediální reformu prosadila, již ale ve čtvrtek slíbil, že pokud Evropská komise uzná za vhodné tento právní akt změnit, jeho země tak učiní. Zároveň ale ostře odmítl, aby ostatní země kritizovaly maďarské zákony.
"Zcela nesvobodná demokracie"
Dopis dále uvádí, že to, co mnozí považovali za nemožné, se stalo v Maďarsku - v hranicích Evropské unie vznikla zcela nesvobodná demokracie.
Signatáři připomínají, že maďarská vláda dvacet let po pádu komunismu v zemi zneužila ústavní většinu, aby rozvrátila rozdělení moci a podmanila si všechny důležité instituce včetně médií.
Autoři dopisu požadují po unijních orgánech, aby zformulovaly závazné demokratické standardy, za jejichž porušení by viníky čekal trest.
ČTĚTE VÍCE: |
Zmíněný text podepsal například maďarský exprezident Árpád Göncz, který úřad zastával po prvních svobodných volbách od roku 1990 do srpna 2000, německá pověřenkyně pro materiály východoněmecké tajné bezpečnosti Stasi Marianne Birthlerová nebo bývalý německý disident a spisovatel Lutz Rathenow.
Na základě maďarské mediální reformy vznikl mimo jiné Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), který může médiím udělit pokutu ve výši až 200 milionů forintů (přes 18 milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.
