Protože památníku chybí na opravy peníze, Varšava navrhuje vytvoření mezinárodní nadace, která by prostředky zajistila. „Pokud nadace získá 120 milionů eur, může šest nebo sedm milionů eur ročně použít na konzervační práce,“ řekl Sikorski svým protějškům v Evropské unii.
Muzeum zahrnuje 190 hektarů plochy. V areálu je 155 staveb a 300 ruin. „Zhroucení hrozí padesátce objektů a zbytkům po plynových komorách a krematoriích,“ nastínil situaci ředitel muzea Piotr Cywinski.
Odborníci nyní konzervují okolo 39 tisíc dokumentů takzvaného „SS-Hygiene Institutu“. Zároveň pokračuje konzervace kufrů a vězeňských pryčen. „Už nyní potřebujeme dlouhodobé řešení, aby za 30 let stále existovaly originální pozůstatky tábora, díky nimž si další pokolení budou moci uvědomit, co znamenal Auschwitz (Osvětim),“ zdůraznil Cywinski. Na věci, které přechovává muzeum ve skladech, má ničivý vliv nejen čas, ale i plíseň a hmyz.
Rozpočet muzea, do kterého během uplynulého roku zavítal více než milion návštěvníků, činil loni 27 milionů zlotých (164 milionů korun). Z toho dotace polského ministerstva kultury činila pouze 12,7 milionu zlotých (77 milionů korun). Zbytek tvořily vlastní příjmy a pomoc od zahraničních nadací.
Pomoci by měli i Němci
Také bývalí vězňové osvětimského tábora nedávno vyzvali Evropskou unii, aby muzeum finančně podpořila. „Auschwitz je součástí historického dědictví Evropy. Na evropském společenství leží závazek (...) záchrany pozůstatků po táboře před ničivým vlivem času. Nezbavujme sami sebe toho, co představuje nejtragičtější, ale stále vypovídající fundament poválečných změn a nadějí v Evropě,“ napsali vězňové.
Podobný názor má i vrchní polský rabín Michael Schudrich. Podle něj je nemorální, aby Polsko samotné neslo náklady na konzervaci. Rabín se domnívá, že by pomoc měli nabídnout Němci a země, jejichž obyvatelé umírali v táboře, který je na listině světového kulturního dědictví UNESCO.
Pomoci Osvětimi je podle ministra Sikorského důležité také kvůli mnohým popíračům holokaustu, kteří jsou v současnosti stále více slyšet. „Hlavy některých států, a dokonce náboženští vůdci zpochybňují pravou podstatu holokaustu, zatímco generace, jež tyto tragické události pamatují, vymírají,“ řekl Sikorski podle serveru BBC News.
Po okupaci Polska vytvořili nacisté z bývalých stájí polského jízdního pluku v Osvětimi koncentrační tábor, který brzy mnohonásobně rozšířili a vybudováním plynových komor a krematorií změnili ve vyhlazovací zařízení.
Tábor sloužil k masovému vyvražďování odpůrců nacismu a především Židů ze všech končin okupované Evropy. Nacistickému holokaustu padlo za oběť na šest milionů Židů. Jenom v Osvětimi zahynulo během druhé světové války přes jeden milion vězňů.
Muzeum zahrnuje 190 hektarů plochy. V areálu je 155 staveb a 300 ruin. „Zhroucení hrozí padesátce objektů a zbytkům po plynových komorách a krematoriích,“ nastínil situaci ředitel muzea Piotr Cywinski.
Odborníci nyní konzervují okolo 39 tisíc dokumentů takzvaného „SS-Hygiene Institutu“. Zároveň pokračuje konzervace kufrů a vězeňských pryčen. „Už nyní potřebujeme dlouhodobé řešení, aby za 30 let stále existovaly originální pozůstatky tábora, díky nimž si další pokolení budou moci uvědomit, co znamenal Auschwitz (Osvětim),“ zdůraznil Cywinski. Na věci, které přechovává muzeum ve skladech, má ničivý vliv nejen čas, ale i plíseň a hmyz.
Rozpočet muzea, do kterého během uplynulého roku zavítal více než milion návštěvníků, činil loni 27 milionů zlotých (164 milionů korun). Z toho dotace polského ministerstva kultury činila pouze 12,7 milionu zlotých (77 milionů korun). Zbytek tvořily vlastní příjmy a pomoc od zahraničních nadací.
Pomoci by měli i Němci
Také bývalí vězňové osvětimského tábora nedávno vyzvali Evropskou unii, aby muzeum finančně podpořila. „Auschwitz je součástí historického dědictví Evropy. Na evropském společenství leží závazek (...) záchrany pozůstatků po táboře před ničivým vlivem času. Nezbavujme sami sebe toho, co představuje nejtragičtější, ale stále vypovídající fundament poválečných změn a nadějí v Evropě,“ napsali vězňové.
Podobný názor má i vrchní polský rabín Michael Schudrich. Podle něj je nemorální, aby Polsko samotné neslo náklady na konzervaci. Rabín se domnívá, že by pomoc měli nabídnout Němci a země, jejichž obyvatelé umírali v táboře, který je na listině světového kulturního dědictví UNESCO.
Pomoci Osvětimi je podle ministra Sikorského důležité také kvůli mnohým popíračům holokaustu, kteří jsou v současnosti stále více slyšet. „Hlavy některých států, a dokonce náboženští vůdci zpochybňují pravou podstatu holokaustu, zatímco generace, jež tyto tragické události pamatují, vymírají,“ řekl Sikorski podle serveru BBC News.
Po okupaci Polska vytvořili nacisté z bývalých stájí polského jízdního pluku v Osvětimi koncentrační tábor, který brzy mnohonásobně rozšířili a vybudováním plynových komor a krematorií změnili ve vyhlazovací zařízení.
Tábor sloužil k masovému vyvražďování odpůrců nacismu a především Židů ze všech končin okupované Evropy. Nacistickému holokaustu padlo za oběť na šest milionů Židů. Jenom v Osvětimi zahynulo během druhé světové války přes jeden milion vězňů.
