Podle sporného ustanovení závisí odchod žen do důchodu na počtu vychovaných dětí, ale u mužů je stanoven pevně, i když se také samostatně starali o potomky.
Nejvyšší správní soud řešil konkrétní případ otce, jenž vychoval dvě dcery a chtěl jít dříve do důchodu. Úřady mu nevyhověly. Podle části soudců správního soudu norma bezdůvodně diskriminuje muže. Žádný výklad zákona prý neumožňuje dát jim stejnou možnost, jakou mají ženy.
Ústavní soud se ale přiklonil k názoru, že rozdílný přístup v tomto případě má historické a společenské kořeny. I mezinárodní právo přitom uznává, že rozdílný přístup k různým skupinám lidí nemusí být diskriminací, pokud má rozumné opodstatnění.
Rada pro lidská práva: je to i diskriminace žen
Pokud by soud ustanovení zrušil, podle soudců by to nikomu nepomohlo."Toliko bychom odebrali výhodu matkám-ženám, ale nemohli bychom ji dát mužům-otcům," vysvětlil rozhodnutí soudu soudce zpravodaj Stanislav Balík.
"Zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech. Soud přihlédl i k důvodům historickým i k tomu, že Česká republika není zdaleka jedinou zemí v Evropě, kde by byl rozdílný věk odchodu do důchodu uzákoněn," doplnil Balík. Zákonnou úpravu důchodů ovšem zároveň označil za nepřehlednou a složitou.
Jiný názor má například vládní rada pro lidská práva, která se problémem zabývala loni. Podle ní jsou otcové kvůli nemožnosti odejít do penze dřív skutečně znevýhodněni. Rada proto kabinetu navrhla, aby se podmínky pro obě pohlaví srovnaly. Buď by se měl dřívější odchod žen do penze kvůli dětem zrušit, nebo by tuto možnost měli mít i otcové.
Podle tehdejšího stanoviska rady by řešení mělo připravit ministerstvo práce a sociálních věcí, které by je zaneslo do připravované důchodové reformy. Debata o reformě penzí dosud neskončila.
Rada loni uvedla, že právní úprava je nevhodná i pro ženy. "Znevýhodňuje ženy na pracovním trhu v důsledku toho, že zákonný věk odchodu do důchodu v praxi uměle zkracuje profesionální dráhu žen-matek, což podporuje přetrvávající stereotyp, že o dítě má pečovat především žena," stojí ve vyjádření rady.
Zákon stanovuje základní důchodový věk u mužů na 60 let, u žen pak na 57 let, a to v obou případech u lidí, kteří dosáhli tohoto věku do konce roku 1995. U mladších se odchod ještě dopočítává podle data narození.
Kritikům normy vadila především zásada, že pokud žena vychovávala například pět dětí, směla do penze již v 53 letech, pokud vychovala jedno, odešla v 56 letech. Po roce 2012 se věk u obou pohlaví srovná na 63 letech, ovšem u žen zákon předpokládá zachování dřívějších odchodů v závislosti na počtu vychovaných dětí.
Ústavní soud už v jiných případech uznal, že muži byli v souvislosti s vychováváním dětí diskriminování. Loni v létě zrušil části dvou zákonů o důchodovém pojištění a sociálním zabezpečení. Ženám se totiž doba rodičovské dovolené či péče o zdravotně postižené dítě započítala téměř automaticky do nároku na penzi, ale muži si museli o zahrnutí doby péče ve stanovené lhůtě zvlášť požádat. Mnozí o tom nevěděli a lhůtu promeškali.
