KANDIDÁTI NA PREZIDENTA ÍRÁNUMostafa Hášemí-Taba (70) - Bývalý viceprezident a předseda Íránské organizace tělesné výchovy. Názorově blízký zesnulému prezidentu Akbaru Hášemímu Rafsandžánímu. Neúspěšně kandidoval již v prezidentských volbách v roce 2001. Mostafa Mírsalím (69) - Bývalý ministr kultury (1992 až 1997) je považován za konzervativního politika. V čele ministerstva zakázal řadu reformních novin a snažil se zemi izolovat od vlivů západní kultury. V minulosti působil jako poradce prezidenta Rafsandžáního i duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ebráhím Raísí (56) - Konzervativní duchovní, který v letech 2014 až 2016 působil jako generální prokurátor a předtím jako náměstek ministra spravedlnosti. Je předsedou nadace Astana Kudse Razávího, která spravuje mauzoleum osmého šíitského imáma Alího Rezá. Je považován za spojence ajatolláha Chameneího. Požaduje zásadní změny ve vedení země a vládu, která bude bojovat proti chudobě a korupci. Hasan Rúhání (68) - současný íránský prezident byl zvolen v roce 2013 jako umírněný duchovní a za jeho vlády se Íránu podařilo zbavit se mezinárodních sankcí, protože přistoupil na omezení svého jaderného programu. Je označován za pragmatika a v nadcházejících prezidentských volbách je favoritem. Slíbil, že obhájí-li druhý mandát, rozšíří práva občanů. Vystudoval práva na Teheránské univerzitě a na univerzitě ve skotském Glasgow. Býval blízkým spojencem prezidenta Rafsandžáního, kterému dělal v letech jeho úřadování (1989-1997) bezpečnostního poradce. V letech 1989 až 2005 byl Rúhání předsedou vlivné Nejvyšší rady národní bezpečnosti a v letech 2003 až 2005 byl hlavním íránským vyjednávačem v oblasti jaderných programů. |
„Každý by měl volit v těchto důležitých volbách. Osud země je v rukou lidu,“ vyzval v pátek opět Íránce nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Očekává se, že volební účast dosáhne asi sedmdesáti procent. V předchozích volbách v roce 2013 přišlo téměř 73 procent voličů.
Jeden z hlavních favoritů voleb, současný prezident Hasan Rúhání v pátek po odhlasování vyzval ke klidu. Apeloval mimo jiné na íránské revoluční gardy, které podle tiskových agentur podporují jeho největšího volebního soupeře, konzervativního klerika Ebráhíma Raísího, aby do voleb nezasahovaly.
Podezření, že revoluční gardy pomohly zfalšovat výsledky voleb v roce 2009, vedla tehdy k několikaměsíčním nepokojům v zemi. Proti nim vláda tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda tvrdě zasáhla, desítky lidí zemřely a stovky byly zatčeny.
Na bezpečnost íránských voleb dohlíží po celé zemi na 350 tisíc členů ozbrojených složek, uvedla státní televize.
Přes 55 milionů iránských voličů, z toho asi 2,5 milionu jich žije v zahraničí, v pátek vybírá ze čtyř kandidátů. Íránská ústava umožňuje vykonávat prezidentský úřad maximálně dvakrát po sobě. Od roku 1981 byl každý z prezidentů země vždy znovu zvolen na druhé volební období.
Do souboje o prezidentský úřad se přihlásilo původně na 1600 Íránců, včetně téměř 140 žen. Z nich dvanáctičlenná Rada dohlížitelů vybrala jen šest mužů - tři umírněné politiky a tři konzervativce. Dva z nich tento týden odstoupili - teheránský starosta Mohammad Bákir Kalíbaf, který podpořil Raísího, a první viceprezident Ešák Jahangírí, jenž vyzval k volbě Rúháního.
Liberál proti prokurátorovi s krví na rukou
Největší šance na úspěch má současný prezident Rúhání a konzervativní klerik Raísí, jenž je blízkým spojencem ajatolláha Chameneího. Nezíská-li žádný ze čtyř kandidátů přes 50 procent hlasů, utkají se dva nejúspěšnější 26. května ve druhém kole.
Turecko má podobný plán jako Trump. Postaví ochrannou zeď na hranici s Íránem |
Rúhání, který stojí v čele země od srpna 2013, slíbil další liberalizaci společnosti a otevírání se Západu. To nastartoval dohodou z roku 2015, která vyvázala Írán z mnohaletých mezinárodních sankcí výměnou za zpomalení jaderného programu. USA nicméně za nového prezidenta Donalda Trumpa uvalily letos nové sankce na několik jednotlivců a společností v Íránu.
Íránci ale zatím přínosy otevírání se Západu příliš nepocítili. Rúhánímu se totiž nepodařilo nastartovat ekonomiku a vytvořit větší množství nových pracovních míst. Právě na tom založil svou předvolební kritiku jeho hlavní soupeř Raísí, který cílí na chudé voliče slibem milionů pracovních míst. Podle expertů jsou tyto sliby sice nereálné, hlasy mu ale přinesou.
  |
Bývalý generální prokurátor a předtím náměstek ministra spravedlnosti Raísí je oponenty kritizován i za svou černou minulost. Jako zástupce prokurátora se totiž podílel na masových popravách politických vězňů v roce 1988.
Raísí je blízkým spojencem ajatolláha Alího Chameneího, který je nejvýše postavenou osobností v zemi. Hlavou Íránu je sice prezident, jenž má relativně rozsáhlou výkonnou moc, poslední slovo v řadě oblastí, včetně schvalování prezidenta, má ale nejvyšší duchovní vůdce. Tím je od roku 1989 na doživotí Chameneí, pod něhož spadají například i ozbrojené síly země. Íránská média spekulují, že právě Raísí by mohl v této funkci Chameneího jednou nahradit.
Očekává se, že letošní výsledek voleb bude těsnější, než jaký byl před čtyřmi lety. Tehdy Rúhání získal už v prvním kole více než trojnásobek hlasů oproti kandidátovi, jenž skončil na druhém místě.
