9. listopadu 2009 11:27 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Pád Berlínské zdi: Východ
a Západ dělí bilion eur

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
10. listopad 1989. Muž se chystá udeřit do zdi kladivem. Rozdělený Berlín i země se pak po desetiletích opět spojily.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy 10. listopad 1989. Muž se chystá udeřit do zdi kladivem. Rozdělený Berlín i země se pak po desetiletích opět spojily. | foto: ČTK
BERLÍN (od dopisovatele LN) Dvacet let od pádu Berlínské zdi a devatenáct let od znovusjednocení Německa zůstávají tzv. „nové spolkové země“, tedy bývalá NDR, stále ještě odkázány na finanční injekce z bohatší západní části. Bude tomu tak do roku 2019, kdy skončí platnost druhého tzv. Paktu solidarity.

Celková suma, kterou Německo do někdejší NDR "napumpovalo", se vždycky odhadovala na desítky miliard eur. V předvečer oslav kulatého výročí otevření německoněmecké hranice se ale objevil přesnější údaj a doslova bere dech. Podle studie Institutu pro hospodářský výzkum (IWH) z města Halle totiž na Východě od roku 1991 skončilo astronomických 1,3 bilionu eur.



Celá studie má podle německých médií zajímavý osud. Analýzu si už v roce 2006 objednalo spolkové ministerstvo financí. Deník Welt am Sonntag píše, že jakmile kancléřský úřad zjistil, jak výbušná čísla závěry expertů obsahují, nechtěl, aby se studie zveřejnila jménem spolkové vlády.

Teď se bombastické cifry ale přece jen objevily na veřejnosti a načasování tohoto kroku samozřejmě není náhodné. Ze studie IWH například vyplývá, že asi 67 procent finančních prostředků putovalo na Východ ve formě sociálních dávek. Jen zhruba deset procent činily prostředky na podporu hospodářského růstu.

Historie zdi

S budováním hraničních zátarasů na přibližně 1400 km dlouhých hranicích mezi NDR a SRN započal východoněmecký režim už v roce 1952.

Berlín dlouho představoval významnou trhlinu, protože až do výstavby zdi bylo možné přecházet z východních do západních sektorů města. V letech 1949 až 1961 využilo této možnosti k útěku skoro 1,6 milionu lidí.

V noci na 13. srpna 1961 uzavřeli východoněmečtí vojáci a milicionáři ulice vedoucí do západních sektorů Berlína. V první fázi byly ulice přehrazeny překážkami z ostnatého drátu a jednoduchými náspy, které však byly záhy nahrazeny betonovými panely a tvárnicemi.



Poutníci mezi dvěma světy
Šéf IWH Ulrich Blum ale varuje před interpretací, že východní Němci většinu pomoci "projedli a propili". Navíc upozorňuje na fakt, že obyvatelé bývalé NDR pracující v západní části země vytvořili každoročně hodnoty ve výši zhruba 60 až 70 miliard eur.

Zatímco západní Němci tedy mohou mít částečně oprávněný pocit, že své východní bratry drží dlouhodobě finančně nad vodou, v bývalé NDR panuje dlouhodobá frustrace z procesu začleňování do Spolkové republiky. Ukázal to průzkum renomovaného Rheingold Institutu, který si zadal východoněmecký časopis SUPERIllu.




"Z psychologického hlediska jsou východní Němci "poutníky" mezi dvěma světy. Jejich stará vlast se rozplynula, ale dvacet let po pádu komunismu ještě stále nedorazili do nového domova. Chybí jistota a taky pocit, že jsou druhou stranou, tedy lidmi ze Západu, přijímáni," uvádí autor studie Stefan Grünewald.

"Co lidem z někdejší NDR dnes chybí, jsou určité stabilizátory, tedy pevné body všedního dne. Neschází jim systém nebo politický režim, který si teď nicméně idealizují. Nostalgicky ale vzpomínají na to, jak tehdy fungovala rodina, jak společně slavili svátky. Respondenti taky v anketě často připomínali, že bývalo méně kriminality," dodává psycholožka Martina Huggerová.

Smrti u zdi

Nejviditelnější součástí Berlínské zdi byla bezmála čtyři metry vysoká obvodová zeď, směrem do vnitrozemí k této zdi přiléhala několik desítek metrů široká zóna, přezdívaná "pásmo smrti". V této zóně byly umístěny strážní věže, cesty pro rychlý zásah pohraničníků a různé překážky jako příkopy, protitankové zábrany, koridory se služebními psy a světelné stěny.

V roce 1989 dosahovala celkové délky 155 kilometrů, z toho 43,4 kilometru připadalo na hranici mezi Západním Berlínem a východní částí města. Zbylých zhruba 112 kilometrů tvořila hranice mezi Západním Berlínem a ostatním územím NDR, které jej obklopovalo.

Strážci hranice měli podle instrukcí zabránit útěkům za každou cenu, včetně ostré střelby. Prvním člověkem, který střelbu východoněmeckých pohraničníků nepřežil, byl 24. srpna 1961 čtyřiadvacetiletý Günter Litfin.

Poslední obětí střelby se v noci z 5. na 6. února 1989 stal dvacetiletý Chris Gueffroy. Ani dvě desetiletí po pádu Berlínské zdi neustávají dohady o počtu osob, které přišly o život při pokusu o její překonání. Přinejmenším ale východoněmečtí pohraničníci zabili u zdi 136 lidí.

"Jaká svoboda? Bez práce?"
V čele tábora "ostalgiků" pochopitelně najdeme bývalé komunistické funkcionáře, jako je poslední generální tajemník východoněmecké SED Egon Krenz. Ten alespoň oceňuje viditelný pokrok, kterého bývalá NDR v posledních letech dosáhla. "Vezměme si jen výstavbu nových silnic a dálnic nebo proměnu center východoněmeckých měst. Třeba mnoho nových bytů ale zůstává prázdných, protože si je lidé na podpoře prostě nemůžou dovolit! Pro mě je zásadní, jestli má člověk prostředky k tomu si své svobody skutečně užívat. Svoboda bez zaměstnání pro mě není žádná úplná svoboda," myslí si Krenz.

Většina východních Němců ale při těchto slovech přece jen nechápavě kroutí hlavou.

"Jsem smutná a zděšená z toho, kterak se pod heslem "všechno nebylo přece špatné" bývalá NDR bagatelizuje, a dokonce i velebí. Těmto náladám navíc napomáhají i lidé z opačného tábora a pro to tedy nemám absolutně žádné pochopení," říká například Catharina Mägeová, která za pokus o ilegální opuštění NDR zažila na rok a osm měsíců "pohostinnost" východoněmeckého režimu v obávané ženské věznici Hoheneck.

Na fotogalerii kostek z domina se podívejte zde

Lidé před dominem, které se v pondělí skácí k zemi v 1,5 kilometru dlouhé řadě, jež kopíruje někdejší berlínskou zeď.

Jiří Hošek, zpravodaj Českého rozhlasu v Německu
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.