Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Památkáři: Vraťte nádraží věž

Česko

  11:55
Budovu hlavního nádraží v Brně čeká rozsáhlá oprava. A památkáři chtějí, aby se vrátila do původní podoby.

Brněnské nádraží. foto: Lidové noviny

Obě věže odjezdové haly brněnského hlavního nádraží už lze najít jen v historických knihách. Památkáři ale chtějí, aby firma, která chystá rekonstrukci nádraží, zvážila obnovení věže, která chybí.

Zdůrazňují však, že jde o doporučení, ne pokyn. „Ta věž ale nemá jen estetický význam, není jen symetrickým doplněním. Je důležitá i z jiného důvodu: obě věže společně s halou vytvářely symbol jakési brány do města,“ řekl LN Martin Číhalík z brněnského památkového ústavu. Zásadní podle něj ale je, aby nešlo o současnou napodobeninu, ale zrcadlovou kopii levé věže. Tak, jak tomu bylo při dostavbě budovy nádraží před sto lety.

Druhá věž zmizela z budovy s koncem druhé světové války
Věž vzala za své na konci druhé světové války, obnovy se nedočkala. „Z památkářského hlediska by bylo správné ji doplnit,“ míní Mojmír Krejčiřík, autor série knih o tuzemských nádražích. „Vlastně žádné z velkých historických nádraží poničených za války se nedostavovalo do původní podoby,“ dodal.

Hledají se i obrazy z nádražní haly
Kvůli rekonstrukci nádraží jednají památkáři i o podobě výzdoby nádražní haly. Nemohou ale najít dokument, který by zachytil podobu výzdoby stěn nad pokladnami. První tam byly už po postavení haly před sto lety, jiné za komunistického režimu. Pamětníci vzpomínají například na „kyprou venkovanku a železničáře“, Všechny zmizely během poslední opravy nádraží na konci 80. let. Ani tehdejší dokumentace ale neobsahuje žádné údaje a kvůli letitému zákazu fotografování na železnici chybí i snímky v oficiálních archivech. Ti, kteří by případně obrazy měli třeba na soukromém záběru, mohou památkářům zaslat informaci prostřednictvím internetové adresy LN: brno@lidovky.cz

Budovu bude v rámci projektu Živá nádraží opravovat firma Brno New Station Development. Ta má zatím provozovat samu budovu tak, jak je. Po případném přesunu nádraží ji dostane do správy celou. Nyní připravuje projekt opravy fasád a výzdoby, o věži rozhodnutí zatím nepadlo. Pokud by se dostavěla, uvnitř by zřejmě stejně jako v té zachované byly kanceláře, ale nelze vyloučit i jiné využití.

Názory architektů se různí. „Na dostavbu repliky podle původních plánů, které jsou, bych se díval pozitivně. Kdyby se tak investor rozhodl, byl by to průlom,“ míní architekt Petr Hrůša. „S jednou věží je kompozice nedotažená,“ dodal. Vstup mezi dvěma věžemi by i lépe navodil kulturně-společenský charakter budovy. Naopak bývalý hlavní brněnský architekt Jaroslav Josífek by repliku za moudrou nepovažoval. „V kontextu celé přestavby budovy pro novou funkci bych byl pro vznik něčeho současného, pro inteligentní a zajímavý novotvar, který by vzešel ze soutěže,“ doplnil. Podobně jsou na tom „malé“ věže pavilonu G na výstavišti - jedna původní a druhá nová.

Historička Milena Flodrová patří k zastáncům obnovení věže v historické podobě. „Ať už tam ale vyroste či ne, mělo by se to náhodným kolemjdoucím vysvětlit. Ano, připomenout třeba i to, že tam třeba těch více než šedesát let nestála,“ dodala. A mohlo by se tak stát třeba hříčkou: na náměstí před nádraží nainstalovat skleněné průhledy a na ně nalepit obrázek tak, aby při správném úhlu pohledu překryl a změnil podobu budovy.