12. května 2008 11:47 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

„Památkové“ pokuty? Pro smích

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Nevratné poškození památkově chráněných prostor a oken funkcionalistické kavárny Savoy na Jakubském náměstí. Zde ještě verdikt nepadl.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nevratné poškození památkově chráněných prostor a oken funkcionalistické kavárny Savoy na Jakubském náměstí. Zde ještě verdikt nepadl. | foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny
BRNO Člověk, který odhodí odpadek, může v nejhorším případě dostat od strážníka tisícikorunovou pokutu. Pokud tentýž člověk zcela zničí památku nebo se o ni špatně stará, čeká ho od památkářů trest nejvýše desetkrát větší. A to ještě v případě, že se k takovému zásahu vůbec odhodlají.

V Brně totiž za pět let udělili maximální trest jedinkrát, když v roce 2003 majitel nechal ke zřícení zchátrat budovu v České ulici. Zničení někdejšího gotického domu způsobila firma, proto trest nebyl na maximální hranici deseti tisíc jako u občana, ale na „firemní“ stotisícové úrovni. V celkových nákladech na stavbu obchodního domu Zara, který tam dodnes funguje, tvořil zanedbatelnou část.

Jak se trestá ničení památek?
Maximální sankce za porušení památkového zákona dosahuje u podnikatelů částky sto tisíc korun u „běžných“ památek a půl milionu u národních kulturních památek.

Soukromé osoby, které poruší památková pravidla, mohou dostat trest maximálně desetinový.

Památkáři však mohou iniciovat také trest za porušení povinností ze stavebního zákona. Stavební úřady mohou v určitých případech žádat až dva miliony korun.

I sami památkáři jsou nešťastní z toho, jak slabou pozici mají. Někteří nepřímo přiznávají, že se jim často vlastně ani nevyplatí pokutu udělit. „Zejména majitelé památkově chráněných staveb porušují povinnosti - a když zjistí, že jim to projde, zopakují to. Ale i když je ta možnost malá, měla by se využívat,“ tvrdí Martin Číhalík z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu. Poukazuje například na nedávné nevratné poškození památkově chráněných prostor a oken funkcionalistické kavárny Savoy na Jakubském náměstí. Tam ještě verdikt nepadl.

Když má sto tisíc stát zboření domu, jak trestat špatný okap? O výši pokut rozhodují památkáři na radnicích. „Musíme sankci zdůvodnit, sladit ji s tím, co se vlastně stalo, co bylo poškozeno a co zničeno. A brát v úvahu, jaká je nejvyšší možná pokuta,“ poznamenal vedoucí památkového odboru brněnského magistrátu Martin Zedníček.

„Pokuty za poškození památek jsou malé například ve srovnání s pokutami, které platí lidé za odhození odpadku či jiný prohřešek,“ připouští. Ale i tak musejí dodržovat proporce. Poukázal na příklad z nedávné minulosti: když udělili pokutu ve výši několika desítek tisíc korun firmě, která špatně vyměnila historicky cenná okna na Renneské ulici, její představitelé se odvolali. A uspěli, pokuta jim klesla na mnohem menší částku.

Zkušenosti brněnských památkářů potvrzují i jejich ostravští kolegové. „Podle metodiky bychom měli nejvyšší postih sto tisíc korun uplatnit tam, kde je památka zcela zničená nebo zbouraná. Jaká výše je tedy třeba za to, když někdo špatně vymění okna?“ poznamenal Miroslav Křídlo z ostravského magistrátu. „Musíme se snažit spíše vysvětlovat,“ dodal.

Olomouc trestá hodně, Zlín vůbec
Památkáři z brněnského magistrátu jsou na tom navíc ještě celkem dobře. Za posledních pět let potrestali celkem 33 podniků a 15 soukromníků, kterým dali pokuty celkem za 564 tisíc korun. Například v Olomouci k trestům sahali častěji, jen loni v celkem čtrnácti případech udělili sankce 39 tisíc korun. Naopak ve Zlíně nedali za pět let jedinou. „Případné porušení povinností řeší památkáři společně se stavebním odborem,“ řekla mluvčí tamního magistrátu Marie Masaříková.

To je totiž jedna z možných variant, jak na investory opomíjející památkový význam staveb „vyzrát“ - postih, který mohou dostat právě prostřednictvím stavebního zákona, je mnohonásobně vyšší než ten památkový. Mohou být totiž trestáni za nepovolené stavby, porušení podmínek stavebního povolení a za další porušení předpisů.

Čeká se na nový památkový zákon
Památkový zákon, který nyní v České republice platí, pochází z roku 1987 a vznikal v době, kdy velká část památek byla státní, a navíc téměř nefungovaly soukromé firmy. Ministr kultury Václav Jehlička oznámil, že vznikne zákon nový - je to však otázka pravděpodobně až několika let. Proto ministerstvo současně předložilo novelu současného zákona. „Pokuty za špatnou péči o památky se zvyšují z desítek tisíc na dva, respektive čtyři miliony korun. Návrh v současné době projednává Poslanecká sněmovna,“ potvrdil LN mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Taková výše by pravděpodobně měla být i součástí nového památkového zákona.





Najdete na Lidovky.cz