Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Papadimos získal důvěru řeckého parlamentu

Svět

  18:05aktualizováno  19:20
ATÉNY - V řeckém parlamentu dnes většina pravicových i levicových poslanců vyslovila důvěru nové přechodné vládě Lukase Papadimose. Ten krátce před hlasováním zopakoval, že hlavním úkolem jeho týmu bude pokračovat v ekonomických reformách provázených úspornými opatřeními.

Lukas Papadimos. foto: ČTK

Vládu ve 300členném parlamentu podpořilo 255 poslanců, 38 bylo proti a sedm se zdrželo hlasování. Podle očekávání důvěru dala kabinetu většina poslanců Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativní Nové demokracie (ND) a také zástupci dvou dalších pravicových stran. Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která je označována za krajní pravici, se bude podílet na vládě.

Další pravicová strana Demokratické spojenectví (DISY), složená z odpadlíků z ND, vyslovila podporu bez nároků na místa v kabinetu. Naopak proti byli zejména komunisté a odpadlíci z PASOK.

ČTĚTE TAKÉ:

Papadimos těsně před hlasováním projevil optimismus ohledně toho, že eurozóna překoná současné problémy. Prohlásil, že Evropský fond finanční stability (EFSF), který má pomáhat zemím před bankrotem, potřebuje rozšířit svoje možnosti působnosti, a že v eurozóně je zapotřebí "radikálnějších intervencí".

Řecká vláda podle svého šéfa stojí před titánským úkolem zcela nepřiměřeným délce mandátu, který jí byl politickými dohodami přisouzen. "Nelze proto mít přehnaná očekávání," podotkl Papadimos.

Jedníní s bankami

Řecko zahajuje jednání s bankami a dalšími soukromými věřiteli o odpisu části svých dluhů. Dohoda s nimi je nedílnou součástí druhého mezinárodního záchranného plánu v hodnotě 130 miliard pro takřka bankrotující zemi, které nebude stačit první balík pomoci v hodnotě 110 miliard.

"Musíme uplatňovat takovou nezbytnou politiku, aby Řecko dál bylo v eurozóně, až eurozóna vyjde z krize. Zázračná řešení neexistují," řekl také Papadimos poté, co poslancům vysvětlil nevýhody návratu k řecké měně drachmě, která by se rázem znehodnotila a zapříčinila v zemi vysokou inflaci.

Nová vláda má podle přání konzervativců fungovat jen do února, kdy se mají konat předčasné parlamentní volby. Krajní pravice to ale dnes už zpochybnila s tím, že nevidí důvod, proč by vláda neměla pokračovat do konce řádného volebního období. Takový názor víceméně zastávají i socialisté a také konzervativní odpadlíci.

Nyní kabinet podporuje 85 procent poslanců a sympatizuje s ním také 75 procent veřejnosti, je ale otázka, jak dlouho to vydrží, když bude vláda nucena pokračovat ve šlépějích předchozího socialistického kabinetu Jorgose Papandrea, který s nepopulárními úspornými opatřeními začal.

Největší komplikací pro Papadimosovu vládu je nadále postoj předsedy konzervativní Nové demokracie (ND) Antonise Samarase. Ten sice slíbil podporu kabinetu, aby umožnil Řecku získat osm miliard eur z celkové půjčky 110 miliard ze strany eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale zároveň zopakoval svůj požadavek, aby vláda zahájila prorůstovou politiku - tedy investice místo dalších úspor požadovaných eurozónou.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos

Jestliže staronový ministr financí Evangelos Venizelos vyjádřil naději, že eurozóna uvolní další osmimiliardovou část zvýhodněných půjček už ve čtvrtek, předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker dnes před poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že rozhodnuto bude až koncem měsíce. Do té doby bude eurozóna čekat na dopis Papadimose o přesných plánech řecké vlády, od níž Evropané očekávají pokračování ve strukturálních změnách ekonomiky.

Papadimos v této souvislosti řekl řeckým poslancům, že nestačí záruky jeho vlády, ale i politických sil, které ji podporují, protože eurozóna sama na sebe také bere závazky v trvání mnoha let.

ČTĚTE TAKÉ:

První upozornění, že nová řecká vláda to nebude mít lehké ani s odbory, se objevilo ještě před dnešním hlasováním o důvěře, když odbory elektrárenského podniku DEI přerušily na čtyři hodiny přísun elektřiny do budovy ministerstva zdravotnictví. Protestovaly tak proti zvláštní dani z nemovitosti, kterou jsou nuceni platit majitelé spolu s účty za elektřinu.

Odbory zdůraznily, že samotný stát, tedy jeho ministerstva i jiné úřady, dluží DEI za energii 141 milionů eur, ale místo toho, aby si pospíšil se splněním svých závazků, nutí firmu vypnout přívod proudu tisícovkám domácností, které nemají na zaplacení této daně.

Autoři: ,