Papež v sobotu také sloužil mši na ammánském stadionu a v rámci své cesty navštíví rovněž Izrael a palestinský Betlém.
Jordánsko chválil za to, že vytváří prostředí, němž mohou žít v sounáležitosti křesťané s muslimy. "Svoboda náboženství je základní lidské právo a doufám, že bude zaručeno na Blízkém východě a celém světě. Křesťané jsou a považují se za plnoprávné občany Blízkého východu," řekl František při audienci v královském paláci. Kromě Abdalláha II. byla přítomna také královna Ranja a jejich děti.
"Vyzývám Jordánsko, aby dále hledalo cestu k trvalému míru pro tuto oblast. Je třeba rychle řešit krizi v Sýrii stejně jako najít spravedlivé řešení izraelsko-palestinského konfliktu," sdělil František před jordánským panovníkem. Syrská válka má od roku 2011 na 160 000 obětí a miliony lidí kvůli ní uprchly. Jordánsko se ujalo 600 000 z nich.
Náboženství souladu
Král Abdalláh se distancoval od radikálního islámu, když řekl, že islám je náboženství souladu, slitování a spravedlnosti. "Jordánsko odmítá nesprávná tvrzení těch, kdo šíří nenávist a kdo rozdělují. Říkám důrazně, že komunita arabských křesťanů je nedílnou součástí Blízkého východu," prohlásil.
Papež pak po odjezdu z jeho paláce sloužil mši před asi 20 000 lidmi, kteří přišli na stadion v Ammánu. Mezi přítomnými byli kromě Jordánců také uprchlíci ze Sýrie a Iráku nebo Palestiny. Mnozí z nich prchli před boji, ale jiní také před utiskováním za svou víru. K těm patřil také Iráčan Sámir Bulus z Mosulu, jehož rodina čelila hrozbám za to, že se hlásí ke křesťanství. "Odejdu kamkoli, kde je pro nás bezpečno. Náboženský extremismus křesťany ohrožuje," sdělil.
František má podle Vatikánu za sebou nachlazení, kvůli němuž v minulých dnech zrušil několik setkání. Z letadla ale vystoupil s úsměvem a odpočatý. Za letu se osobně pozdravil se všemi novináři, kteří ho doprovázejí. Řekl jim, že ví, že návštěva bude náročná a že doufá, že také užitečná.
Papežova cesta na Blízký východ
|