Na hrobě žádný zvláštní nápis nechci, přál si Havel

Madeleine Albrightová - bývalou šéfku americké diplomacie a pražskou rodačku pojilo s Havlem dlouholeté přátelství. Hned po listopadu 1989 byla jeho poradkyní. V roce 1997 převzala z Havlových rukou nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva I. třídy. Havel Albrightovou dokonce zmínil jako jednu z několika osobností, které by rád viděl jako své nástupce na Pražském hradě. Po Havlově odchodu z prezidentské funkce v roce 2003 prohlásila, že "Havel dokázal, jak i malý stát, pokud má morálního vůdce, může změnit plno věcí... Doufám, že čeští lidé, až si vše přeberou, uvidí, že měli fantastického prezidenta, který je převedl přes složité období po sametové revoluci".

Václav Klaus - vztah mezi současným prezidentem a bývalým premiérem za ODS Klausem a Havlem byl po roce 1989 jedním z nejvýraznějších faktorů na politické scéně v ČR. A v řadě případů se jejich názory různily. "Troufal bych si říct, že boj o charakter naší země po listopadu 1989 do dneška je nepochybně v jistém slova smyslu možné symbolicky převést na spor Václava Havla a Václava Klause. Ani jeden z nás za to desetiletí nebojoval s komunismem, ale bojoval s koncepcí toho druhého," řekl v dubnu 2001 Klaus.

Zlomem ve vztahu obou politiků byl v prosinci 1997 Havlův projev před zákonodárci v pražském Rudolfinu, kdy tvrdě kritizoval technokratické pojetí transformace bez prosazování mravních a právních zásad. Přestože projev nebyl formulován adresně, většina veřejnosti jej vnímala jako zúčtování s Klausem.

V posledních letech však mediální přestřelky obou prezidentů utichly a ve středečním projevu Klaus ocenil Havlovu roli po listopadu 1989 a mimo jiné uvedl, že se "jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě".

Karel Schwarzenberg - současný ministr zahraničí a předseda strany TOP 09 byl mimo jiné šéfem kanceláře prezidenta Václava Havla (1990-1992). V 80. letech, kdy žil v Rakousku a Německu, předsedal Mezinárodní helsinské federaci pro lidská práva a v rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu umístil archiv literatury, která byla tehdy v Československu zapovězená. Podle Schwarzenberga byl Havel "nejslavnějším Čechem, na celém světě uznávaným".

Dominik Duka - pražský arcibiskup se s Havlem poznal v roce 1981 v Plzni na Borech ve vězení. Duka tu strávil 15 měsíců za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi. Havel mu prý ve vězení vydával čaj a postupně se začali setkávat ke společným rozhovorům a při tajných mších. Po Havlově smrti Duka mimo jiné řekl, že s Havlovým odchodem "končí jedna z nejkrásnějších etap mého života, ve které Václav a jeho statečné postoje se staly neodmyslitelnou součástí".

Václav Malý - biskup a Havlův přítel. Malý byl jednou z výrazných postav sametové revoluce v roce 1989 a moderoval například velké demonstrace na pražské Letné. Mimo jiné byl také, spolu s Havlem, jedním s účastníků legendární snídaně disidentů s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem na francouzském velvyslanectví v Praze v roce 1988. Malý Havla v minulosti například označil za stále nedoceněného politika a v roce 2009 o něm mimo jiné řekl, že byl "zárukou politické kultury bez ohledu na chyby, které dělal".

Josef Abrhám - filmový a divadelní herec, mimo jiné hrál v Havlových hrách Audience a Žebrácká opera; představuje ústřední postavu odcházejícího kancléře v Havlově filmu Odcházení. Byl také jedním z aktérů tříhodinového pásma Pocta Václavu Havlovi, které pro svého muže připravila Dagmar Havlová v roce 2003 při příležitosti jeho odchodu z prezidentské funkce.