„Je to méně útočné, stále je to ale v rozporu se změnami, které přinesl poslední papež Jan Pavel II.,“ kritizoval Benedikta Abraham Foxman z americké organizace Anti Defamation League. Za „kosmetické“ označil změny i hlavní římský rabín Riccardo Segni. Hlavní, co židům vadí, jsou modlitby za to, aby uznali Ježíše.
Upravenou verzi Velkopáteční modlitby zveřejnil vatikánský list L'Osservatore Romano. Kromě slova „zaslepenost“ (té má podle modlitby židy zbavit Bůh) z něj vymizela i pasáž nabádající Boha, aby „osvítil srdce“ židů. Modlitba byla již upravena v roce 1962, kdy z ní byla vypuštěna slova o „věrolomných židech“.
„Jan Pavel II. věřil, že židé jsou staršími bratry katolíků a že judaismus má své hodnoty a životaschopnost. Jazyk (modlitby) je lepší, ale stále zavádějící,“ tvrdí již zmiňovaný Foxman.
Latinu žádá jen hrstka katolíků Tradiční latinskou Velkopáteční modlitbu používá ve světě pouze několik set tisíc věřících. Velkopáteční modlitbou si věřící připomínají Ježíšovu smrt. Drtivá většina z více než jedné miliardy katolíků dává přednost modlitbám v rodném jazyce.
Papežův dekret ze sedmého července však použití latinské modlitby rozšířil - židé a nekatolické křesťanské skupiny vzápětí varovaly před narušením mezináboženského dialogu. K tomu došlo za současného papeže už jednou, hrozící konflikt s muslimy po svém projevu v Řezně dokázal ale Benedikt zažehnat. Manuál k tomu, jakým způsobem by měl být dekret vykládán, připravuje Vatikán zvláštní dokument.
Upravenou verzi Velkopáteční modlitby zveřejnil vatikánský list L'Osservatore Romano. Kromě slova „zaslepenost“ (té má podle modlitby židy zbavit Bůh) z něj vymizela i pasáž nabádající Boha, aby „osvítil srdce“ židů. Modlitba byla již upravena v roce 1962, kdy z ní byla vypuštěna slova o „věrolomných židech“.
„Jan Pavel II. věřil, že židé jsou staršími bratry katolíků a že judaismus má své hodnoty a životaschopnost. Jazyk (modlitby) je lepší, ale stále zavádějící,“ tvrdí již zmiňovaný Foxman.
Latinu žádá jen hrstka katolíků Tradiční latinskou Velkopáteční modlitbu používá ve světě pouze několik set tisíc věřících. Velkopáteční modlitbou si věřící připomínají Ježíšovu smrt. Drtivá většina z více než jedné miliardy katolíků dává přednost modlitbám v rodném jazyce.
Papežův dekret ze sedmého července však použití latinské modlitby rozšířil - židé a nekatolické křesťanské skupiny vzápětí varovaly před narušením mezináboženského dialogu. K tomu došlo za současného papeže už jednou, hrozící konflikt s muslimy po svém projevu v Řezně dokázal ale Benedikt zažehnat. Manuál k tomu, jakým způsobem by měl být dekret vykládán, připravuje Vatikán zvláštní dokument.
