Jan Novák (jméno je smyšlené, identitu hocha chrání tzv. náhubkový zákon) nikdy nebyl ve školním kolektivu. Dotírající pedagogy rodiče odbývali tím, že jejich syn studuje v cizině. A to přesto, že z českolipského sídliště nevytáhli paty. Uchránit syna od školní docházky jim umožnil vágní zákon, který výmluvu odjezdu za hranice akceptuje.
"Nepotřebují povolení ředitele," říká výchovná poradkyně Jana Szelcsányiová ze školy v České Lípě, kde se s rodinou záškoláka potýkali. Spor o docházku měl nakonec dohru u soudu, odkud ale Novákovi odešli bez trestu. Soud totiž uvěřil tvrzení, že dítě vzdělávali doma. "Byli zproštěni obžaloby, neprokázalo se, že by se dopustili přečinu ohrožování výchovy dítěte," řekl Milan Vencl ze soudu v České Lípě.
Žalobkyně: Ti lidé věděli, že nejednají správně
S verdiktem krajského soudu se neztotožňuje žalobkyně, která rodiče před soud poslala. "Soud to posoudil tak, že rodiče mohli syna vzdělávat doma, individuální vzdělávání je možné jen na prvním stupni a s povolením ředitele," říká Jitka Bojanovová. "Ti lidé věděli, že nejednají správně, u soudu však tvrdili, že si mysleli, že domácí vyučování stačí," dodává.
A výrok soudu vadí i pedagogickým odborníkům, podle nichž soudci legalizují záškoláctví. "Říkají, že nevadí, když dítě nechodí do školy," říká Michaela Veselá, která se zabývá poradenskou činností v oblasti školní a sociální pedagogiky. V praxi se navíc s podobnými případy obcházení setkává stále častěji. "Při lektorování ve školách mi učitelé popisují obdobné scénáře," tvrdí Veselá.
Díra v zákoně
Nebýt díry v zákoně, nemuselo k soudním tahanicím vůbec dojít. Ministerstvo školství přesto tvrdí, že zákon není nutné měnit. "O zpřísnění podmínek neuvažujeme," řekl mluvčí Václav Koukolíček.
Policie se do případu vložila loni na podzim. Úřady tehdy zalarmovala výchovná poradkyně ze základní školy v České Lípě, která si všimla řady pochybení ze strany rodičů.
"Nikdy nenahlásili místo, kde se v zahraničí zdržují, navíc byli viděni na sídlišti," popisuje Jana Szelcsányiová. Přezkušování potom ukázalo, že znalosti studenta jsou omezené: ačkoli měl žít v Německu, nerozuměl základním frázím. Učitelka proto k Novákovým poslala sociální pracovnice a, když se dlouho nic nedělo, do případu vtáhla i policii.
Obrázek, který si policisté po roce vyšetřování poskládali, byl šokující: Jan do školy vůbec nikdy nechodil. První stupeň vychodil doma, když mu rodiče zařídili individuální vzdělávání, a celý druhý stupeň žil naoko v zahraničí. Ve skutečnosti však v různých místech Česka.
Letos na jaře přišla Novákovým obsílka od soudu: žalobce je vinil z ohrožení výchovy dítěte. Prvoinstanční soud dal vyšetřovatelům za pravdu a vyměřil matce podmínku a otci nařídil psychiatrické léčení. Odvolací soud je ale očistil. Jediný trest za to, že neposílali syna do školy, tak uložil Novákovým opatrovnický soud, který nařídil dohled nad výchovou.
