LN Nelitujete teď při potížích s novou budovou zpětně toho, že jste se kdy stal ředitelem Národní knihovny?
Vůbec ne, a taky nemám proč. Zaprvé to, že odpůrci nové budovy Národní knihovny teď mají opticky navrch, považuji za věc dočasnou, a za druhé ten projekt má tolik pozitivních vlastností a podporovatelů, že jsem naopak rád, že mohu být u jeho zrodu. Pro mne tento návrh zdaleka není mrtev.
LN Co konkrétně myslíte těmi pozitivními vlastnostmi?
Tak například že to je velmi zajímavá architektura, což neříkám já, nýbrž architekti, a to renomovaní architekti z celého světa. Dnes můžu také naprosto jistě říci, že jde o velice ceněný návrh, neboť prošel velkou oponenturou v knihovnickém světě. Například: pouze tři knihovny byly vyzvány, aby vystoupily na zvláštním semináři letošní konference IFLA pojednávajícím o vizi knihoven 21. století – a česká Národní knihovna je mezi nimi, společně s dánskou a finskou – obě zmíněné knihovny patří k absolutní evropské i světové špičce a bez Oka nad Prahou bychom tuto pozvánku s největší pravděpodobností vůbec nedostali. V minulém týdnu nás navštívil náměstek ředitelky novozélandské knihovny. Je velkým fanouškem našeho vítězného návrhu a při procházce Prahou se zajímal o umístění novostavby a další souvislosti přinejmenším stejně jako o historické památky. Marně se pídil po příkladech moderní české architektury a s ohledem na její absenci nedokázal pochopit problémy, na které novostavba NK naráží.
LN Takže co je v zahraničí chloubou, je zde problém?
Zdá se, že ano. Ještě více mě ale zlobí, že už nakonec nejde o architekturu ani o knihovnu, ale hledá se zkrátka střelivo proti druhé straně. Pro mě je podstatné, že pokud žijeme v demokratické zemi, tak ta se přece řídí svými zákony a pravidly, která platí pro všechny. Nejvíce mě děsí to, že za poslední rok jsem si v důsledku problémů s novou budovou Národní knihovny uvědomil, že to tak řada politiků nechápe – a kolikrát nejde pouze o politiky –, že si myslí, že jsou nadáni jakousi absolutní mocí od voleb do voleb a mohou všechno. To mě opravdu téměř dvacet let po listopadu vyděsilo.
LN Politici ale mají také možnost ta pravidla podle vlastních potřeb měnit.
Tím už se oni ale ani nezabývají. Kdybyste měl pravdu, tak už by dávno zmizelo usnesení pražského zastupitelstva – pokud zůstaneme u Národní knihovny –, zrušili by ho, vymysleli by si nějaký důvod, ale už ani to jim nestojí za námahu. Město ovšem neřídí zastupitelstvo, ale především rada a primátor, který se obklopil lidmi nikoliv z magistrátu, ale mimo něj. Voliče by mělo zajímat, za co se v Praze utrácejí peníze.
LN To je možná trochu smůla – že nová budova Národní knihovny má stát v Praze.
Ano, řada českých měst – vévodí Brno – by nás u sebe ráda uvítala… Ale ono by to ještě mohlo dopadnout takhle hezky česky kocourkovsky: Národní knihovna by totiž v Brně mohla být, kdyby se Moravská zemská knihovna přestěhovala do Prahy. To by byla naprosto dokonalá dohrávka celého případu.
LN Taky byste to v Brně měli blíž k ombudsmanovi, na něhož jste se teď obrátili.
To ano, ale já doufám, že v rozhodování ombudsmana snad vzdálenost od jeho úřadu nehraje roli. Někteří se divili, proč oslovujeme ombudsmana – já nečekám, že nám pomůže s tím, aby nám Praha vydala pozemky, ale stojím o jeho názor na porušení principů, o nichž jsem před chvílí mluvil.
LN Jak se to vůbec stalo, že vy, který jste považován za schopného manažera, teď vedle politiků vypadáte jako aktivní naivka?
Jsou věci, s nimiž počítáte, a jsou věci, s nimiž počítat nemůžete… Tedy po uplynulém roce je mi jasné, že člověk už nemůže věřit vůbec nikomu – to ale není moc hezké zjištění.
LN A to jste v souvislosti s politiky zjistil až teď?
Já jsem odjakživa homo politicus a za naivního se nepovažuji, ale doopravdy jsem nepředpokládal, že by mnohaměsíční jednání s
přátelsky se tvářícím partnerem mohlo být od začátku myšleno křivě… To je jedna varianta: že to byl od začátku podraz. Ještě horší možnost ale je, že to opravdu zpočátku mysleli vážně – ostatně podpora nové budovy Národní knihovny na Letné je součástí programového prohlášení pražské vlády i pražské ODS –, ale rozmysleli si to poté, co se jim nelíbil vítězný návrh, či, ještě hůř, poté, co se prezident začal virtuálně přivazovat k neexistující stavbě. Jestli tady opravdu stačí názor jednoho ústavního činitele na to, aby se slušně připravená akce zbortila…
LN Máte nějaké vysvětlení toho, proč by měl pražský magistrát dělat podraz?
To mi právě není jasné, nemám racionální vysvětlení, jenže hledat racionální vysvětlení u iracionálně se chovajících lidí je obtížné. A pak je tu taky ještě možnost, že ty skutečné zájmy jsou natolik maskované, že se o nich nedozvíte… Ještě jednu věc jsem tehdy v roce 2004 podcenil, totiž že územní plán platí do roku 2010 a ono by potom velmi lehce šlo jej poupravit tak, že by na tento pozemek zmizelo ono omezení „kultura a církev“, v tu chvíli by tam vznikl velmi lukrativní pozemek pro cokoliv. Ostatně všechny řeči, jak jsou změny v územním plánu složité a zdlouhavé, byly nesmyslné, protože za dva roky může být všechno jinak. Věřím tomu, že pokud nás nenechají na Letné blob postavit, tak tam v budoucím desetiletí nic jiného stát nebude – a pokud ano, tak už je to s námi opravdu špatné.
LN Takže myslíte, že si někteří politici uvědomili, že to je stavba, z které by jim nic nekáplo?
Parta kolem Pavla Béma – nikoliv pražští zastupitelé, nýbrž radní a další lidé v čele s Romanem Janouškem – de facto rozhoduje o tom, co se kde bude v Praze stavět. A ze stavby blobu by tito lidé
opravdu nic neměli. Jan Kaplický by se také na něčem takovém nikdy nepodílel. Stavitel blobu by ostatně opět musel vyhrát v evropském tendru, takže se to pražskému systému opět vymyká. A každé naboření systému je chápáno jako jeho ohrožení.
LN Do určité doby jste se ohledně Pavla Béma vyjadřoval velmi diplomaticky, a pak to najednou skončilo…
Protože Pavel Bém opakovaně porušil všechno, co Národní knihovně slíbil, a to způsobem, z kterého jsem v šoku ještě teď. 
Tady mi můžete říci, že jsem naivní, i když nevím, jestli je to úplně negativní vlastnost… Já vám řeknu, jak to s Pavlem Bémem bylo... Byl říjen loňského roku a tehdy začala ta válka, protože Pavel Žďárský z klubu ODS řekl Lidovým novinám, že blob na Letné nebude, protože se jim to nelíbí. A Pavel Bém mi po třech dnech přes prostředníka vzkázal, že se sejdeme, abychom tu válku nějak ukončili – přitom on byl tím, kdo ji rozpoutal. A ještě, abyste se hodně pobavil, tak koncem téhož týdne vyšel v MF Dnes s Pavlem Bémem rozhovor s titulkem „Ať si to vypije pan Ježek. A do dna“ a téhož dne mi přišla ráno esemeska: „To byl starý rozhovor, sorry pb“… To je opravdu docela soda… Stejně tak to bylo se souhlasem se vznikem Týmu Národní knihovna, ani tady mne nenapadlo, že může jít pouze o to, tenhle „problém“ umlátit časem. Práce týmu totiž dopadla pro projekt nové NK velmi pozitivně: pro pokračování se vyslovili architekti i památkáři, pouze právníci-lobbisté nominovaní do týmu hlavním městem byli od třetího jednání právní komise proti všemu. A pouze toho – jakoby nic pozitivního práce týmu nepřinesla – se chytil první náměstek ministra kultury František Mikeš, když bez vědomí Národní knihovny stvořil dopis Úřadu pro hospodářskou soutěž, ve kterém se ptal na totéž, na co právní komise odpověděla již na svém druhém zasedání. Ale Martin Pecina médiím opakovaně řekl, že on katem projektu nebude. A tak se kat hledal dál.
LN Neustále se odvoláváte na usnesení pražského zastupitelstva, ale máte od nich nějaké lejstro – protože teď to vypadá, že vy jste něco dělal, ale oni vám to vůbec neschválili? Jako byste chtěl stavět bez zelené louky.
To je víc než „lejstro“, je to záznam ze zasedání pražského zastupitelstva z března 2006, které pozemek na Letné pro novou Národní knihovnu téměř jednomyslně schválilo – proti byl pouze jediný z třiašedesáti přítomných zastupitelů. Dokonce pak Praha přišla i s tím, že by bylo lepší ten pozemek mírně posunout – s čímž jsem souhlasil pouze s podmínkou, že Útvar rozvoje města, který tuto změnu vymyslel, sám předloží návrh na změnu územního plánu, což se dokonce stalo a do vyhlášení výsledků mezinárodní architektonické soutěže byl tento návrh vcelku hladce projednáván. Zasekl se teprve poté.
LN Podle vás tedy poukazování na změnu pozemku a na úpravu pravidel uprostřed architektonické soutěže jsou jen prostředkem k tomu, aby tento projekt zhasl?
Samozřejmě. Co se týče soutěže, tak Mezinárodní unie architektů rozhodla, že soutěž byla v pořádku, tím to končí.
LN A jak hodnotíte to, že do těchto tahanic osobně zasahuje i Jan Kaplický?
Já z toho radost nemám. Národní knihovna jako zadavatel soutěže a investor by se měla s architektem spíše přít o každé jednotlivé řešení, přitom jsme okolnostmi natlačeni do téměř partnerského vztahu. V uplynulém roce jsem si často myslel, že některé z výroků Jana Kaplického věci nepomohly, viděno dnešníma očima se ale zdá, že jí ani nijak neuškodily, odpůrcům se jen hodily jako munice, kterou by jinak museli hledat. Netěší mne ani to, že se z projektu stalo politické téma. Podle odpůrců díky Kaplickému a Ježkovi, s politizací ale začal dávno předtím Václav Klaus a významná část ODS. Vyčítat v těchto souvislostech Janu Kaplickému, že se stal poradcem ČSSD, je úsměvné. Není snad Milan Knížák „kulturním“ poradcem prezidenta i premiéra, lhostejno, zda placeným, či jen aktivistickým?
LN Právě Milan Knížák říkal, že nechápe, jak se někdo může divit, že blob je politickou záležitostí, když jde o státní peníze.
Vlídný překlad toho je, že politici odpovídají za utrácení státních peněz. Jenže to je jen jedna věc politické odpovědnosti. Politici se ale v této věci také snaží mluvit a rozhodovat za mezinárodní porotu, za soud, snaží se ovlivňovat nezávislý Úřad pro hospodářskou soutěž a to jsou postupy nedemokratické, gubernátorské a vlastně i bolševické. Už dlouho si myslím, že hledat předlistopadově bolševické myšlení v dnešní KSČM je omyl.
LN Ještě k Janu Kaplickému. Laická otázka zní, jak jde dohromady to, že má jako architekt světové renomé, a přitom se tak emocionálně angažuje kvůli jedné ze svých mnoha zakázek?
To byste se musel zeptat jeho, já jsem ho poznal v den, kdy byly vyhlášeny výsledky soutěže. Ale myslím si, že má zkušenosti s tím, že ne každý návrh je pak realizován, nicméně ten způsob, jakým se tady někteří lidé snaží blob odsunout, jej zaskočil… Místo toho, aby byl v roce svých sedmdesátých narozenin jako světoznámý architekt pozván 28. října na Hrad a byl mu tam udělen metál, začali se někteří politici i další „velké“ osobnosti předhánět ve způsobu, jak se ho dotknout, často i velmi nechutně. A titíž lidé mu pak vyčítají, že se těmto útokům brání. Není to hezké?
LN Překvapilo vás, že tak nevýrazný ministr kultury se najednou vyjádřil ohledně blobu tak razantně?
Překvapilo mě to velmi. Překvapil mě čas, v němž to řekl, a také kontext, v kterém to učinil. A rovněž že v rámci jednoho dne se vyjádřil zcela odlišně. Dopolední prohlášení znělo v tom smyslu, že nová budova Národní knihovny na Letné podle návrhu Jana Kaplického nikdy nebude a všichni to víme – to bylo natvrdo. Večer v Událostech, komentářích ale najednou říkal, že měl na mysli „zatím nebude“, protože nejsou ty pozemky. Další věc, která mě doteď
mrzí, jsou jeho slova o nepřipravenosti a dobrodružnosti, protože, při vší úctě, pan ministr je pátým ministrem kultury za čtyři roky, co jsem v Národní knihovně, on u těch příprav nebyl. A ani si nevybavuji, že bychom spolu debatě o přípravě tohoto projektu věnovali nějaký delší čas. Jediné, co nám – nebo chceteli mně – může on i kdokoliv jiný vyčítat, je, že nejsme vlastníky pozemku pro stavbu. Proto teď chceme udělat vše proto, abychom hlavní město přiměli k naplnění jeho vlastního usnesení. Přesto si myslím, že i kdyby smlouva o budoucí smlouvě kupní existovala, odpůrci projektu by si našli něco jiného. Cosi podobného platí o zadání architektonické soutěže, kde jsme místo „must be“ měli použít „is recommended“. Na výsledku soutěže by to vůbec nic nezměnilo, znovu by ji vyhrál ten nejlepší z přihlášených projektů, ale ubyl by jeden z klacků, kterým odpůrci projektu mávají. Ministrova slova mě hodně zamrzela také vzhledem k té spoustě dalších lidí, kteří se na projektu v dobré víře podíleli a podílejí.
LN Čím si je vysvětlujete?
Různě, ale nechci se k tomu vyjadřovat. Pan ministr to asi nemá jednoduché, protože vládu řídí ODS a vztahy uvnitř KDU-ČSL také nejsou zrovna růžové… Přesto nechápu rozdílnou dikci onoho dopoledne a pak večera. A už vůbec ne rozdíl mezi jeho příspěvkem do publikace Oko nad Prahou, kde se o projektu vyjadřuje prakticky jen v superlativech, a tím, co řekl minulý týden. Asi to bude nakažlivé – přečtěte si text, který ve stejné publikaci podepsal Pavel Bém, a srovnejte jeho slova s tím, co říká dnes.
LN A nemáte teď i obavy, že jste sice byl pověřen revitalizací Klementina a výstavbou v Hostivaři, ale že vám pak zase řeknou, že jste jednal na vlastní pěst?
To už k práci patří. Vezměte si libereckou knihovnu. Věra Vohlídalová ji vydupala ze země a místo toho, aby jí někdo poděkoval, když už ji nenosili na rukou, tak tři roky chodila po soudech, které sice všechny vyhrála, a knihovna koneckonců stojí, ale… Kdyby mě někdo nutil k tomu, abych řekl, že Klementinum stačí a že tady ty knihy zakopeme pod zem, tak jdu pryč, protože tuto představu, kterou mimochodem na ministerstvu kultury marně prosazoval Vojtěch Balík, považuji za drahou, produkčně nesmírně složitou a po povodních v roce 2002 krajně nezodpovědnou… Jinak ale máte pravdu, od jisté doby si velmi pečlivě střádám korespondenci jak s představiteli Prahy, tak s ministerstvem kultury, protože obezřetnost je v tomhle směru asi dobrá věc. A mimochodem: rekonstrukce Klementina už čtyři roky běží, jedním z hmatatelných výsledků je nová pražská Galerie Klementinum, bez které by nám Švédové Codex gigas do Prahy nepůjčili.
LN Co se týče omezené kapacity Klementina, je zde také další zajímavá věc – prohlášení akademiků, že nemá cenu, aby Národní knihovna shromažďovala povinné výtisky, neboť se z osmdesáti procent jedná o literární brak.
Současnost nemůže rozhodovat o budoucnosti za ni. To koneckonců nedělali ani jezuité, ani komunisté, i když některé tituly zavírali do skříní s nápisem Libri prohibiti. Nevím o žádné Národní knihovně světa, která by masivně propírala fondy a likvidovala je, to se děje v jiných typech knihoven. Samozřejmě existují výjimky, například španělská Národní knihovna vyřazuje omalovánky, které nepovažuje za kulturní dědictví. Ale v Čechách by se tento nápad mohl uchytit, už si živě představuji vážené členy komise pro brak.
LN Abychom probrali pěkně všechno... Jak se stavíte k návrhu, aby Národní knihovna byla v Kongresovém centru na Vyšehradě?
Mně se moc líbí to místo, je lepší než Letná. Zbourat Kongresové centrum a postavit tam chobotnici, to je snová varianta. Nedokážu si ale představit přestavbu, protože by se musely dělat drahé kompromisy.
LN Přestavbou by se tak ale prý vyřešily dvě věci naráz: zmizela by obludná stodola a vznikla by Národní knihovna.
Ano, a v překladu to znamená, že definitivně zabijeme blob, a Praha se navíc zbaví otesánka, který jí odebírá peníze z rozpočtu.
LN Myslíte, že obstrukce kolem výstavby blobu na Letné mohou také nějak souviset s olympiádou?
Nevím, jak by mohly… Ale kdybych chtěl být jedovatý, řekl bych, že Praha utratila za vidinu olympijské nominace s hodně tristním výsledkem více peněz než my za celou soutěž.
LN Udělala tedy Národní knihovna v souvislosti s novou budovou podle vás vůbec nějakou chybu?
Jistě, že jsme také udělali mnoho chyb, já přece neříkám, že chybovali a chybují jen ti druzí. Naší chybou – na kterou nás neupozornili ani poradci UIA – třeba bylo, že jsme v původním soutěžním zadání nenahradili již zmiňované „must be“ výrazem „is recommended“. Všichni jsme uvažovali v dimenzích soutěže podle pravidel UIA a podcenili jsme skutečnost, že vše bude posuzováno prizmatem pravidel ČKA. A samozřejmě nemáme pozemek, ale tento fakt úplně na sebe neberu, pokud chybou není víra v to, že sliby se plní, natož platná usnesení a programová prohlášení. I když mi teď v uších zaznělo „sliby se slibují, blázni se radují“…
LN A vy tedy opravdu pořád věříte tomu, že blob na Letné stát bude?
Nevím, jestli tomu věřím, ale já ten projekt rozhodně opustit nemohu. Zaprvé proto, že je výsledkem demokratického procesu a teď by měl být zahuben výrazně nedemokratickými způsoby – a tady už jde o principy, nejen o blob. A proč by se Národní knihovna České republiky měla vzdávat projektu, který, bez přehánění, obdivuje celý knihovnický svět? Kvůli několika českým politikům a přizvukujícím kamarádům?
LN Jan Kaplický ale může s blobem po určité lhůtě začít volně nakládat.
To nastane 2. března 2009 a je to jeden z důvodů, proč uvažujeme o právních krocích vůči Praze, pokud její představitelé i nadále budou jakoukoli komunikaci s námi odmítat.
LN Také už se objevily zmínky o vašem odvolání. Myslíte, že by se objevily i tehdy, kdybyste o žádnou novou budovu Národní knihovny neusiloval a poklidně seděl v Klementinu? Že by se žádalo vaše odstoupení, protože neřešíte kritickou situaci?
To je ten paradox. Nebýt vidět, to v Čechách často znamená mít klid na hodně dlouhou dobu, ale mne by to tak nebavilo. Někdo tomu může říkat ambice, já ale jen dělám rád něco, co má smysl, jinak bych v ředitelských židlích seděl zbytečně.
LN A není vám všechen ten humbuk příjemný, protože jste jako ten, který bude kandidovat do Senátu, vidět?
To s tím vůbec nesouvisí. Celá medializace ohledně blobu vznikla proto, že určití lidé, které je dnes snadné vyjmenovat, chtějí tenhle projekt zabít, čímž jako nežádoucího vedlejšího produktu dosáhli mého „zviditelnění“, protože Národní knihovnu zastupuji… Otázku blobu vůbec s kandidaturou nespojuji. Ostatně Senát v téhle věci nemůže udělat prakticky nic. Kandidaturu do Senátu jsem přijal proto, abych si otevřel veřejný prostor pro komentování doby, ve které žijeme, což se od generálního ředitele Národní knihovny tak úplně nečeká. Rok života s chobotnicí byl jen katalyzátorem, po jehož prožití mlčet už zase není možné.
LN Rozumím tomu dobře: když se dostanete do Senátu, tak v Národní knihovně skončíte?
To tomu rozumíte špatně. Národní knihovnu dobrovolně neopustím do chvíle, než vyjede první bagr na staveniště nové budovy, to je moje mise.
