Veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná cena byla 100 milionů korun bez DPH, vypsala Probační a mediační služba loni koncem února.
Ministerstvo se o zavedení elektronického monitoringu snaží dlouhodobě, několik předchozích tendrů však zrušilo - naposledy proto, že nepřišla žádná nabídka. Tentokrát zvolilo formu soutěžního dialogu, k němuž se přihlásilo šest firem. Absolvovaly několik kol přímých jednání, každý ze zájemců o zakázku také úřadu na měsíc poskytl své výrobky k testování základních funkcí systému. Pět firem potom podalo konkrétní nabídku.
Pelikán, který si jednotlivé produkty sám vyzkoušel, náramky už dříve popsal jako „krabičku velikosti většího mobilu připoutanou na kotníku“. Připustil, že pro něj byly trochu nepohodlné při spaní, jinak prý ale v běžném životě nijak neomezují - snad kromě toho, že přístroj se musí každý den dobíjet.
Formu soutěžního dialogu zdůvodnilo ministerstvo tím, že poskytuje veřejnému zadavateli stejnou flexibilitu, jakou mají soukromé subjekty, a že zároveň umožňuje nalézt nejvhodnější řešení potřeb veřejného zadavatele.
Náramky bude možné využít pro efektivnější kontrolu výkonu trestu domácího vězení a také pro některé vazebně stíhané lidi. Za jednu z hlavních výhod zařízení ministerstvo označuje možnost obviněného či odsouzeného zůstat v kontaktu s rodinou a docházet do zaměstnání.
Trest domácího vězení lze ukládat od roku 2010, soudci jej však ve větším měřítku nevyužívají. Důvodem může být právě skutečnost, že kontrolu domácích vězňů zatím nezajišťují nepřetržitě elektronické náramky, ale namátkově probační pracovníci.
