Není to ale jen náhodný časový souběh, co volby a hokej staví proti sobě. I na výsledky z hlasování se čeká s napětím. A to ne ani tak kvůli tomu, že se bude možná poprvé – byť nepřímo – v celoevropských volbách rovnou rozhodovat i o novém šéfovi Evropské komise. Nás pochopitelně zajímá spíš to, zda výsledky nezpůsobí nějaké zemětřesení v naší domácí politice, jak už se to stalo v minulosti. Ale sebevětší volební drama nejspíš nezastíní to, jak v tomto oboru excelují čeští hokejisté.
ČTĚTE VÍCE: |
I taková zdánlivě fádní záležitost, jako zápasy v základní skupině se soupeři jako Dánsko, Norsko, Francie či Itálie se změnily v dramata, která neměla do poslední chvíle jisté vyústění. Případně se o jejich konci rozhodovalo až v prodloužení či nájezdech. V některých případech se sice toto šponování nervů diváka vymklo z rukou (např. právě s Dánskem), výsledný dojem ovšem naši hokejisté bohatě napravili zdoláním Američanů – pochopitelně opět pomocí dramatu až do poslední chvíle, jakkoliv v něj divák za stavu 4:1 už ani nedoufal.
U eurovoleb to vypadá, že je o vítězi jasno už dopředu, byť leckteří politici by rádi zopakovali mistrný dramatický kousek našich hokejistů ze zmíněného čtvrtfinálového utkání. Ale jakkoliv se někteří aktéři obou dějstev svými účesy podobají, „Růža“ a „Jarda“ jsou jen jedni...
