Na důkaz, že novináři nejsou pouze žumpa, mu přejeme všechno nejlepší – tedy především k svátku.
Jelikož darů dostal dost už od ministerských nominantů, dovolíme si mu místo toho věnovat několik díků a přání. Pro autora sloupku je to zároveň příležitost užít si literární formu, se kterou se jinak kvůli možnému nepochopení v novinách šetří –, tedy ironii.
Takže: od Miloše Zemana je hezké, že doplnil Ústavní soud (jakkoliv k obrazu svému). Kvitujeme, že vyslal mimo republiku Vladimíra Remka a Livii Klausovou (dáma promine a hostitelské země taktéž). Děkujeme za zlidovění politologického slovníku termíny jako „popleta“ a „idiotské ústavní zvyklosti“.
Oceňujeme odvahu, s jakou se za hranice těchto zvyklostí vydal jmenováním prezidentské vlády. Prosíme ho ale, aby se už do podobných experimentů nepouštěl a dopřál nám alespoň několik let politické nudy. S otevřenou pusou zíráme, jak rafinovaně stmelil rodící se vládu tím, že nejdříve pohaněl a pak otcovskými radami obdaroval její ministerské kandidáty. A jak ještě o řád rafinovaněji poslal na smetiště dějin nejednoho politika, kterého jsme my naivové považovali za jeho spojence.
Do budoucna mu přejeme méně shrnutých koberců a v cestě stojících skříní. A v roce 2018 šťastný návrat na Vysočinu.
