Šest dní po vynesení rozsudku, který zprostil střílejícího strážce obvinění, ale i v hlavě státu dozrála potřeba něco říct.
Necelý týden je dostatečná doba na to, aby se člověk vyhnul burianovské reakci typu: "A já teď něco řeknu". I když u obvykle korektně a zdrženlivě se vyjadřujícího Obamy asi tohle nehrozilo. Přesto si ve svém 18minutovém monologu několik vyčnívajících tezí neodpustil.
Především zašel ještě o krok dál v sebeidentifikaci s obětí, když už rovnou pronesl: "Mohl bych to být já před 35 lety."
Přečtěte si o případu Zimmerman více: |
Ano, na počet roků to sedí, ale není ta paralela trošku laciná? Když se na demonstracích proti osvobozujícímu rozsudku objevují transparenty typu "My všichni jsme Trayvon Martin", je to vzhledem k složení zúčastněných pochopitelné, ale od prezidenta? Anebo chtěl Obama připomenout svým životopiscům spíš dříve omílanou - a poněkud kulhající - podobnost s prezidenstvím Johna F. Kennedyho, v tomto případě s jeho slavnou větou Ich bin ein Berliner?
Hispánská politická hvězda republikánů Marco Rubio by teď podle této logiky mohla podobně vystoupit a ztotožnit se střelcem, taktéž Hispáncem (byť některými americkými médii snažně označovaným za "bílého Hispánce") Georgem Zimmermanem...
Anebo dál - na černochy se prý dívají divně v obchodech, řidiči sedící v autech se před nimi zamykají a podobně. Něco takového prý zažívá i Obama - ale není to spíš tím, že je politikem? Ale to jen na okraj. Ostatně i u nás se můžeme dohadovat, zda je rasová předpojatost dotyčného známkou toho, že se při cestě tramvají v centru Prahy zvýší jeho ostražitost při přítomnosti podezřelé skupiny Romů (a pokud ano, tak proč ne i u Vietnamců?).
Ale ano, stereotypy všeho druhu jsou špatné, o tom žádná. Ale občas mají i své příčiny. Nicméně Obamovi ke cti soudí, že při svém narychlo svolaném proslovu v tiskovém středisku Bílého domu nenapadl verdikt jako takový. Dokonce ocenil soudcovu "profesionalitu", korektně se zmínil o porotě a ocenil snahu žaloby i obhajoby.
Neutrhl se tedy z řetězu podobně, jako jeho ministr (ne)spravedlnosti Eric Holder. Zvláště v druhé části své řeči, při níž ani navzdory tragičnosti a emotivnosti celého případu neopustil svoji profesorskou dikci, nicméně Obama podprahově vyslal několik signálů, co si o celém incidentu myslí.
Zdůrazňoval, že 17letý Trayvon byl neozbrojen, ale poněkud odsunul stranou, že Zimmerman ho nezastřelil jen tak pro potěchu či kvůli své nekontrolovatelné agresivitě jako štvanou zvěř, ale až při vzájemné potyčce. A dostatek invence prezident projevil i při nastínění opačného scénáře, že mohlo být všechno zcela jinak a mladík s pistolí v ruce mohl vystartovat na Zimmermana, který ho sledoval z auta, poté i venku - a tudíž ho potenciálně ohrožoval. Zajímavé by bylo vědět, jestli i potom by se Obama ztotožňoval s obětí takového střetu...
