Hybatelem nápadů podobných tomu velšskému je ale zjevně něco jiného: chránit kuřáky samotné. Anebo jinak řečeno - bránit jim, aby sami sobě činili něco špatného. Argumentem je, že elektronické náhražky jsou vlastně jen převlečeným kouřením, že zálibu v tabákových výrobcích pouze "normalizují" - anebo spíše legitimizují. A že se tím de facto obcházejí protikuřácké zákony. Sice ne jejich litera, ale jejich duch.
Wales není jediným místem, kam dorazila druhá vlna tažení proti kouření - tedy snaha zakazovat, či alespoň omezovat i elektronické cigarety. Většinou je to ale kvůli mladistvým. Čím dál více studií - například ve Spojených státech, ale v poslední době i třeba v Izraeli - ukazuje, že pro mladé nejsou elektronické cigarety cestou, jak s kouřením přestat, ale naopak začít. Tedy, že fungují jako jakási brána do království nikotinu. Takže například v americkém státě Kentucky tamní zákonodárný sbor poslední březnový den prodej, držení i užívání e-cigaret lidem mladším 18ti let zakázal.
Dá se pochopit snaha ochránit před riziky kouření mladistvé - i vzhledem k tomu, že výrobci elektronických cigaret je lákají pomocí různých podbízivých příchutí. U zakazování těchto náhražek dospělým to ale už zapáchá dirigismem na druhou - jako by určitým trestem nebylo už to, že místo klasických cigaret si "užívají" ty elektronické. Každopádně to svědčí o tom, jak se vztah k tabákovým výrobkům a mentalita společnosti mění rychlostí zvuku. Jak neskutečně působí ne až tak staré filmy, kde se kouří skoro na každém záběru...
