Tak nejdřív fakta. Vláda se dohodla, že zavřeno by měly mít jen větší prodejny, konkrétně obchody s plochou nad 200 metrů čtverečních. Rolety mají stáhnout o vánočních svátcích (na Štědrý den v poledne, další dva dny úplně), na Velikonoční pondělí, při výročí konce Druhé světové války (8. května) a na výročí našich různých státních útvarů (1. ledna, 28. září a 28. října). Tedy zhruba sedm a půl dne.
VÍCE ČTĚTE: |
Odpůrci různých regulací a zastánci neomezovaného nakupování to mají s argumenty jednoduché. Stát nemá co kafrat do toho, kdy mají mít obchody zavřeno či otevřeno. Některým prodavačům navíc pracovat ve státní svátky nevadí, zvlášť, pokud dostanou příplatky. A zákazníkům nemá nikdo brát jejich nezadatelné právo pobíhat s nákupním vozíkem po supermarketu i na den české státnosti či na Boží hod. Navíc pro některé znesvětitele státních svátků na obou stranách pokladny to může být i vysvobozením před trudomyslností, která by je jinak v tyto dny doma přepadla.
Pak tu jsou ochránci různého druhu. Jedni brání prodavače, aby měli právo užívat si volna stejně jako většina populace. Jiní dbají spíše na blaho zbytku národa, tedy zákazníků, které sedmerem zákazů chtějí přimět, aby trávili vybrané státní svátky trošku kulturnějším způsobem. A pak tu jsou samozřejmě ochránci tradic – velikonočních, vánočních, státnických. A i oni mají samozřejmě svoji pravdu.
Přeplněné kostely a divadla?
A na závěr pokus o alespoň nějaké smysluplné východisko. Nejlepší by samozřejmě bylo, pokud by vše fungovalo přirozeným způsobem. Což se do značné míry děje: na Štědrý den obchody zavírají dřív, na první svátek vánoční mají většinou zavřeno úplně a mnohé nechají rolety stažené i 26. prosince či 1. ledna. Na druhou stranu, pár dní v roce se to bez supermarketů přežít dá.
Pokud už ale zavírací dny stanovovat taxativně, tak jen v co nejmenším rozsahu. Jinak by to mohlo nabobtnat o Jana Husa, Cyrila a Metoděje nebo třeba 1. květen. I když zvláště První máj zůstane oázou bezbřehého nakupování nejspíš navždy. Především sociální demokraté se totiž téma, zda se má Svátek práce slavit v obchodech prací, otevírat obávají. Nechtějí totiž na 1. květen moc upozorňovat, aby se z toho nakrásně nestala debata, zda tento den má vůbec být státním svátkem.
No a pokud koaliční návrh o sedmi a půl dnech bez supermarketů projde, bude už jen zajímavé sledovat, jestli v ony inkriminované „nenakupovací“ dny začnou lidé víc chodit do kostelů, divadel, kin či na procházky. Dovolím si pochybovat.
