Nerad polemizuji na stránkách tisku zbytečně. Tentokrát je to asi potřeba.
Pan Hradil z Brna ve shora zmíněném článku mne, ombudsmana i ministra Kocába osočuje, že utvrzujeme Romy jen v právech a žádných povinnostech. To je ovšem nesmysl. Pan Hradil nečte pozorně, jinak by se takovou věc neodvážil vůbec říci. Nic takového jsem já nikdy neřekl, nehledě na to, že prosazuji pravý opak, nemluvě už o ombudsmanovi a ministru Kocábovi. Další vysvětlení netřeba. Ovšem ta společnost , do níž mne pan Hradil zařadil, mne opravdu ctí.
Zmínkou o Romech pan Hradil také nechtěně prozradil, že petici i proti Romům by podepsal klidně. Však mu také tato averze zabraňuje racionálně uvažovat nad rozumnými články, které se racionálně snaží řešit situaci programově, nikoliv nárazovými akcemi, jak je právě zaznamenáváme v Chomutově.
Petice sta tisíců lidí se nese na obecné vlně této nenávisti a neschopnosti pochopit rozumné argumenty obhájců programových a dlouhodobých řešení, které radnice zatím neumí.
Připouštím, shodně s panem Hradilem, že chudoba cti netratí, i chudý člověk může být slušný a spořádaný. Ale může to být také zcela naopak. Chudoba a následná bída, je-li dlouhodobá, a není-li žádná perspektiva ke změně, vede ve svých důsledcích k těm nechutným jevům, které zaznamenáváme nejen v Chomutově. Je projevem jakési pasivní resistence proti všem a všemu. To je známá věc a setkáváme se s tímto jevem ve všech těchto poznamenaných místech.
Pan Hradil z Brna ve shora zmíněném článku mne, ombudsmana i ministra Kocába osočuje, že utvrzujeme Romy jen v právech a žádných povinnostech. To je ovšem nesmysl. Pan Hradil nečte pozorně, jinak by se takovou věc neodvážil vůbec říci. Nic takového jsem já nikdy neřekl, nehledě na to, že prosazuji pravý opak, nemluvě už o ombudsmanovi a ministru Kocábovi. Další vysvětlení netřeba. Ovšem ta společnost , do níž mne pan Hradil zařadil, mne opravdu ctí.
Zmínkou o Romech pan Hradil také nechtěně prozradil, že petici i proti Romům by podepsal klidně. Však mu také tato averze zabraňuje racionálně uvažovat nad rozumnými články, které se racionálně snaží řešit situaci programově, nikoliv nárazovými akcemi, jak je právě zaznamenáváme v Chomutově.
Petice sta tisíců lidí se nese na obecné vlně této nenávisti a neschopnosti pochopit rozumné argumenty obhájců programových a dlouhodobých řešení, které radnice zatím neumí.
Připouštím, shodně s panem Hradilem, že chudoba cti netratí, i chudý člověk může být slušný a spořádaný. Ale může to být také zcela naopak. Chudoba a následná bída, je-li dlouhodobá, a není-li žádná perspektiva ke změně, vede ve svých důsledcích k těm nechutným jevům, které zaznamenáváme nejen v Chomutově. Je projevem jakési pasivní resistence proti všem a všemu. To je známá věc a setkáváme se s tímto jevem ve všech těchto poznamenaných místech.
