Jaklovy argumenty mohou působit tak, jako by byl na jedno oko - to pravé, klausovské - slepý. Důkazem chystané společné vládní party občanských a sociálních demokratů bylo prý už hladké sestavení přechodné vlády. Hrome, to už se všichni opravdu definitivně zbláznili a zapomněli, jak prezident Klaus položil lídrům stran nůž na krk? Kdyby se Topolánek s Paroubkem rychle nedohodli, Klaus by podle ústavy jmenoval premiéra podle vlastního gusta. Tak aby se nedohodli.
Jakl ovšem správně upozorňuje, jak velké strany hrají divadlo. Pozorovatel to chtě nechtě musí zaznamenat v situacích, kdy se rozhoduje třeba o vykázání novinářů z kuloárů sněmovny nebo o důležitém zákonu o emisních povolenkách pro ČEZ. Tam si jdou ODS a ČSSD na ruku. Právě díky onomu divadlu prý voliči pomíjejí, že volby "mohou být o nějakých idejích". Jenže sám Jakl upadá do téže diagnózy, když publicitu strany TOP 09 připisuje jen velkým penězům. To už zapomněl, že volby "mohou být o nějakých idejích"?
Nechme teď diagnózy stranou. Šance, že velkokoaliční vládnutí zažijeme, je značná. To není produkt konspiračních úvah, ale prostých počtů pro pátou třídu. Takže nás musí zajímat reálné otázky. Bude velká koalice jen východiskem z nouze, či předznamená něco obecnějšího? Můžeme nahlédnout do Německa a Rakouska. Angela Merkelová šéfuje velké koalici čtyři roky, ale rozhodla se pro ni jako nastupující osobnost, aby si dláždila cestu k vlastní vládě. To v Rakousku patří velké koalice k tradici, jež vedla k rozparcelování státu mezi strany, k proporčnímu systému, jak se tam říká. Nemůžeme-li už zabránit volebnímu výsledku, který k velké koalici svádí, mějme na paměti rozdíl mezi velkou koalicí německého a rakouského typu.
Jakl ovšem správně upozorňuje, jak velké strany hrají divadlo. Pozorovatel to chtě nechtě musí zaznamenat v situacích, kdy se rozhoduje třeba o vykázání novinářů z kuloárů sněmovny nebo o důležitém zákonu o emisních povolenkách pro ČEZ. Tam si jdou ODS a ČSSD na ruku. Právě díky onomu divadlu prý voliči pomíjejí, že volby "mohou být o nějakých idejích". Jenže sám Jakl upadá do téže diagnózy, když publicitu strany TOP 09 připisuje jen velkým penězům. To už zapomněl, že volby "mohou být o nějakých idejích"?
Nechme teď diagnózy stranou. Šance, že velkokoaliční vládnutí zažijeme, je značná. To není produkt konspiračních úvah, ale prostých počtů pro pátou třídu. Takže nás musí zajímat reálné otázky. Bude velká koalice jen východiskem z nouze, či předznamená něco obecnějšího? Můžeme nahlédnout do Německa a Rakouska. Angela Merkelová šéfuje velké koalici čtyři roky, ale rozhodla se pro ni jako nastupující osobnost, aby si dláždila cestu k vlastní vládě. To v Rakousku patří velké koalice k tradici, jež vedla k rozparcelování státu mezi strany, k proporčnímu systému, jak se tam říká. Nemůžeme-li už zabránit volebnímu výsledku, který k velké koalici svádí, mějme na paměti rozdíl mezi velkou koalicí německého a rakouského typu.
