Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

PETRÁČEK: Ať obránci Putina řeknou, že jsme si rok 1968 zasloužili

Evropa

  11:40
PRAHA - Západ může za krveprolití na Ukrajině. Západ chtěl Ukrajinu v EU i NATO. Západ se natlačil až na rohožku Ruska a Putin na to nemohl nereagovat. Kdo nahlíží na diskusní weby, s těmito argumenty se setkává. Říkají, že Západ provokoval Moskvu tak dlouho, až musela podniknout kroky na ochranu svých zájmů, že Putin je pouze v tomto vleku – nic neiniciuje, jen reaguje.

Ruský prezident Vladimir Putin. foto: ČTK

Ta argumentace je pozoruhodná. Snímá veškerou odpovědnost i vinu z Ruska a prezidenta Putina – za anexi cizího území, pošlapání nedotknutelnosti hranic, porušení Budapešťského memoranda z roku 1994, jež dalo Ukrajině územní záruky za to, že Kyjev se vzdal sovětských jaderných zbraní. A zároveň táž argumentace ukládá Západu a Ukrajině hlavní odpovědnost za ruské hrozby i kroky. Ale dejme tomu, ať si každý říká, co chce. Až na jednu věc.

ČTĚTE TAKÉ:

Kdyby se takové argumenty objevily například v myšlenkové líhni kalifornských univerzit, člověk si řekne, že to patří k tamní alternativní tradici. Že jsou to úvahy lidí, kteří vytvářejí abstraktní myšlenkové konstrukty na druhé straně zeměkoule. Jenže takové argumenty vznikají u nás, v zemi, která má po čertech konkrétní čtyřicetiletou zkušenost s životem ve sféře zájmů Moskvy.

Vznikají v myšlenkových líhních, které se pojí s bojem za svobodu a suverenitu i se jmény jako Klaus (starší i mladší). To si pak člověk řekne: co ještě by Putin musel podniknout, aby to pro takové lidi nebyla obrana proti provokaci Západu? Řada z nich si přitom pamatuje rok 1968 a další o něm alespoň četli. Zapomněli snad na tehdy použitý argument, že pražské jaro – jeho liberální reformy, zejména svoboda slova a výslovný zákaz cenzury – to tak přepísklo, že samo vyprovokovalo zásah Moskvy? Či s tím argumentem dokonce souhlasí? Měli by to říci nahlas, aby bylo jasno.

Ten argument měl a stále má cosi do sebe pro lidi, kteří uvažují ve sférách nedotknutelných zájmů. Jejich uvažování působí asi takto: porušíš nedotknutelný zájem velmoci, a logicky dostaneš po hubě – my v roce 1968 (popichováni nezodpovědnými liberály), stejně jako Ukrajina v letech 2013/14 (popichována nezodpovědným Západem).

Pak by ale jeho obhájci – a zároveň obhájci svobody a suverenity – měli dodat jedno. Měli by říci, že svoboda a suverenita jsou krásné věci, ale odehrávají se ve sférách zájmů. Že není jedna svoboda a suverenita, ale existují různé svobody a suverenity podléhající té či oné sféře vlivu. A že jsme si v roce 1968 neměli tak provokativně vyskakovat.