Letošní miniválka v Gaze se od předešlých liší. Hamás ji rozjel v době, kdy džihádisté v oblasti ztratili sympatie. Rozkládají Irák i Sýrii jako státy. Počet jejich obětí už dávno překročil oběti všech izraelsko-arabských válek. Egypt je vytěsnil od vlády a 683 z nich odsoudil k smrti. Kde zůstaly „humanitární“ flotily do Gazy? I tito sympatizanti už došli. Proti Izraeli a Židům se nedemonstruje v arabském světě, ale v Evropě! Na synagogy útočí muslimští občané Francie či Německa – a Němci se ptají, zda k jejich kultuře patří i protižidovský islám.
ČTĚTE TAKÉ: |
V situaci „kůlu v plotě“ Hamás účinně jednal: smířil se s Fatahem a vstoupil do palestinské vlády národní jednoty. Když pak začaly létat rakety z Gazy na Izrael, mohl si s Jiřím Paroubkem říkat: Kdo z vás to má? Kteří jiní islamisté tvoří uznávanou vládu? Kteří jiní říkají, že „zůstávají zavázáni k džihádu proti Izraeli“, a přitom jim narůstající oběti zvyšují sympatie? Odpověď zní: lídr Hamásu Chálid Mišál. Už nepůsobí v Sýrii, neboť jeho dosavadní patron Bašár Asad s islamisty bojuje. Žije v Kataru, Západ ho odsuzuje jako zločince, ale zároveň sympatizuje s palestinskou vládou, kterou Mišál zastupuje. (A jíž posílá pomoc i ministerstvo Lubomíra Zaorálka.) Kdo z vás to má?
Až utichnou zbraně a bude se hledat vítěz letošní miniválky, může na něj aspirovat lídr Hamásu Chálid Mišál. Či snad ne? Jenže to by musel generální tajemník OSN Pan Ki-mun zhmotnit své rozčilení nad tím, že školy OSN v Gaze sloužily pro skladování raket Hamásu. Ale zkuste zhmotnit své rozčilení nad vyráběním dětských štítů v době, kdy světovému veřejnému mínění vládnou obrazy zabitých dětí.
