O těch pánech si můžeme myslet cokoliv. Zaorálka pamatujeme jako idealistu vítajícího nástup Baracka Obamy s tím, že rozlišování dobra a zla bude nahrazeno rozumem (co asi říká na Obamou autorizované útoky dronů a jejich civilní oběti?). Či jako lídra delegace do Severní Koreje („chtějí s námi jednat“). Je ochoten rokovat s neblahými režimy, užívá výrazy jako „obě strany konfliktu“ a libuje si v roli komunikátora tam, kde jiní selžou.
ČTĚTE TAKÉ: |
Můžeme si připomínat Kmoníčka coby mazaného praktika bez skrupulí. Je to arabista, jenž v případě potřeby varuje před Araby. Je to zkušený řešitel průšvihů Miloše Zemana. Když prezident navrhl stěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, Kmoníček to pro vytočené Araby tlumočil jako „vyjádření jeho důvěry v mírový proces“. Pro Zemana muž k nezaplacení.
Mohou ti dva působit ve shodě, notabene jako ministři téže vlády? Těžko, když ve shodě nedokázali působit Lánský s Kavanem a Belling se Schwarzenbergem. Jestliže se letos začalo mluvit o poloprezidentském systému, potom Hynek Kmoníček jako šéf diplomacie by byl jeho výrazným reprezentantem – napůl ruka vlády, napůl ruka prezidenta.
