Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nová tvář Petrovy boudy. Oživí spáleniště kozy, nebo koně?

Design

  7:00
PRAHA - Dědeček Markéty Michálkové pracoval na Petrově boudě jako sportovní instruktor. I proto měla studentka architektury na Českém vysokém učení technickém jasnou volbu. Pro svou semestrální práci si vybrala vyhořelý krkonošský hotel.

Vizualizace Petrovy boudy

Studentka by na Petrovce ráda viděla ekologické kozí hospodářství s ubytovnou a výrobnou sýrů. Navíc velký podíl na vytápění má energie získaná spalováním biomasy. „Funkce je důležitá. Chtěla jsem udělat něco, aby tam chodili lidi a aby je to lákalo. Kozí farma pro mě byla jasná,“ popisuje Markéta Michálková, jak pracovala.

Vizualizace Petrovy boudy

Zato její spolužák Jakub Rambousek ve svém projektu vrátil k hotelu koně. „V létě by mohli sloužit jako atrakce, v zimě by stejně jako kdysi vytahovali saně s lidmi z údolí nahoru,“ přibližuje svou vizi.

Obě práce dosud znali jen studenti ČVUT a jejich vyučující, brzo se ale dostanou i do Krkonoš. Šéf ateliéru Václav Aulický je má v plánu poslat na Správu Krkonošského národního parku a nejspíš i do společnosti Snowy Chalet vlastnící vyhořelý hotel.

Vizualizace Petrovy boudy

Od majitelů velkou odezvu nečeká, vývoj v posledních týdnech to však může změnit. Původní ideový záměr na obnovu Petrovky z Atelieru A4 se v současnosti předělává, a některé nápady studentů by se proto daly do finálního projektu začlenit.

Vizualizace Petrovy boudy

Markéta Michálková i Jakub Rambousek vycházejí ve svých plánech z podoby Petrovy boudy před rokem 1925. Tedy ještě z původního půdorysu, než kolem ní v druhé polovině dvacátých let začaly vznikat další přístavky a kiosky. Stavbu tím očistili a zjednodušili. „To mě pozitivně překvapilo. Že zvolili obnovu v autentické historické podobě,“ chválí práce šéf ateliéru Václav Aulický.

Vizualizace Petrovy boudy

Oba nápady na oživení zachovaly hlavní budově hotelu i rovnou střechu. To sice u budovy postavené 1288 metrů nad mořem vypadá dost nebezpečně, ale ani původní Petrova bouda neměla šikmou střechu. „Protože domorodci měli úžasný cit pro výběr lokality. Rovná střecha tam mohla být díky tomu, že tam nefoukalo a nedělaly se velké závěje,“ vysvětluje architekt Vít Kándl.

Náročný úkol

Studentské návrhy se liší v použitých materiálech. U Jakuba Rambouska dominuje dřevo a sklo. „Použití pohledových betonů u Markéty je odvážnější, asi bude víc lidí, které to překvapí,“ přemítá nad vizualizacemi Vít Kándl.

Zatímco její práce se už měnit nebude, Jakub Rambousek bude na své vizi Petrovky pracovat i dál. Téma si vybral jako bakalářskou práci. Zvnějšku zůstane jeho stavba stejná. Zdokonalí naopak technické zařízení, statiku a konstrukci. Taková studie už bude na úrovni projektu potřebného pro získání stavebního povolení.

Jak přiznává Václav Aulický, kdyby Petrovka v srpnu 2011 nevyhořela, vůbec je nenapadne tohle téma studentům zadávat. Přimělo je až rozproudění diskuse.

Podobné to v jeho ateliéru bylo i před několika lety s Labskou boudou. Tady zase jako spouštěč zafungovala novinová zpráva, že Krkonošský národní park chce obří hotel odkoupit a zbourat.

Nová Petrova bouda, dokončená v roce 1877, je považována za první moderní stavbu Krkonoš. V roce 1997 se značně změněný hotel nad Špindlerovým Mlýnem stal kulturní památkou, 1. srpna 2011 opuštěný hotel vyhořel.

„Pro studenty je to pak velmi náročný úkol, protože je velice konkrétní. Musíte zohlednit mnohem víc věcí – že je tam sníh od října do května, musíte vědět, co se vám bude dít se střechou. To zvyšuje nároky na studenty a ne každý si takové téma vybere,“ shrnuje Aulický, co projektům horských hotelů předchází. Jeho ateliér se přitom na nestandardní místa, jakým je třeba základna na Měsíci, zaměřuje.

O požáru Petrovy boudy čtěte ZDE

Zobrazit celou fotogalerii

Prohlédněte si pohodlně všechny fotografie