Piráti by mohli jít až na 4 roky za mříže

Návrh schválený poměrem hlasů 374 ku 278 nepočítá jen se stahováním a kopírováním hudby, ale i s paděláním značek. Normou se ještě budou zabývat členské státy EU.

Pokud by návrh zákona vůbec někdy vstoupil v platnost, umožňoval by uložení
finančního trestu za padělání až do výše 300.000 eur, tedy asi 8,5 milionu korun. Pachatelé by také mohli strávit až čtyři roky za mřížemi. Vůbec poprvé by navíc v některých evropských státech bylo možné zabavovat padělané zboží a návrh umožňuje i jeho zničení.

Kvůli své "tvrdosti" se zákon již setkal s kritikou v parlamentu i mimo něj. Mnozí ho označují za příliš drakonický a podle španělského europoslance Davida Hammersteina Mintze, kterého citoval server EUobserver, by schválení zákona mohlo odstartovat "hon na čarodějnice". Za mřížemi by prý mohli končit i teenageři, což rozhodně není přijatelné.

Kritikou nešetřil ani šéf evropské organizace na ochranu spotřebitelů BEUC Jim Murray. "Podle současného návrhu by se i děti poslanců spolu s miliony mladých Evropanů mohly stát oběťmi naprosto špatně definovaných kriminálních sankcí," uvedl v dopise poslancům.

Zprávu poslancům předložil italský socialista Nicola Zingaretti. Podle něj jde o "pozitivní kompromis", který zdůrazňuje, že je třeba společná evropská legislativa, která by porušování autorských práv trestala.

Porušování autorských práv přitom sám označuje za "organizovaný zločin, který nezná hranice". Odborníci rovněž upozorňují, že jen padělání značek Evropskou unii ročně připraví asi o 500 miliard eur, tedy 14 bilionů korun, přičemž některé skupiny neváhají padělat i léky.

BEUC a další organizace naopak tvrdí, že formulace trestných činů je v návrhu zákona nesmírně vágní a mnohdy zavání porušováním lidských práv. Zatím však stále není jasné, jestli se právo, které postihuje porušování autorských práv, podaří v Evropské unii harmonizovat. Zingarettiho návrh musí totiž schválit členské státy, které o něm začnou jednat v květnu.

Mohou návrh takřka libovolně měnit a také se nemusí vůbec dobrat k dohodě.
Například Británie tvrdí, že trestní zákoník by měl zůstat výhradně v pravomoci členských zemí.