PÍSEŇ V HLAVĚ: Holka v řece a stávkující student

O to intenzivnější byly chvíle, kdy na něj velikost toho času plně dolehla. Jeden takový okamžik nastal, když jsem na chvíli osaměl v „kanceláři“ školního stávkového výboru, kazeťák zrovna hrál písničku Pissing in the River od Patti Smith, zuřivou a srdcervoucí skladbu o rozchodu. 

Textu jsem moc nerozuměl, vnímal jsem spíš tragický patos v hlase holky ječící bez zábran, slovanský šmrnc melodie (napsal ji emigrant Ivan Král) a jakési velmi revoluční chmurné odhodlání. Ta hudba se odrážela od stěn budovy, která pro mě znamenala antitezi vší té vášně a svobody, které písničku nesly.

Jako kdyby v tu chvíli Patti Smith ty zdi rozebrala cihlu po cihle a složila do něčeho lepšího. Občas se o těch tehdejších velkých hnutích mysli mluví s jistou příměsí studu a ironie. Rozumím tomu, někdy to taky dělám. Člověk se ale nemusí pořád schovávat...