22. dubna 2016 10:27 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Plakali jsme, že zemřeme.‘ Bolest
i naděje rok po zemětřesení v Nepálu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
V Nindžalu žije i devadesátiletá vdova Basnu Mata Šréšthová (na snímku), která... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Nindžalu žije i devadesátiletá vdova Basnu Mata Šréšthová (na snímku), která... | foto: ČTK
KÁTHMÁNDÚ Rodina padesátiletého Akkala Bahádura Midžara žije na kopci asi půl hodiny po hrbolaté cestě od nejbližšího většího města. Když loni v dubnu zasáhlo Nepál ničivé zemětřesení, všichni jeho blízcí ho přestáli bez úhony. Pět dětí bylo zrovna venku a žena rovněž nebyla doma. Přišli ale o dům, který se zhroutil, a celý měsíc museli žít venku, v přístřešku vyrobeném pouze z plachty.

„Byli jsme bez pomoci. Když pršelo, schovali jsme se pod stromem. Všichni jsme brečeli a říkali jsme si, že teď zemřeme,“ vzpomíná Akkal se slzami v očích na zemětřesení a následné otřesy, které si loni 25. dubna vyžádaly na 8900 mrtvých a více než 600 000 domů se zřítilo. K následným otřesům podle něj tehdy docházelo každé dva týdny, nyní je to asi každý měsíc.

Rodina padesátiletého Akkala Bahádura Midžara (na snímku) žije na kopci asi půl hodiny po hrbolaté cestě od nejbližšího většího města. Když loni v dubnu zasáhlo Nepál ničivé zemětřesení, všichni jeho blízcí ho přestáli bez úhony. Pět dětí bylo zrovna venku a žena rovněž nebyla doma. Přišli ale o dům, který se zhroutil, a celý měsíc museli žít venku, v přístřešku vyrobeném pouze z plachty. Nyní bydlí v takzvaném dočasném přístřešku postaveném díky projektu nevládních organizací financovaném ECHO, úřadem Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc.

Midžar žije v okrese Sindhupálčauk asi tři hodiny na východ od Káthmándú, kde bylo při zemětřesení registrováno nejvíce mrtvých, bylo jich přes 3400. Do mnoha oblastí se kvůli jejich odlehlosti a nepřístupnosti nemohla pomoc dostat několik dní. Zničeno zde bylo téměř 64 000 domů.

Život Midžarovy rodiny se od října zlepšil a všichni bydlí v takzvaném dočasném přístřešku postaveném díky projektu nevládních organizací financovaném ECHO, úřadem Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc.

Jen dočasně

Projekt funguje od loňského srpna a zahrnuje vybudování stovek dočasných přístřeší i toalet. Jeho součástí jsou ale i kurzy pro tesaře a zedníky, aby si mohli zdokonalovat své technické dovednosti a rovněž i školení pro majitele domů, aby mohli dohlížet na stavbu svých příbytků a řemeslníky kontrolovat, zda vše dělají správně.

„Chceme, aby měl projekt déle trvající dopad. Aby v případě příštího neštěstí si byli schopni postavit domy i záchody sami,“ vysvětluje Randžít Singh Ravát, který má v charitativní organizaci Christian Aid budování přístřešků na starosti. Ty jsou podle něj postaveny tak, aby přestály další otřesy, a vydrží od pěti do sedmi let.

Nepálská vesnice Nindžal leží hluboko v kopcích a lesích asi čtyři hodiny cesty na východ od Káthmándú. Nachází se v okrese Sindhupálčauk, kde bylo při loňském dubnovém zemětřesení registrováno nejvíce mrtvých, bylo jich přes 3400. Na snímku jsou obyvatelé Nindžalu.

Nepálská vesnice Nindžal leží hluboko v kopcích a lesích asi čtyři hodiny cesty na východ od Káthmándú. Nachází se v okrese Sindhupálčauk, kde bylo při loňském dubnovém zemětřesení registrováno nejvíce mrtvých, bylo jich přes 3400. Na snímku jsou obyvatelé Nindžalu.

V Nindžalu se zřítila i budova místní školy (na snímku), která nebyla před zemětřesením naštěstí již několik měsíců používaná. Vesničané již dříve děti přesunuli do jiné budovy, protože se obávali, že stávající není bezpečná.

V Nindžalu se zřítila i budova místní školy (na snímku), která nebyla před zemětřesením naštěstí již několik měsíců používaná. Vesničané již dříve děti přesunuli do jiné budovy, protože se obávali, že stávající není bezpečná.

Každé nepálské domácnosti, která přišla o dům, vláda slíbila 200 000 rupií (asi 48 000 Kč). Peníze ale zatím nedostal téměř nikdo a rozdělování pomoci podle všeho potrvá dlouhé roky. Navíc, jak podotýká Randžít Singh Ravát, dům běžně vyjde na 500 000 až 600 000 rupií.

„A i když budou recyklovat věci ze zničeného domu, tak na ten nový stále mít nebudou. Takže idea je rovněž taková, že v dočasném přístřeší budou moci zůstat do té doby, než si vydělají peníze na postavení trvalého domu,“ dodává pracovník Christian Aid. Postavení dočasného přístřeší v základní verzi trvá asi sedm dní a většinou se na stavbě podílí kolem pěti lidí. Dalších sedm dní trvají úpravy. Stavba vyjde na 25 000 rupií (asi 6000 Kč).

„Jsme šťastní, že máme přechodný dům. Myslím, že bude bezpečný i během zemětřesení,“ říká Midžar a ukazuje nový příbytek. Vedle domu si vybudoval ještě kuchyň a kůlnu na dřevo. „Myslím si, že mi dům vydrží osm až deset let. Když ho ještě zpevním, možná déle,“ dodává a zároveň si stěžuje na vládu. Není si jistý, zda pomoc od ní vůbec někdy přijde.

V Nindžalu žije i devadesátiletá vdova Basnu Mata Šréšthová (na snímku), která přišla o dům. Nyní žije v provizorním přístřešku.
V Nindžalu žije i devadesátiletá vdova Basnu Mata Šréšthová (na snímku), která přišla o dům. Nyní žije v provizorním přístřešku.

Těžký život v horách

V nedaleké vesnici Badare, která leží ještě výše v horách, mají podobný přístřešek další desítky Nepálců. O dům při zemětřesení přišla i sedmapadesátiletá Sabitri Rokkaová. Navíc otřesy pohřbily i malý obchůdek, který vlastnila, a zabily několik kusů jejího dobytka. „Manžel utrpěl zranění nohy, léčil se šest měsíců a ještě stále má problémy a nemůže dělat těžké práce,“ říká Rokkaová. Nyní ji podporují hlavně její tři synové, kteří již žijí odděleně a mají vlastní rodiny.

Ani ona zatím podporu od vlády na vybudování nového příbytku nedostala. „Slyšela jsem, že vláda poskytne peníze na novou stavbu do jednoho a půl roku od teď. Těžko ale říct, jestli se tak stane,“ myslí si Nepálka. Bojí se přitom, že brzy přijde další zemětřesení. „Pořád si vybavuju ten tehdejší hluk. Když slyším podobné zvuky, mám strach,“ dodává.

Ram Bahádur Sarki z nepálské vesnice Badare absolvoval školení pro tesaře a postavil si nové přístřeší. Bydlí v něm teprve pár týdnů. O starý dům přišel při loňském zemětřesení.

Ram Bahádur Sarki z nepálské vesnice Badare absolvoval školení pro tesaře a postavil si nové přístřeší. Bydlí v něm teprve pár týdnů. O starý dům přišel při loňském zemětřesení.

V Nindžalu bylo zničeno množství domů a téměř všechny toalety. Postupně si místní obyvatelé začínají budovat záchody nové, popisuje Dilbahádúr Šréštha (na snímku), který má ve vesnici na starost rozvod vody a kanalizaci.

V Nindžalu bylo zničeno množství domů a téměř všechny toalety. Postupně si místní obyvatelé začínají budovat záchody nové, popisuje Dilbahádúr Šréštha (na snímku), který má ve vesnici na starost rozvod vody a kanalizaci.

Život v horách byl podle ní vždy obtížný, po zemětřesení se ale vše ještě ztížilo. „Abyste přežili, musíte něco dělat, musíte pokračovat dál v normální práci, to vám dává sílu,“ říká a popisuje, že její normální den začíná v půl šesté ráno, kdy nakrmí kozy, poté pracuje v novém provizorně vytvořeném obchodě, který se jí podařilo dát dohromady, a spát chodí v devět hodin večer.

Nejprve vypadla elektřina

Pětatřicetiletá Bimala Rokkaová byla zrovna v Káthmándú, když přišly tehdy v sobotu kolem poledne první otřesy. „Tchýně a dva synové byli doma, dívali se na televizi. Nejdříve vypadla elektřina a dům se začal třást. Tak rychle vyběhli z domu a klepali se strachy. A dům se za chvíli zřítil, takže to bylo dobré rozhodnutí,“ vypráví matka tří synů, z nichž nejstarší devatenáctiletý se před čtyřmi měsíci oženil. V nepálské metropoli zažila dlouhé minuty hrůzy, když nefungovaly telefony a ona se zbytku rodiny do Badare dovolala až po více než 45 minutách. Nyní doufá, že její nový dům, který byl postaven přesně v místech, kde stával ten starý, případné příští otřesy vydrží.

Pětatřicetiletá Bimala Rokkaová z nepálské vesnice Badare ležící vysoko v horách přišla při loňském dubnovém zemětřesení o dům. Nyní má již nové přístřeší, kde žije s manželem, syny a tchyní.
Pětatřicetiletá Bimala Rokkaová z nepálské vesnice Badare ležící vysoko v horách přišla při loňském dubnovém zemětřesení o dům. Nyní má již nové přístřeší, kde žije s manželem, syny a tchyní.

Pětatřicetiletá Bimala Rokkaová z nepálské vesnice Badare ležící vysoko v horách přišla při loňském dubnovém zemětřesení o dům. Nyní má již nové přístřeší, kde žije s manželem, syny a tchyní.

Sedmadvacetiletý Namaradž, otec dvou malých dětí, ještě nedávno pracoval v Saúdské Arábii, do Nepálu se vrátil sedm měsíců před zemětřesením. Vyučený tesař následně absolvoval další školení a získané dovedností využil při stavbě svého dočasného příbytku i domů dalších lidí ve vesnici, kteří po ničivých otřesech potřebovali rychle nové přístřeší.

„Trvalo mi asi měsíc dům postavit, pracovalo na něm střídavě sedm lidí. Chtěl bych v něm zůstat napořád, ale je potřeba ho vylepšit,“ popisuje mladý Nepálec. K tomu ale potřebuje další peníze, a proto se před dvěma měsíci rozhodl, že si požádá o vízum tentokrát do Dubaje, kde by chtěl pracovat přibližně dva roky. „Chápu ho, jiná možnost, jak si vydělat peníze, není,“ konstatuje jeho manželka.

Zachránila manžela

O několik domů dál bydlí v dočasném přístřeší se svým synem a jeho rodinou čtyřiaosmdesátiletá Ganga Déví Timalsinaová. Zemětřesení, které si v Nepálu vyžádalo celkem na 8900 obětí, pro ni mělo rovněž dramatický dopad. Svého muže zachránila, když ho během otřesů stihla vytáhnout z domu, který se pak zřítil.

„Manžel se z té hrůzy už nevzpamatoval. Všude viděl tu zkázu, zničené domy. Byl z toho v depresi, přestal jíst a za měsíc zemřel,“ vypráví Nepálka, která jako malé dítě zažila i zemětřesení v roce 1934, při kterém rovněž zahynulo přes 8000 lidí.

Čtyřiaosmdesátiletá Ganga Déví Tilmalsinaová z nepálské vesnice Badare při loňském dubnovém zemětřesení na poslední chvíli vytáhla z domu svého manžela a zachránila mu tak život. Spoušť, kterou otřesy způsobily, však muže velmi zasáhla, trpěl depresemi, přestal jíst a do měsíce zemřel. Vlevo je její syn, který by pro ně chtěl postavit nový dům.
Čtyřiaosmdesátiletá Ganga Déví Tilmalsinaová z nepálské vesnice Badare při loňském dubnovém zemětřesení na poslední chvíli vytáhla z domu svého manžela a zachránila mu tak život. Spoušť, kterou otřesy způsobily, však muže velmi zasáhla, trpěl depresemi, přestal jíst a do měsíce zemřel.

Čtyřiaosmdesátiletá Ganga Déví Tilmalsinaová z nepálské vesnice Badare při loňském dubnovém zemětřesení na poslední chvíli vytáhla z domu svého manžela a zachránila mu tak život. Spoušť, kterou otřesy způsobily, však muže velmi zasáhla, trpěl depresemi, přestal jíst a do měsíce zemřel. Vlevo je její syn, který by pro ně chtěl postavit nový dům.

Loni v dubnu prý již šest či sedm dní před otřesy cítila, že se něco stane, a obavy má i o blízkou budoucnost. Před pár týdny byly podle ní v oblasti opět cítit otřesy a mezi místními se šíří spekulace, že po 25. dubnu by mohla přijít další katastrofa. „Bojím se, ale doufám, že náš dům vydrží,“ uzavírá.

ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.