Lidovky.cz: Jste známý kritikou pořádků na plzeňských právech, následně jste se zapojil do příprav referenda o obchodním domě Corso. Co vás vede k tomu angažovat se ve veřejném dění?
Občanský postoj. Na právech se děly nepravosti a každý, kdo alespoň trochu znal tamní situaci, nemohl být lhostejný. U Corsa byla moje pohnutka zcela banální. Nechtěl jsem mít zničenou Plzeň, stejně jako spousta dalších Plzeňanů. V roce 2010 jsme vytvořili petici, podepsalo ji přes šest tisíc občanů a město ji smetlo ze stolu. Poté jsme chodili na jednání zastupitelstva a vznášeli námitky. Použili jsme všechny nástroje, které občanská společnost má. Poslední možností bylo místní referendum.
Lidovky.cz: Kolik lidí se od počátku zapojilo do výzvy Plzeňané pro referendum?
U zrodu myšlenky vystoupit proti plánované stavbě Corsa jsme byli jen tři. Stálo nás to strašně sil a všechno jsme dělali s minimálními finančními prostředky a ve volném čase. Snažili jsme se naši aktivitu medializovat, což se také povedlo. Od začátku tohoto roku po konání referenda se do jeho organizace zapojilo více než pět stovek lidí. Sami si přišli pro letáčky a vlastními silami jich dokázali roznést přes devadesát tisíc.
Plzeňský aktivista Martin MarekMartin Marek studuje práva v Brně. Od roku 2003 působil v plzeňské pobočce ekologické organizace Děti Země, v rámci níž podporoval cyklistiku ve městě. Jako člen Akademického senátu právnické fakulty Západočeské univerzity upozornil na aféru plzeňských práv. Účastnil se tzv. šumavské blokády. Jeho posledním počinem je stopka megalomanskému projektu OC Corso. V referendu konaném současně s prezidentskými volbami se Plzeňané vyslovili pro jeho zrušení. |
Lidovky.cz: Referendum se mělo původně konat již v době konání krajských voleb. Co nakonec rozhodlo o tom, že byl termín posunut až na ty prezidentské?
Zastupitelstvo města od nás dostalo návrh na vyhlášení místního referenda a svolali kvůli tomu zvláštní schůzi. Zastupitelé však referendum nevyhlásili, ani nezamítli, což je v rozporu se zákonem. Referendum vyhlásil až krajský soud, takže jsme termín krajských voleb nestihli. Úplně paradoxně nám však ty prezidentské pomohly díky vysoké účasti občanů.
Lidovky.cz: Naznačil jste, že vám město házelo klacky pod nohy. Setkal jste se ještě s jinými snahami zabránit vaší činnosti?
Od Investora, firmy Amádeus, jsme určitou protikampaň čekali. Snažili se nás zesměšnit, označovali nás jako "notorické potížisty." Více nás však mrzely podpásovky od města, které vůči nám vedlo jednostrannou politickou kampaň.
ČTĚTE VÍCE |
Lidovky.cz: Co městským politikům vyčítáte?
Strašili Plzeňany mnohamilionovými sumami, které to bude stát a změnami v městské hromadné dopravě. Vymýšleli lži a snažili se občany různými prostředky zastrašit. Také si myslím si, že magistrát zorganizoval referendum úmyslně špatně. Místnosti pro něj byly špatně označeny a nacházely se často v prvních patrech budov, někdy také v úplně jiném objektu. Na Slovanech se museli občané projít skoro tři kilometry, aby mohli hlasovat.
Lidovky.cz: Máte v hledáčku nějaké další plzeňské kauzy?
Nadále bude třeba zastupitele ohlídat, jestli dělají to, k čemu byli v referendu zavázáni. Mám také podezření na korupci, která mohla být se stavbou Corsa spojena. Nepochopili jsme, proč radniční koalice ODS a ČSSD na vůli občanů v petici kašlala a celé tři roky trvalo, než se vůbec něco začalo dít. Můžu ale ubezpečit plzeňské politiky, že se mi teď otevřely ruce a budu mít víc času na další kauzy. Například na stavbu nového depa bylo vyčleněno 12 miliard korun, což je trojnásobek městského rozpočtu, a do výběrového řízení se přihlásil jen jediný zájemce. To se mi nezdá.
