Jsou však také nejvyhledávanějším vozidlem teroristů v Pákistánu, a tak úřady jako protiopatření pravidelně sahají k zákazu vození spolujezdců na motocyklech. Mnoha Pákistáncům se to nelíbí, jiní pro to mají pochopení.
V Karáčí je to typický obrázek: po silnicích se valí davy automobilů, které přejíždějí ze strany na stranu a neustále troubí. Na dodržování pruhů si tu nikdo moc nehraje. Mezi tím vším zleva i zprava někdy hodně riskantně kličkují řidiči motocyklů, jejichž přednosti se projeví především v zácpách. I když je tu tradiční česká značka JAWA stále hodně známá, ulice Karáčí brázdí především stroje místní provenience, jejichž názvy jako Unique, Super Star, Crown nebo Super Power evropskému nezasvěcenci málo co řeknou.
V Karáčí je registrováno více než 1,5 milionu motocyklů; pro srovnání v celém Česku jich je lehce přes milion. Podle zdejších údajů se denně v Karáčí na motocyklu přepraví více než dva miliony lidí. Jeden takový stroj většinou veze dvě osoby, není ale výjimkou, když je obtěžkán třemi nebo čtyřmi. Uveze ale i pětičlennou rodinu, jak měl zvláštní zpravodaj ČTK ve městě možnost několikrát vidět. V Karáčí tak i jednostopý prostředek může být rodinným vozidlem.
Helmu tu nosí jen malá část řidičů a spolujezdců. „Helmy jsou sice povinné, ale Pákistán je svobodná země a Pákistánci svobodní lidé a každý tu svobodu pojímá po svém,“ vysvětlil svérázně ignorování tohoto nařízení jeden z obyvatel obchodní metropole Pákistánu. K nošení helem zdejší motocyklisty ani nic nenutí, neboť všudypřítomní policisté jejich absenci neřeší.
Co naopak pákistánské úřady řeší pravidelně, je spolujízda na motocyklech. V této jihoasijské zemi - nechvalně proslulé terorismem a únosy cizinců - totiž z místa spolujezdce často útočí teroristé a jiní zločinci, kteří se pak na motorce policii rychle ztratí. V minulých letech tak místní správa opakovaně na určitou dobu zakazovala vozit na motocyklu spolujezdce.
V Karáčí toto netradiční opatření úřady vyhlásily od začátku roku už dvakrát kvůli útoku na tým očkující proti dětské obrně, při němž zemřel policista, který zdravotníky doprovázel. Očkovací týmy napadají ozbrojenci hnutí Taliban, kteří vakcinaci označují za zástěrku pro americkou špionáž nebo za snahu o sterilizaci obyvatelstva. Ve dvou a více se nesmělo na motocyklu v největším pákistánském přístavním městě jezdit ani v poslední den loňského roku kvůli obavě úřadů, aby se oslavy příchodu nového roku na silnicích příliš nezvrhly.
Muhammad Zafir Zia patří k těm Pákistáncům, kteří pro tyto kroky moc pochopení nemají. „Zákaz se uplatňuje znovu a znovu ve snaze prosadit právo a zlepšit bezpečnostní situaci, ta se ale v Karáčí stále jen zhoršuje. Lidé jsou navzdory tomuto zákazu pořád přepadáváni a zabíjeni, což ukazuje, že (ten zákaz) nepomáhá řešit naprosto otřesný stav bezpečnosti ve městě,“ napsal na konci ledna v místním deníku Daily Times. Úřady tím prý jen komplikují život obyčejným lidem. „Desetitisíce řádných občanů jsou trestány za neschopnost vlády zatočit se skutečnými zločinci,“ soudí.
Podobný názor na zákazy spolujízdy má i místní svérázný komentátor nenošení helem, který nechtěl prozradit své jméno. „Nepomáhá to ničemu, ale Pákistánci ve své svobodě jednání mohou dělat i zbytečné věci,“ říká. Jeho kolega to vidí jinak. „Tady v Karáčí to, myslím, pomáhá kriminalitu snižovat, protože útočníci na motorkách mohou ujíždět, kam chtějí, a policie je pak obtížně chytá. Alespoň trochu to k něčemu je,“ věří.
Realitou ovšem je, že i tento zákaz, když je vyhlášen, mnoho Pákistánců ignoruje a odmítá se vzdát svého oblíbeného způsobu přepravy - na motorce ve dvou a více.
