23. dubna 2011 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Po městech tu jsou
Šumné stopy. Start dnes

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Šumný architekt Vávra na střeše velvyslanectví ČR v Tokiu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šumný architekt Vávra na střeše velvyslanectví ČR v Tokiu | foto: Reprofoto
PRAHA Televizní cyklus o architektuře a architektech má své pokračování. Jeho podobu přibližuje režisér a spoluscenárista Radovan Lipus. Premiéra se uskuteční dnes večer na ČT2.

LN S hercem a architektem Davidem Vávrou jste známi jako tandem tvůrců oblíbené street movie Šumná města. Co vás přivedlo k Šumným stopám?
Šumnými městy jsme pokryli skoro celou republiku. Začínalo se Ostravou, kterou jsem napsal už v roce 1995. Nakonec bylo dílů šestašedesát. Šedesát šest šumných měst – to zní hezky – zkuste si to vyslovit! Šumné stopy sledují teskné příběhy českých architektů a osudy jejich staveb už ne u nás, ale v cizině.

LN Podrželi jste si původní formát? Rozevlátého, žasnoucího architekta Vávru a jeho odlehčeně zasvěcený komentář svázaný do veršů?
To jsme nezměnili. Forma se osvědčila, máme zkušenost, že i odborné informace doprovázené hereckou kreací a podané v rýmech lépe uvíznou v povědomí diváků. Navíc mně se v řeči vázané píše snadněji a David je podobný případ.

Architekt Vávra podpírá ukázku japonského "podnikatelského baroka" sledován štábem, uprostřed R. Lipus

Architekt Vávra podpírá ukázku japonského "podnikatelského baroka" sledován štábem, uprostřed Radovan Lipus

LN Kde jste zatím natáčeli?
Máme hotovo deset dílů; loni v červenci jsme točili v Bosně a Hercegovině, tam vznikly čtyři díly. Dalších šest je z měsíčního natáčení v Japonsku. Na Balkáně jsme sledovali především stopy architekta Karla Paříka, v Japonsku pak Antonína Raymonda, Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a Jana Josefa Švagra.

LN Tedy architektů, jejichž jména – snad s výjimkou Jana Letzela, jehož Průmyslový palác odolal 6. srpna 1945 atomovému útoku na Hirošimu – jsou dnes u nás už skoro neznámá?
To je důvod, na němž jsme se při promýšlení nového cyklu shodli. Významní čeští, moravští a slezští architekti, kteří úspěšně působili v cizině, jsou doma nedocenění nebo úplně bezejmenní. Jen samotný architekt Pařík má v Bosně na 150 staveb, ve kterých dnes sídlí takové instituce, jako Národní divadlo, Národní galerie, Národní muzeum nebo ministerstvo obrany. Vedle Letzelova hirošimského paláce z roku 1915, dneska Atomového dómu, který lze považovat za nejznámější dochovaný objekt českého architekta na světě, projektovali naši krajané v Japonsku třeba univerzitu Nanzan v Nagoji nebo Tokijský golfový klub. V osobě Antonína Raymonda se pak doslova ochuzujeme o architekta světového jména, který kromě Japonska tvořil i v USA, na Filipínách či v Indii a dodnes je respektován. Jsme opravdu blázni a pošetilci, pokud se k němu nehlásíme. Neučí se o něm ani na vysokých školách architektury.

Nesmazatelná česká stopa - Průmyslový palác Jana Letzela v Hirošimě

Nesmazatelná česká stopa - Průmyslový palác Jana Letzela v Hirošimě

LN Napadá vás důvod, proč tomu tak je?
Těžko říct. Je tu ten známý verš Viktora Dyka: Opustíš-li mne, zahyneš, který bohužel zneužívali hlavně komunisté proti všem emigrantům a vehementně se snažili je z povědomí lidí vygumovat. Ale mohou fungovat i jiné příčiny. Že by pro nás typická skepse a závist? Radujeme se nanejvýš z úspěchů sportovců, fotbalistů, hokejistů, to pak křičíme Kdo neskáče, není Čech. Stavby, které všude po světě hrdě stojí a reprezentují naši zem řadu desetiletí, nás už tolik nevzrušují.

LN Zatímco v Šumných městech se vám dařilo zachránit některé cenné stavby před zkázou, v Šumných stopách tedy zachraňujete jména architektů?
Jde opravdu spíš o zachraňování jmen než staveb; ty jsou v cizině většinou ve velmi dobrém stavu, přestože Bosnou a Hercegovinou se v 90. letech prohnala občanská válka a Japonskem otřásají přírodní katastrofy.

Sedící šumný architekt a stojící štáb v Galerii 2121 v Tokiu (arch. Tadao Ando)

Sedící šumný architekt a stojící štáb v Galerii 2121 v Tokiu (architekt Tadao Ando)

LN Sledovali jste architekty, kteří – s výjimkou Raymonda a Švagra – žili a tvořili za časů Rakouska-Uherska a mezi světovými válkami. Byly si jejich osudy něčím podobné?
Podobné si byly jistou tragičností. Bedřich Feuerstein skončil v depresi život skokem z Trojského mostu v Praze, když po návratu nenalezl doma odpovídající uplatnění. Jan Letzel umřel o Vánocích 1925 v pouhých pětačtyřiceti letech v ústavu pro duševně choré v Praze-Kateřinkách. Jan Josef Švagr opustil Japonsko nedobrovolně během druhé světové války a zemřel koncem 60. let jako duchovní řádu Don Orione poblíž Buenos Aires, kde zároveň projektoval sakrální stavby. Neskrýváme ale ani temnější stránky, konkrétně u Antonína Raymonda, který v mládí zpronevěřil pokladnu Spolku studentů architektury a musel uprchnout. Říká se, že defraudací ochromil činnost spolku na řadu let. Raymond později celou finanční částku pod nátlakem vrátil.

O architekty z českých zemí byl ve světě veliký zájem a tihle "naši" zamířili na Dálný východ za výdělkem, exotikou, dobrodružstvím a odlišnou kulturou. Japonsko se tehdy teprve otevíralo světu a zdaleka nebylo synonymem technologického pokroku jako dnes. Například jedny z vůbec prvních automobilů, které začaly jezdit v tokijských ulicích, byly vozy Laurin a Klement, které patřily Janu Letzelovi a jeho společníku Karlu Janu Horovi. Patřili dokonce mezi zakladatele Japonského autoklubu.

LN Z české kotliny odplavily ve 20. století spoustu mozků i emigrační vlny – protihitlerovská, poúnorová, posrpnová… Mezi tisíci exulantů bylo určitě dost architektů, kteří se venku prosadili, Není to výzva k pokračování?
Rozhodně je. Teď jsme se vrátili z obhlídek Slovinska, tam se to stavbami českých architektů, i když převážně opět z monarchistických časů, jen hemží. Ke Slovinsku bychom rádi přidali Izrael, hlavně Tel Aviv. V hledáčku máme Slovensko, Zakarpatskou Rus, Švýcarsko, Spojené státy… Čeští architekti stavěli na všech kontinentech, snad s výjimkou Antarktidy. Tipů i na ty pozdější je dost, namátkou Eva Jiřičná v Británii, Jiří Oplatek a Ivan Koleček ve Švýcarsku a mnozí další. Rádi bychom, pokud to půjde, touhle cestou ještě pár zapomenutých dluhů české architektuře splatili.


Jindřich Rosendorf, autor je novinář
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.