Pobaltské státy byly součástí Sovětského svazu do roku 1991 a ve světle událostí na Ukrajině rostou mezi obyvatelstvem obavy z toho, že by se do sféry ruského vlivu mohly vrátit. Odstrašujícím příkladem jim je současné dění na Ukrajině, informuje The Moscow Times.
Ve čtvrtek večer například ruská vlajková televizní stanice Vremja odvysílala pro více než milion rusky mluvících obyvatel Pobaltí hodinu dlouhou a značně emotivní reportáž o bojích mezi rebely a ukrajinskou armádou.
„Mnoho ukrajinských vojáků si uvědomuje, že tady nejde o žádnou protiteroristickou operaci (tak označuje boje proti rebelům ukrajinská armáda - pozn. red.), ale o bratrovražednou válku,“ pronesl v reportáži korespondent televizní stanice. „Kyjevský režim“ podle něj vymývá lidem mozky podobně jako ten severokorejský.
Propagandistický plakát ve školce v severokorejské metropoli. Podle komentátora ruské stanice Vremja vymývá vláda Ukrajiny svému obyvatelstvu mozky stejně jako to dělá severokorejský režim dynastie Kimů.
V dalším vstupu z místa bojů na východě Ukrajiny jiný reportér nařkl ukrajinskou vládu z toho, že na civilní oblasti shazuje kazetové bomby. Toto obvinění příznivci Kremlu používají poměrně často, ukrajinská vláda ho vyvrací.
Deset vteřin Merkelové, deset vteřin Putina
Litevská státní televize přitom ve stejnou dobu odvysílala pouze pětiminutovou reportáž o nově uzavřeném příměří. V příspěvku dala prostor ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, německé kancléřce Angele Merkelové a získala i telefonické vyjádření povstaleckého ministra obrany.
ČTĚTE TAKÉ: |
Denní zpravodajství o ukrajinském konfliktu je na proruských stanicích založeno zpravidla na zobrazování vybombardovaných oblastí a zbídačeného obyvatelstva. Vinu přitom svaluje zásadně na vládu prezidenta Petra Porošenka. Například litevské televizní stanice se naproti tomu zaměřují spíše na diplomatický vývoj.
Občané druhé kategorie
Pobaltí se s významnou ruskou menšinou vyrovnává už od dob SSSR, kdy tam proudilo mnoho etnických Rusů. V Litvě a Estonsku má mnoho těchto imigrantů pas, který z nich sice dělá občany, ale „druhé kategorie“. Mohou s ním cestovat, ale už ne například volit. Moskva tuto praxi dlouhodobě kritizuje. V Lotyšsku se ruská menšina, která tvoří 30 procent obyvatelstva, odmítá učit lotyšsky a žije často velice vyděleným životem. Představitelé pobaltských států se obávají, že Putin může využít etnického napětí stejně, jako to podle nich udělal na Ukrajině.
„Pochod pravdy“ 13. dubna 2014 v Moskvě proti propagandě v masmédiích.
„Rusko zvyšuje své propagandistické úsilí, které podporuje politické a vojenské aktivity ruské vlády,“ tvrdí estonský ministr zahraničí Keit Pentus-Rosimannus. Jako odpověď na tuto zvýšenou aktivitu proto pobaltské státy postupně zavádí odvetná opatření.
Proti Putinovi jeho vlastními zbraněmi?
Minulý rok tak například Litva na tři měsíce zakázala vysílání Gazpromem vlastněného ruského televizní kanálu NTV Mir za to, že odvysílal film, který byl podle představitelů Litvy „plný lží“ ohledně revoluce v roce 1991. Před měsícem zase zakázala další kanál - REN TV Baltic - za podněcování k násilí na Ukrajině. Lotyšsko zase za nevyvážené zpravodajství pokutovalo stanici PBK, která přejímá zprávy od ruských médií.
PSALI JSME: |
Ne všichni to ale považují za šťastný postup. „Bojovat s Putinem jeho vlastními metodami není nejlepší řešení,“ myslí si Kestutis Girnius z výzkumného institutu mezinárodních vztahů ve Vilniusu. „Odpovědí na propagandu by mělo být objektivní zpravodajství,“ dodává.
Ředitel strategického rozvoje stanice PBK odsoudil jakoukoli formu cenzury. „Obsah jejich zpráv vyjadřuje jejich, ne náš názor,“ prohlásil. PBK je v Pobaltí velmi oblíbená, vysílá totiž i zábavnou a dramatickou tvorbu z Ruska.
Tanec do rytmu všudypřítomné propagandy
A jak to vidí běžní obyvatelé Pobaltí? „Myslím, že propaganda je všude. V každé televizi, v každých novinách,“ tvrdí Juliana Moskinová, sedmadvacetiletá ekonomka, která stejně jako většina ze 700 tisíc rusky hovořících obyvatel dvoumilionového Lotyšska sleduje převážně ruskojazyčná média.
„Lotyšsko je členem NATO a proto musí tancovat tak, jak pískají,“ myslí si Auseklis Udris, lotyšský důchodce. „Věřím polovině toho, co slyším na ruských kanálech, a polovině toho, co vysílají na lotyšských stanicích.“
Podle nedávného průzkumu nestojí 41 procent etnických Rusů žijících v Pobaltí ani na jedné straně rusko-ukrajinského konfliktu. Ve stejném průzkumu pak 58 procent z nich uvedlo, že jsou hrdými obyvateli Lotyšska. To je více než dvacetiprocentní nárůst od roku 2009.
