Bush chce odvoláním zákazu dlouhodobě přispět ke zmírnění rekordně vysokých cen ropy a ke snížení závislosti USA na dovozu. Spojené státy v poslední době neustále vyzývají ropné země OPEC, aby výrazně zvýšily těžbu a zastavily tak prudký růst cen ropy, který se v USA promítá do rekordně drahého benzinu. Samy však zakazují využívat rozsáhlá ložiska ropy v nevyužívaných částech Mexického zálivu, kolem západního i východního pobřeží i na většině federální půdy. Jeden zákaz vydal prezident
George H.W. Bush v roce 1990 a druhý celonárodní zákaz uplatňuje Kongres.
Nynější prezident Bush minulý měsíc vyzval Kongres, aby svůj zákaz zrušil
ještě předtím, než totéž udělá on. Mluvčí Bílého domu Perinová však sdělila, že prezident již nehodlá déle čekat. Demokraty ovládaný Kongres podle ní v této otázce nic neudělal. "Neuspořádali ani jediné slyšení," řekla mluvčí.
"Podnikneme tedy krok my a doufáme, že to Kongres donutí k akci," dodala
Perinová. Prezidentovo opatření by mělo podle mluvčí umožnit jednotlivým
státům, aby si rozhodly samy, zda chtějí ve svých vodách těžit či nikoli.
Světové ceny ropy za poslední rok kvůli napjatým dodávkám a vysoké poptávce vzrostly na dvojnásobek a přispívají k nynějšímu ekonomickému útlumu v USA a dalších zemích světa. Analytici podle agentury Reuters upozorňují, že odstranění zákazu těžby ve vodách USA se může projevit až za dlouhou dobu a nynější napětí na ropném trhu neodstraní. To uznává i Bílý dům, podle něj však jde o dlouhodobý krok, který by mohl omezit závislost USA na dovozu ropy z nestabilních nebo nepřátelských zemí.
Podobný přístup k nevyužívaným zásobám ropy v USA má i republikánský
prezidentský kandidát John McCain, který již navrhl otevřít kontinentální
šelf ropnému průzkumu. Demokraté v Kongresu však o tom nechtějí nic slyšet a poukazují na životní prostředí, místní obyvatelstvo a turistiku.
USA jsou sice největším spotřebitelem ropy, avšak jako jedna z mála zemí
světa brání rozvoji těžby na většině svého území. Kampaň proti těžbě u
pobřeží, která vedla k zákazům, vznikla v reakci na ojedinělý únik ropy u
kalifornské Santa Barbary před bezmála 40 lety.
George H.W. Bush v roce 1990 a druhý celonárodní zákaz uplatňuje Kongres.
Nynější prezident Bush minulý měsíc vyzval Kongres, aby svůj zákaz zrušil
ještě předtím, než totéž udělá on. Mluvčí Bílého domu Perinová však sdělila, že prezident již nehodlá déle čekat. Demokraty ovládaný Kongres podle ní v této otázce nic neudělal. "Neuspořádali ani jediné slyšení," řekla mluvčí.
"Podnikneme tedy krok my a doufáme, že to Kongres donutí k akci," dodala
Perinová. Prezidentovo opatření by mělo podle mluvčí umožnit jednotlivým
státům, aby si rozhodly samy, zda chtějí ve svých vodách těžit či nikoli.
Světové ceny ropy za poslední rok kvůli napjatým dodávkám a vysoké poptávce vzrostly na dvojnásobek a přispívají k nynějšímu ekonomickému útlumu v USA a dalších zemích světa. Analytici podle agentury Reuters upozorňují, že odstranění zákazu těžby ve vodách USA se může projevit až za dlouhou dobu a nynější napětí na ropném trhu neodstraní. To uznává i Bílý dům, podle něj však jde o dlouhodobý krok, který by mohl omezit závislost USA na dovozu ropy z nestabilních nebo nepřátelských zemí.
Podobný přístup k nevyužívaným zásobám ropy v USA má i republikánský
prezidentský kandidát John McCain, který již navrhl otevřít kontinentální
šelf ropnému průzkumu. Demokraté v Kongresu však o tom nechtějí nic slyšet a poukazují na životní prostředí, místní obyvatelstvo a turistiku.
USA jsou sice největším spotřebitelem ropy, avšak jako jedna z mála zemí
světa brání rozvoji těžby na většině svého území. Kampaň proti těžbě u
pobřeží, která vedla k zákazům, vznikla v reakci na ojedinělý únik ropy u
kalifornské Santa Barbary před bezmála 40 lety.
