Imigranti čekají na denní příděl jídla v Calais.
foto: Reuters
U terminálu, kde se odbavují vlakové soupravy přepravující automobily podmořským tunelem do Anglie, se podle agentury AFP shromáždilo asi 800 přistěhovalců, kteří podnikli zmiňovaných 300 "pokusů o narušení“. O první průniky se pokusili ještě v pátek okolo deváté hodiny večerní. Následně se je pořádkové síly snažily vytlačit bez použití násilí, zatímco imigranti se opakované vraceli. Okolo druhé hodiny v noci četníci vyprovodili asi 150 přistěhovalců směrem do Calais, ale většina se skryla v temnotách, aby později znovu zkusili své štěstí. Jen několik imigrantů ale proniklo, pět z nich četníci zatkli.
Situace na francouzské straně se poněkud zklidnila díky posílení policejní ochrany tunelu poté, co už dva měsíce docházelo každou noc k 1500 až 2000 pokusům stovek převážně afrických imigrantů dostat se do Británie, kterou považují za vysněný ráj. O život přitom od začátku června přišla již desítka běženců.
Britové tento týden dali Francouzům na posílení bezpečnosti u terminálu tunelu v Calais sedm milionů liber (269 milionů korun) a premiér David Cameron v pátek slíbil, že pošle do Calais nová oplocení, pátrací psy a další prostředky, protože stávající situace je nepřijatelná.
Představitel OSN Peter Sutherland v reakci na čtvrteční výzvy britského tisku k vyslání britské armády do Calais řekl, že se jedná především o humanitární krizi. Poznamenal, že počet přistěhovalců v Calais je výrazně menší než například loňský počet žadatelů o azyl v Británii, kterých bylo 24 tisíc.
Hlavní důvody, proč migranti chtějí z Francie do Británie- Krize azylového řízení ve Francii: Doba zpracování žádostí o azyl je ve Francii dlouhá a místo v ubytovacích zařízeních je tu pro méně než polovinu žadatelů. I žadatelé s platnými dokumenty se tak často ocitnou na ulici. Mnoho příchozích tak ve Francii žádost o azyl ani nepodává.
- Hospodářská situace: Země jižní Evropy, kam se většina migrantů dostane ze všeho nejdříve, trápí vysoká nezaměstnanost. Nedostatek pracovních příležitostí sužuje ale i Francii. V Británii naopak nezaměstnanost dosahuje 5,4 procent, a je tak zhruba poloviční oproti té na druhé straně Lamanšského průlivu. Migranti tak doufají, že v Británii najdou snáze práci. Mnoho z nich také spoléhá na to, že se díky neexistenci přihlašovací povinnosti snáze ukryjí a budou moci pracovat na černo. Věří prý rovněž, že jim při skrývání může pomoci i fakt, že v Británii neexistuje systém občanských průkazů. Podle francouzských politiků podporuje úsilí migrantů dostat se do Británie také skutečnost, že tamní sociální systém vyplatí každému z nich 36 liber (1385 Kč) na den.
- Podmínky udělení azylu v Británii: Británie loni vyhověla 41 procentům žádostí o azyl, což je mnohem více než ve Francii či Německu. Doba zpracování žádostí je přitom výrazně kratší. Až do Británie se ovšem dostane mnohem méně žadatelů. Podle humanitárních organizací je ale britský azylový zákon stejně přísný jako kdekoli jinde v západní Evropě.
- Jazyková bariéra a existence komunity: Pro mnoho cizinců je jednodušší domluvit se anglicky než francouzsky. Mnoho z nich také doufá, že jim v Británii pomohou příbuzní, známí nebo krajané, kteří tam už žijí. V aglomeracích jako je Londýn nebo Birmingham existují velké africké a arabské komunity.
- Neznalost: Mnoho migrantů nezná pravidla pro získání azylu v Evropské unii a neví ani, na koho se případně obrátit. Většinu informací získávají z rozhovorů s jinými migranty. To potvrzují i informace francouzské katolické charity, podle níž vzniklo u většiny migrantů v Calais přání dostat se do Británie jen na základě vyprávění jiných migrantů. Pro mnohé prý ale není Británie vysněnou zemí, chtějí do ní jen kvůli nedostatku jiných alternativ.
|
