11. května 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Podívejte se, co čeká
Slovanskou epopej

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Snad natrvalo. Možná podoba umístění Slovanské epopeje na pražském Pohořelci podle architektonického studia Projektil | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Snad natrvalo. Možná podoba umístění Slovanské epopeje na pražském Pohořelci podle architektonického studia Projektil | foto: Reprofoto
PRAHA Výstava v pražské Galerii kritiků se konečně dívá na Slovanskou epopej Alfonse Muchy jako na umělecké dílo.

Slovanská epopej se v minulém roce stala mediální hvězdou. Dvacítka obřích pláten trávila poslední desetiletí v relativním klidu na zámku v Moravském Krumlově. A najednou se stává centrem zájmu televizních štábů, konají se kvůli ní manifestace a blokády a vyvolávají soudní spory.

Když pominou spory, jaká je historická hodnota Epopeje?

Podobná sláva je však velice pomíjivá. Vlnu zájmu způsobila na první pohled banální skutečnost: Epopej se bude stěhovat z Moravského Krumlova do Prahy. Hlavnímu městu úředně patří a to ji chce v metropoli konečně vystavit. Jenže podobné rozhodnutí jí trvalo osmdesát let. Epopej byla v Krumlově vystavena padesát let a za tu dobu ji místní začali považovat za svou. Spory o vlastnictví Muchova díla přitom pomíjejí, co by na Slovanské epopeji mělo být tím základním a nejzajímavějším: její umělecká a historická hodnota.

O přesun zájmu z majetkoprávní roviny do jazyka umění se nyní pokouší výstava Z archivu Slovanské epopeje v Galerii kritiků v Praze. Jde o výstavu dokumentační, přinášející materiály dokumentující minulost i možnou budoucnost Slovanské epopeje. A ukazuje se, že podobný pohled byl potřeba a kupodivu se o něj celá léta téměř nikdo seriózně nepokoušel. Epopej totiž patří k těm dílům českého výtvarného umění, kterým historici umění doposud věnovali jen minimum pozornosti. Jedinou rozsáhlejší studii jí v roce 1994 věnoval Karel Srp, je však charakteristické, že vyšla pouze v německém jazyce při příležitosti výstavy v Kremži. Novou vlnu zájmu tak paradoxně odstartovali právníci.

Snad natrvalo. Možná podoba umístění Slovanské epopeje na pražském Pohořelci podle architektonického studia Projektil

Pavilón, který by mohl pro Epopej vzniknout na pražském Pohořelci.

Výstava má tři části: uměnovědnou, restaurátorskou a architektonickou. V první najdeme reprodukce Epopeje tak, jak se objevovaly v časopisech jako Světozor nebo Zlatá Praha. Nechybí originální plakáty k první výstavě kompletního cyklu ve Veletržním paláci v roce 1928 nebo Muchovy fotografie pořízené na studijních cestách. Z nich později při malování obrazů vycházel.

První návrh pavilonu pochází z roku 1918

Restaurátorská část přibližuje balení části obrazů v Moravském Krumlově a jejich opětovné instalování ve Veletržním paláci. Asi nejzajímavější součástí výstavy jsou architektonické návrhy na pavilony, kde by měla být plátna v Praze trvale umístěna. O podobě pavilonu a ideálním rozmístění pláten uvažoval již sám Mucha. V roce 1918 navrhl monumentální výstavní objekt na Petřín architekt Antonín Balšánek, ten ale nikdy nebyl postaven.

V posledních desetiletích pak hned několik týmů zpracovalo návrhy na pavilony umístěné na Výstavišti v Holešovicích, na Vítkově, na Letné nebo na Vyšehradě. Poslední a zřejmě nejšťastnější řešení je umístění Epopeje do jízdárny na pražském Pohořelci. Má k tomu ideální dimenze, ale i zde najdeme řadu problémů. Jízdárna je fakticky odříznuta od okolí hradbami a tramvajovou tratí. Její použití pro výstavní účely by si vyžádalo nákladné podkopání tratě i hradeb a vytvoření přístupových koridorů.

Snad natrvalo. Možná podoba umístění Slovanské epopeje na pražském Pohořelci podle architektonického studia Projektil

Ale ať už stálý pavilon pro Slovanskou epopej vznikne kdekoliv, je jasné, že vedle zpřístupnění obrazů bude nutné vysvětlit i jejich historii. To, že se Mucha celá léta opájel mystickými představami o panslovanské vzájemnosti, nebylo jeho výmyslem, ale vypovídá to o českém vnímání světa na počátku 20. století. O sto let později ho vidíme jinak a z obrazů se stal zvláštní hlavolam, ať už se jejich obsahu či umělecké formy týká.

Kurátorka výstavy Vlasta Čiháková Noshiro nezastírá, že výstava je v jistém smyslu jen doplňujícím programem pro chystané odborné sympozium, které by mělo přinést základní zmapování Slovanské epopeje, jejího smyslu a významu. Ze sympozia by měl vzejít i sborník textů. Samotná výstava potrvá do 29. května.


  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz