Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kyjev hlásí další mrtvé vojáky. Útočí na nás, zbraně nestáhneme, tvrdí

Evropa

  12:11aktualizováno  13:40
KYJEV - Nejméně dva ukrajinští vojáci padli a dalších deset utrpělo zranění během posledních 24 hodin v bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Ztráty podle tisku pocházejí z potyček u Mariupolu, posledního velkého města na jihovýchodě Ukrajiny, které ještě zůstává v rukách ukrajinských vládních sil. Mezi separatisty a armádními jednotkami by přitom podle mírové dohody z Minsku mělo od poloviny února platit příměří.

Proruští separatisté řídí konvoj obrněných vozidel poblíž města Debalceve. foto: ČTK

„Za uplynulých 24 hodin padli dva ukrajinští vojáci a deset utrpělo zranění,“ řekl plukovník Valentyn Fedičem, zástupce velitele protipovstalecké operace. Ukrajinské pozice byly podle něj ostřelovány v 27 případech.

PSALI JSME:

Konflikt v Donbasu si od dubna vyžádal více než 5300 mrtvých. Podle ukrajinských úřadů je mezi oběťmi i 65 dětí, dalších 127 utrpělo zranění.

Intenzita bojů klesla od minulé středy, kdy separatisté bez ohledu na příměří dobyli důležité město Debalceve, které je i železničním uzlem na trati mezi hlavními baštami povstalců, Doněckem a Luhanskem. Ukrajinská armáda tvrdí, že nemůže začít stahovat těžké zbraně od frontové linie, protože povstalci příměří úplně nedodržují.

Proruští separatisté při hledání funkčních zbraní a munice poblíž vesnice...
Proruský separatista pozorující okolí poblíž vesnice Lohvynove.
Proruští separatisté při pátrání po funkčních zbraních a munici poblíž vesnice...
Zničené armádní tanky a vozidla na cestě do Artemivsku.

Provokace u Mariupolu

Ukrajinská armáda obvinila proruské separatisty z vyvolávání provokací u přístavu Mariupol, posledního velkého města na jihovýchodě Ukrajiny, které dosud zůstává pod kontrolou vlády. Podle ukrajinského velení kvůli pokračujícím útokům separatistů tak ještě nenastaly podmínky pro stažení těžkých zbraní z fronty. O víkendu obě strany ohlásily, že dosáhly dohody, podle které mělo stahování těžkých zbraní začít zřejmě od úterka.

„Okolo (nedělního) poledne v obci Kominternove v nárazníkové zóně začala palba z tanků na obec Zajčenko, kontrolovanou povstalci. Po této palbě povstalci nahlásili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že po nich stříleli ukrajinští tankisté,“ řekl agentuře Interfax mluvčí ukrajinských jednotek v Mariupolu Dmitrij Čalyj. Podobné provokace se podle něj odehrály během neděle ještě na dvou dalších úsecích fronty. Ukrajinská strana při tom prý od 15. února zachovává klid zbraní.

Separatisté naopak ohlásili, že jejich postavení u Mariupolu ostřelovali dobrovolnické jednotky vládních sil z tanků a minometů.

Ukrajinské velení v pondělí upozornilo, že těžké zbraně začne stahovat až poté, co na frontě zavládne úplné příměří. „Jsme v první etapě předběžných podmínek, a tou je úplné přerušení palby. Jakmile teroristé přestanou s palebnými přepady našich postavení, naplníme druhou variantu. Dosud ale k přerušení palby nedošlo,“ prohlásil mluvčí ukrajinské protipovstalecké operace Anatolij Stelmach. Dodal, že během noci povstalci dvakrát ostřelovali z děl ukrajinské pozice.

Mluvčí generálního štábu Vladyslav Selezňov upozornil, že podle minských dohod má stažení těžkých zbraní z fronty následovat poté, co zmlknou zbraně, ale k tomu dosud nedošlo. „Dosud pokračuje ostřelování ukrajinských pozic, a tak zatím není stažení těžkých zbraní možné,“ řekl.

DOHODA O PŘÍMĚŘÍ

Podle minských dohod mají být těžké zbraně - podle ráže a dostřelu - staženy do takové vzdálenosti, aby mezi nimi vznikla vzdálenost nejméně 50 kilometrů. Ukrajinská armáda má svá děla a raketomety stahovat od stávající frontové linie, povstalci od linie dotyku z 19. září. Stahování zbraní má začít do dvou dnů od přerušení palby a dokončit se do dvou týdnů.

Prosadit Minsk

Vladimir Putin, Petro Porošenko, Angela Merkelová a Francois Hollande na jednání v Minsku

Západ dění na Ukrajině sleduje s narůstajícím znepokojením. Francouzský diplomatický zdroj sdělil agentuře Reuters, že v úterý se v Paříži sejdou ministři zahraničí Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny, aby se plnění mírových dohod z Minsku pokusili prosadit.   „Situace se vyvíjí hodinu od hodiny a schůzka je tedy čím dál důležitější. Pokud se věci zablokují, protože dohodu nelze uplatnit, pak bude na místě upřímná diskuse, proč se tak stalo a jak se můžeme pohnout kupředu,“ řekl nejmenovaný francouzský diplomat.

FICO CHCE ZMÍRNIT SANKCE

  • Slovenský premiér Robert Fico čelí ve vlasti kritice od části slovenské opozice i médií za svůj odmítavý postoj k protiruským sankcím, které na Moskvu uvalila Evropská unie v reakci na ruský přístup k ukrajinské krizi. Na rozdíl od Fica tvrdší postoj vůči Rusku zastává slovenský prezident Andrej Kiska. 
  • Fico, jenž stojí v čele jednobarevné vlády sociálních demokratů (Směr-SD), se naposledy o víkendu vyslovil pro zmírnění protiruských sankcí jako pro krok směrem k podpoře příměří ve východní části Ukrajiny. Zmínil se přitom o přehodnocení seznamu lidí, kterým EU zakázala vstup na své území. Na rozdíl od minulosti ale premiér nekritizoval ekonomické a finanční sankce, které EU vůči Moskvě také uplatňuje.
  • Podle opoziční strany SDKU-DS by ovšem ústup od sankcí znamenal vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. "Fico se opakovaně chová jako Putinův agent a nikoli jako představitel členské země EU a NATO," reagovala SDKU-DS na Ficovy návrhy zmírnit sankce. Podobně se vyjádřili i další opoziční politici, podle kterých protiruské sankce smysl mají.

Robert Fico

  • Fica za výroky ohledně sankcí kritizoval také slovenský tisk. "Podobné výzvy nemají nic společného se snahou najít skutečné řešení ukrajinské krize, pouze pomohou šéfovi Směru v očích jeho proruských voličů a jejich kremelskému idolu, jenž potřebuje v Evropě spojence," napsal na svém webu list Denník N. Dodal, že z celého Ruska mají moc vést skutečný dialog se Západem jen Putin a šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, na něž se zákaz cestování do EU nevztahuje.
  • Prezident Andrej Kiska na rozdíl od Fica sankce obhajuje. O víkendu se zúčastnil v Kyjevě připomínkové akce k prvnímu výročí pádu proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče a masakru na náměstí Nezávislosti (Majdanu) během protivládních protestů. Z Kiskova vyjádření pro média vyplynulo, že slovenský prezident nemá pochybnosti o zapojení Ruska do konfliktu na východě Ukrajiny. Kiska už dříve vyhlásil, že bez podpory Moskvy by konflikt na Ukrajině nikdy nezačal a že uvalení sankcí na Rusko bylo potřebné.
Autoři: ,