13. dubna 2016 5:10 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Brzký odchod třinecké růže. Krásnou šachistku Pertlovou zabila rakovina ve 23 letech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Soňa Pertlová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Soňa Pertlová. | foto: blog.praguechess.cz
Krása, půvab, laskavost, chytrost. A schopnost rozdat se. Těžko říct, kterou její vlastnost upřednostnit. Mladá a talentovaná šachistka Soňa Pertlová zářila za 64 políčky víc a víc, byla plná života, přátelská, společenská a obdivovaná. Prosadila se do domácí špičky, a když chtěla na cestě vzhůru pokračovat, ohlásila se zákeřná choroba.

Nejprve ji přibrzdila a po druhém útoku jí vzala to nejcennější. Už je to skoro pět let, ale pořád chybí všem blízkým a přátelům zejména ze světa šachových figurek.

Smuteční síň v Třinci praskala ve švech, každý se chtěl rozloučit se Soňou Pertlovou. Vedle rodiny se v síni tísnili spolužáci, sportovci a přátelé. Psal se 14. květen 2011 a nikomu nebylo do řeči.

O čtyři dny dříve a dva dny po odchodu třiadvacetileté talentované šachistky napsal nejlepší český šachista posledních let David Navara na svém blogu na webu Pražské šachové společnosti:

„Ještě na konci března mi přála všechno nejlepší k narozeninám, přestože její stav byl velmi vážný. Její pobyt mezi námi byl krátký, ale stihla během něj mnohé. Měla skutečnou chuť do života a je smutné, že nás opustila tak brzy. Věřím, že se teď na nás odněkud shora dívá z jiného světa, v němž není bolest ani smutek. Vzpomínám si, jak Soňa psala v roce 2009 z Wijk aan Zee reportáž pro Novoborský šachový server. Někdo ze čtenářů se nad fotografiemi podivil: Soňo, vážně jsi teď brunetka? Soňa odpověděla s dost drsným smyslem prohumor: Jsem a doufám, že zůstanu. Soňa Pertlová zůstane v našich vzpomínkách taková, jaká byla vždy. Milá, přátelská, statečná, optimistická. V tom se od ní můžeme učit. Čest její památce.“

Tesknili a stále teskní mnozí, zapomenout nemohli a ani nechtějí. Protože každé setkání s půvabnou mladou ženou, která byla podle šachistů Milana Babuly a jejího trenéra Pavla Čecha obdařena vhodnými vlastnostmi a všestranným talentem, bylo jako injekce s velkou dávkou radosti a optimismu.

„Soňa byla vždy velký bojovník, často až zarputile jdoucí za svým cílem. I zde bojovala s nelítostným osudem až do konce, s optimismem se snažila hledět do budoucnosti. V této nejtěžší partii však byly síly velmi nevyrovnané... Šachistům bude chybět jako hráčka, ale zejména jako kamarádka a potřebná členka kolektivu. Bojovnost, korektnost a snaha být prospěšný druhým jsou hlavním Soniným odkazem šachistům,“ napsali oba zmínění v nekrologu pro časopis Československý šach, který vychází v obou zemích.

Kariéra skvělé šachistky Soni Pertlové.

A David Ciprys ji na stránkách Jihomoravského šachového svazu nazval třineckou šachovou růží: „Sbohem třinecká růže, snad vždy pokveteš v našich srdcích.“

Vyhrály to šachy

Atletika, ke které ji doma v Třinci vedla maminka, někdejší dorostenecká reprezentantka ve skoku dalekém, učitelka a atletická trenérka, anebo šachy?

Takové dilema řešila Soňa Pertlová ke konci základní školy. Oba sporty jí totiž šly náramně. V atletice vyznávala právě dálku a překážky, přičemž v běhu na 60 metrů s plůtky se v roce 2002, ve čtrnácti, stala v jablonecké hale žákovskou přebornicí republiky a reprezentovala v žákovském mezistátní mutkání Slovensko–Česko v Nitře.

Jenže šachy, k nimž ji odmalička vedl dědeček z matčiny strany Josef Záhorovský, mají rovněž svůj půvab. A když nadané děvče v roce 2000 ovládlo mistrovství republiky dívek do dvanácti let (k tomu později přidala tituly v kategorii do 14, 16, 18 a 20 let), začala mít navrch královská hra, až vyhrála docela.

„Na základní škole se ty sporty daly kombinovat, ale pak už to Soňa měla složitější,“ vyprávěl před dvěma lety pro Lidovky Zdeněk Walach, předseda třineckého atletického oddílu. „Po přestupu na gymnázium se rozhodla pro šachy, ale nikdo z nás jí to nevyčítal – jde o to, aby člověka nějaký sport bavil, což šachy splňovaly. Všichni jsme jí přáli úspěchy,“ dodával.

„Soňa nemohla zvládat v tak vysoké kvalitě oba sporty najednou. Zvolila šachy a myslím, že to na ní i na její hře bylo vidět, byla spokojenější,“ vybavala si starší spoluhráčka z třineckého šachového oddílu, velmistryně Olga Sikorová, která získala několik titulů mistryně republiky v klasickém šachu.

V roce 2006 vybuchla malá šachová bomba – teprve osmnáctiletá Soňa Pertlová, kterou již řadu let připravoval trenér Jan Sikora-Lerch, obsadila na mistrovství republiky žen stříbrnou příčku. „Bylo to díky tomu, že se šachům věnovala velmi usilovně. Jen tak se mohla dostat mezi českou ženskou elitu,“ napsal David Navara. „Možná to bylo i proto, že si z atletiky přinesla vytrvalost, kterou později prokazovala ve sportu i v životě.“

V roce 2007 začala hrdinka tohoto smutného příběhu studovat v Praze ekonomii, už dva roky byla členkou ženské reprezentace hlavně pro ME družstev. O rok později získala titul mezinárodní mistryně a startovala na šachové olympiádě družstev v Drážďanech, kde ze šesti partií vyhrála čtyři. Krátce předtím však musela kvůli bolestem odstoupit z jednoho z turnajů – lékaři pak diagnostikovali vzácnou a nebezpečnou formu rakoviny. Navzdory tomu Pertlová do Drážďan odjela a na chemoterapii nastoupila až po návratu. Onemocnění zbrzdilo její dráhu na necelý rok.

Pocit byl jasný, právě Soňa má šanci, vzpomíná Sikorová

„Během léčení jsem s ní mluvila a měla jsem jasný pocit, že je strašně silný bojovník. A že jestli má někdo šanci překonat tu chorobu tím, že se do toho opravdu opře, tak je to právě Soňa. Byla úžasná i v tom, že v době, kdy neměla vlasy a chodila se šátkem nebo s parukou, se nikdy nerozpakovala přijít mezi šachisty. Hodně lidí tak vůbec nevědělo, že je vážně nemocná,“ vzpomíná Olga Sikorová.

SoŇa Pertlová na turnaji v roce 2009.
Soňa Pertlová a její zamilovaný sport - šachy.

„Soňa musela omezit všechny aktivity včetně studia. Jen v případě šachů se jí moc nechtělo,“ přibližuje šachista Jiří Jirka, dlouholetý přítel Pertlové. Po odražení prvního náporu choroby včetně vyoperování nádoru se šachistka s obvyklou vervou znovu vrhla na studium i na šachy.

„V roce 2009 na mistrovství Evropy družstev v Novém Sadu báječným výkonem přispěla k pátému až sedmému místu, což je historicky nejlepší umístění českých šachistek Soňa uhrála čtyři a půl bodu ze sedmi možných. A získala tam velmistrovskou normu, to je první ze tří kroků pro dosažení titulu velmistryně,“ vysvětluje Pavel Čech, od roku 2008 trenér Pertlové.

Český ženský šach měl v té době tři aktivní velmistryně – Olgu Sikorovou, Evu Kulovanou a Elišku Richtrovou. „Soňa k tomu měla nakročeno. Bohužel to nestihla,“ smutní Sikorová.

Třikrát vystoupila Pertlová v pořadu České televize V šachu. „Těch pořadů jsem od roku 2006 do roku 2013 dělal asi sto padesát. Před kamerou se vystřídalo hodně expertů, ale málo šachistek. Soňa byla prima, nikdy neváhala a ochotně přišla. Ve studiu působila mile, přirozeně a laskavě, nezaskočila ji ani práce s elektronickou tužkou při analýze partií,“ chválí šachistku redaktor Miroslav Langer.

Pracovníky televize prý nepřekvapila změna – v roce 2008 přišla Pertlová s dlouhými blonďatými vlasy, ale v letech 2009 a 2010 už měla krátké a tmavé. „Říkali jsme si–mladá pěkná holka, tak si udělala něco s vlasy. Došlo nám to až mnohem později.“

V září roku 2010 vyjela Pertlová s Jiřím Jirkou a dalšími šachisty na „open“ turnaj do Chorvatska, který se hrálv Bolu na ostrově Brač. Před závěrem turnaje však nečekaně ochrnula. „Odvezli jsme ji do nemocnice ve Splitu a jejím rodičům se podařilo zajistit letadlo na převoz ze Splitu do Prahy,“ říká tichým hlasem Jirka, který měl v Bolu před posledním kolem velkou šanci na výhru v turnaji i na splnění velmistrovské normy, ale ztratil obojí. „Nebylo co řešit.“

Příliš silný soupeř

Musela zpátky do nemocnice, zůstala upoutána na vozík, prognózu své nemoci znala.

Na Štědrý den roku 2010 napsala na svůj blog na webu Pražské šachové společnosti: „Lidé se pořád za něčím honí... odkládají záležitosti, které by jim i jejím protějškům udělaly radost... jednou však může nastat okamžik, kdy všechny ty naplánované věci, na něž se těšili, již nemůžou splnit. Pak si teprve uvědomí, jak pošetilá je honba za prací, penězi, mocí apod. a jak vzácný je čas. Lítost a peníze jim však již mnohdy nepomohou a zbývá poslední, avšak důležité – bojovat. Dobrý bojovník může zvrátit celou situaci, jen se člověk nesmí vzdát. Do nového roku vám přeji... bojového ducha, jenž vám i v ,připrohrané‘ pozici nedovolí se vzdát, nýbrž povzbudí ve vás touhu klást soupeři tvrdý odpor,“ uvedla šachistka, kterou krátce poté, v lednu roku 2011, převezli domů do Třince.

„Chodila jsem za ní. Věděla, že umírá, ale nesla to strašně statečně. Dokázala přijmout myšlenku, že odejde. Zato já jsem nemohla uchopit skutečnost, že osud Soňu, tak úžasného člověka, zasáhl tak krutě. A nemůžu ji uchopit pořád,“ smutně dodá Olga Sikorová.

  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na Lidovky.cz