25. května 2016 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Černé září. Palestinci na olympiádě v Mnichově zabili 11 Izraelců

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Na jejím konci nežil nikdo z Izraelců – Palestinci je postříleli spoutané ve... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na jejím konci nežil nikdo z Izraelců – Palestinci je postříleli spoutané ve... | foto: Reprofoto
MNICHOV/PRAHA Měly to být nejdražší, nejslavnější a nejlepší hry v historii. Německo se snažilo, aby svět zapomněl na olympiádu 1936 konanou pod hákovým křížem. Místo toho se Mnichov 1972 zapsal do dějin jako tragédie, při které zahynulo 11 Izraelců.

Bylo kolem čtvrté hodiny ranní, 5. září 1972. K okraji olympijské vesnice se obezřetně sunulo osm postav. U dvoumetrového plotu, který odděloval olympioniky od zbytku Mnichova, se muži potkali s další skupinkou. Američtí sportovci se vraceli z jednoho z alkoholových dýchánků. Skupinky si pomohly navzájem přelézt plot a chvíli po jeho zdolání se rozešly.

Nakonec se podařilo několikrát posunout časovou lhůtu, ale teroristé si stále trvali na svém, odmítali nabídky na vysoké finanční odškodnění či na výměnu izraelských sportovců za německé rukojmí. S postupujícím časem bylo čím dál jasnější, že situace se bez násilného zásahu nevyřeší.

Zatímco Američané už mysleli na spánek, osm teroristů z palestinské organizace Černé září mělo naprosto odlišné plány. Jejich cílem byl tříposchoďový dům na Conollystrasse 31. Právě zde bydlela část izraelské výpravy. Teroristé přesně věděli, kam se mají vydat. Útok plánovali dlouhé týdny, vůdci akce Latíf Afíf a Júsuf Nazzál pracovali inkognito ve vesnici a perfektně se v ní vyznali.

V půl páté ráno otevřeli vchodové dveře. „Já dostal za úkol hlídkovat u vchodu, ostatní se vydali nahoru,“ vyprávěl Džamal al-Gháší. Muži ozbrojení granáty a kalašnikovy si vybrali za cíl byt číslo 1. V něm spalo několik trenérů – atletiky Amicur Šapira, střelců Kehat Šorr, šermu Andre Spitzer, vzpírání Tuvja Sokolovsky, zápasu Moše Weinberg, a dva rozhodčí – vzpírání Jakov Springer a zápasu Josefa Gutfreund. Právě jeho škrábání u dveří probudilo, a tak se vydal podívat, co se děje. Dveře se v tu chvíli nepatrně pootevřely a on za nimi uviděl muže se samopaly.

Jako zbraň posloužil nožík

„Kryjte se, hoši!“ začal Gutfreund křičet a se svými 130 kily se vrhl na dveře. Několik desítek sekund trvalo přetlačování, ale nakonec dveře pod náporem tří teroristů povolily. Tenhle čas stačil Sokolovskému, aby se v pyžamu rozběhl k oknu, vyrazil ho a opustil byt. „Arabové po mě začali pálit a já slyšel, jak mi kolem uší hvízdají kulky,“ svěřil se v knize Jeden den v září.

Mezitím se snažili útočníci jeho kamarády spoutat. Jeden z nich se ale nenechal. Weinberg sebral nožík na ovoce a ťal jím po Afífovi, zasáhl však jen oblečení. V následujícím okamžiku Izraelce zasáhla kulka do tváře. Weinberg navzdory zranění, z kterého se řinula krev, zůstal při vědomí. Únosům však nebyl konec, teroristé se hned vydali k bytu číslo 3, v kterém přebývali vzpěrači a zápasníci. Ani výstřel poblíž Davida Bergera, Zeeva Friedmana, Eliezera Halfina, Gada Cabariho, Marka Slavina a Josefa Romana neprobudil.

Okolí komplexu obsadili policisté, novináři a tisíce zvědavců. Všichni mohli sledovat, jak občas na balkon vyjde jeden z maskovaných mužů či jak další občas před bytem komunikuje s německými vyjednávači.

O to se postarali až útočníci, kteří je zajali. Pak je chtěli odvést k první skupince unesených. Během toho se podařilo zápasníkovi Cabarimu odstrčit jednoho z teroristů, skočil na schody a pelášil pryč. Ostatní za ním pálili, ale život mu zachránily sloupy na podzemním parkovišti, mezi kterými kličkoval. Chaosu po Cabariho útěku se pokusil využít zraněný Weinberg, který se na jednoho střílejícího vrhl. Následovala sprška kulek do hrudníku izraelského rozhodčího. Roli ovce kráčející na porážku odmítl i vzpěrač Romano, veterán šestidenní války. Jednomu z útočníků vytrhl kalašnikova z ruky, ale také jeho skosila dávka.

Na německé půdě opět umírali Židé.„Bylo to nutné a nedalo se tomu zabránit. Málem celou akci zmařili,“ obhajoval později zabíjení al-Gháší, poslední přeživší člen komanda.

Teď už útok zalarmoval všechny poblíž bydlící. Chodec Šaul Ladany, který v osmi letech zažil osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen, vyskočil z okna a hnal se k ubikacím Američanů. Otevřít mu přišel trenér Bill Bowerman. „Můžu dál? U nás v baráku jsou Arabové,“ vysypal ze sebe Ladany. „No tak je vyšoupněte,“ poradil mu Bowerman. „Mají zbraně a už dva zabili.“ Bowerman nato vtáhl Izraelce do bytu a zavolal pro pomoc.

Měly to být nejdražší, nejslavnější a nejlepší hry v historii. Německo se snažilo, aby svět zapomněl na olympiádu 1936 konanou pod hákovým křížem. Místo toho se Mnichov 1972 zapsal do dějin jako tragédie, při které zahynulo 11 Izraelců.

V 5.25 se první policejní důstojník dostavil před Conollystrasse 31 a žádal vysvětlení situace. Teroristé s ním krátce promluvili a poté mu k nohám hodili mrtvolu Mošeho Weinberga. Poté vyletěly z jednoho z oken papíry s požadavky. Teroristé žádali propuštění 234 osob vězněných v Izraeli a německé dvojice Andreas Baader – Ulrike Meinhofová, členů militantní levicové organizace RAF. Pokud se tak nestane do devíti hodin ráno, začneme popravovat rukojmí, hrozili útočníci.

„Nenecháme se vydírat“

Okolí komplexu obsadili policisté, novináři a tisíce zvědavců. Všichni mohli sledovat, jak občas na balkon vyjde jeden z maskovaných mužů či jak další občas před bytem komunikuje s německými vyjednávači. V osm hodin se nerušeně rozběhly olympijské soutěže. Zhruba ve stejnou dobu dorazila do Mnichova první reakce z Izraele. „Nenecháme se vydírat. Naší hlavní politikou je neustupovat teroristům. Kdybychom ustoupili, pak by si nikdy nikde na světě nemohl být žádný izraelský občan jistý svým životem,“ řekla ministerská předsedkyně Golda Meirová. „Říkejte jim, co chcete, slibujte jim, co musíte, ale my se jim nepodvolíme.“

Nakonec se podařilo několikrát posunout časovou lhůtu, ale teroristé si stále trvali na svém, odmítali nabídky na vysoké finanční odškodnění či na výměnu izraelských sportovců za německé rukojmí. S postupujícím časem bylo čím dál jasnější, že situace se bez násilného zásahu nevyřeší. Na ten tlačil i Avery Brundage, předseda Mezinárodního olympijského výboru, který nechtěl nechat hry narušit. Vyjednávačům se podařilo odpoledne domluvit, že by celá skupina odletěla i s unesenými do Káhiry a tam by došlo k vyřešení krize. Teroristé souhlasili, Němci však věděli, že s něčím takovým by Izrael nikdy nesouhlasil. Jednoduše si tím chtěli koupit čas.

Po páté hodině odpoledne spustili operaci „Sluneční světlo“. Několik desítek policistů převlečených do teplákových souprav vylezlo na střechu a chtělo se větracími šachtami spustit do komplexu.

Po páté hodině odpoledne spustili operaci „Sluneční světlo“. Několik desítek policistů převlečených do teplákových souprav vylezlo na střechu a chtělo se větracími šachtami spustit do komplexu. Do akce se zapojili všichni, kdo odpověděli kladně na otázku, zda už někdy stříleli. Nešlo o žádné specialisty, ale řadové příslušníky. Plánovači zásahu celý den žili v domnění, že teroristů je jen pět.

Celý plán připomínal frašku. Na budovu s unesenými mířily desítky kamer přenášejících obraz do celého světa. Co se děje nad nimi, viděli v pokojích v televizi i únosci. Okamžitě začali křičet, že pokud policisté neslezou, postřílí všechny rukojmí. Brzy se tak začal rodit nový plán na záchranu. K letadlu měly teroristy odvézt dva vrtulníky, cesta k nim měla proběhnout pěšky podzemním parkovištěm. Tam chtěla policie využít šera a zasáhnout. Jenže vůdce Palestinců Afíf si trasu prošel a lest odhalil. Trval na tom, aby je k helikoptérám přepravil autobus.

Ve 22.03 vyšel z bytového komplexu první terorista a za ním následovali unesení se zavázanýma očima. V tu chvíli si policisté s hrůzou všimli, že teroristů je osm, a ne pět, jak se domnívali. Na letišti Fürstenfeldbruck přitom čekala pouhá pětice odstřelovačů, která měla sehrát klíčovou roli při osvobozovací akci. Další policisté sice číhali v přistaveném letadle Boeing 727, ale právě pětice ostrostřelců měla provést prvotní a nejdůležitější zásah. Plánování akce bylo katastrofou. Ani jeden z odstřelovačů neměl vysílačku, i když o ni žádali.

Měli pušky s nedostatečným výkonem a bez teleskopů. Většina z nich ani nebyla trénována na podobný způsob zásahu.

Masakr na letišti

Když ve 22.40 dosedly na plochu oba vrtulníky, nikdo ze sniperů netušil, že je únosců osm. Navíc nebyla zkoordinována ani místa přistání, takže jeden z vrtulníků byl pouhých padesát metrů od odstřelovače, další se rázem ocitl v palebné dráze svého kolegy.

Na jejím konci nežil nikdo z Izraelců – Palestinci je postříleli spoutané ve vrtulnících a pak ještě dovnitř vhodili granáty.

Krátce poté se dva únosci vydali na obhlídku boeingu. Když k němu došli, zjistili, že jde o past. Rozběhli se s křikem zpět k vrtulníkům. V tu chvíli nastalo peklo, strhla se děsivá přestřelka, která trvala více než hodinu. Na jejím konci nežil nikdo z Izraelců – Palestinci je postříleli spoutané ve vrtulnících a pak ještě dovnitř vhodili granáty. Mrtvých bylo pět únosců a německý policista Anton Fliegerbauer. Záchranný plán se proměnil v masakr.

Svět ale mezitím slavil, agentury vydaly ve 23.30 zprávu, že všechny rukojmí se podařilo osvobodit. 6. září se na Olympijském stadionu sešlo 80 000 diváků a 3000 sportovců při tryzně, hry se poprvé v historii na den zastavily. Poté se zbytek izraelské výpravy odhlásil a odcestoval domů. Stejně tak učinila třeba největší hvězda her, americký plavec židovského původu Mark Spitz.

Tři zajatí členové organizace Černé září v Německu dlouho nezůstali. 29. října došlo k únosu letadla Lufthansa a teroristé byli propuštěni, v Libyi je přivítali jako hrdiny. Dva z nich ale později izraelská tajná služba Mossad zabila při odvetné operaci „Boží hněv“. Po mnichovské tragédii většina států iniciovala vznik speciálních protiteroristických jednotek. Ta německá, GSG-9, dnes patří k nejlepším na světě.

  • 6Diskuse
Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz