Heslo „Miroslava Stern“ s přívlastkem „jedna z největších mexických hereček“ obsahuje většina encyklopedií Latinské Ameriky. Narodila se jako Miroslava Sternová 26. února 1925. Její nevlastní otec MUDr. Oskar Leo Stern byl ve 30. letech hlavním lékařem lázní v Teplicích nad Bečvou. Miroslava stačila tři ročníky gymnázia v Hranicích, než začátkem okupace rodina emigrovala do Mexika. Zachránili si tak, na rozdíl od většiny hranických Židů, život. Ještě za války poslal dr. Stern sedmnáctiletou Miroslavu studovat architekturu a design do New Yorku.
Dívka se ale brzy vrátila do Mexika. Její maminka totiž zemřela v roce 1944 na rakovinu. Pak otec Miroslavě zaplatil hodiny herectví u Japonce Sekiho Sana, legendy avantgardy. Tam poznala Jesúse Gómeze Obregóna, synka ze zámožné mexické rodiny. V roce 1946 si ho vzala, ale týž rok se rozvedli. Mladý Obregón byl prý homosexuál a rodina doufala, že sňatek mu sexuální orientaci napraví. Ten samý rok dostala Miros Mango, jak později Sternovou přezdívali, první roli v melodramatu Tragická svatba.
Místo olympiády světovou pornohvězdou. Andreu Absolonovou zabil nádor na mozku |
V roce 1947 se její jméno objevilo v titulcích hned čtyř mexických filmů a poprvé si zahrála v Hollywoodu: dostala roli ve slavném filmu Roberta Gavaldona Casanovova dobrodružství. Její hvězda prudce stoupá. V roce 1950 se během natáčení dalšího hollywoodského filmu Udatní býci spřátelí s režisérem Robertem Rossenem. Ten byl stejně jako manžel Marilyn Monroe, dramatik Arthur Miller, vyšetřován v době „honu na čarodějnice“ pro podezření ze sympatií ke komunismu. A Rossenova přítelkyně Sternová byla podezřelá – jen proto, že pocházela z Československa. Přesto ji nechali v roce 1955 natočit ještě poslední film v americké produkci, western Cizinec na koni.
Za osmiletou kariéru stačila natočit třicet filmů. Často žánrová melodramata, béčkové horory nebo výkřiky, které nepřesáhly hranice Mexika. Avšak její poslední dva filmy patří mezi špičku. Prvním je komedie Škola vandráků (1954) Rogelia A. Gonzáleze, druhým slavný film Španěla Luise Bunuela Zločinný život Archibalda de la Cruz (1955), známý i pod názvem Pokus o zločin. Její důvěrný přítel herec Ernesto Alonso, který ji Bunuelovi doporučil, vzpomíná, že během natáčení trpěla již těžkými depresemi a pokoušela se o sebevraždu. Polykala prý spousty prášků. O Marilyn se vypravují v souvislosti s komedií Někdo to rád horké podobné věci.
Krátce předtím prožila Sternová milostný románek s nejslavnějším španělským toreadorem všech dob – Luisem Miguelem Dominguínem. Navštívila ho na festivalu v Benátkách. Do Španělska ji napřed nechtěli pustit, protože Frankovým úřadům byla jako Češka opět podezřelá. Nicméně Dominguín, diktátorův oblíbenec a bývalý milenec americké herečky Avy Gardnerové, vše vyřešil. A Miroslavě prý slíbil sňatek. Koncem roku 1954 se Miroslava vrátila do Mexika a začátkem března si s hrůzou přečetla v novinách, že Dominguín se v USA oženil s italskou herečkou Luciou Boséovou.
Hvězdná Naďa Urbánková si životem nese trauma znásilnění otcem |
Pár dní nato řekla Sternová své hospodyni Maríi del Rosario Navarrové, aby k ní nikoho
nepouštěla, ani otce. Když pak 10. března 1955 vylomila paní Navarrová dveře od Miroslavina pokoje, našla ji mrtvou. Bylo jí třicet let a natáčení s Bunuelem skončilo pár dní před její smrtí. Podle lékaře se otrávila barbituráty. Podobně jako o sedm let později Marilyn Monroe. „Tati, promiň mi, už nemůžu dál. Nejsem tak statečná, děkuji ti za všechno a odpusť mi, že nemám vůli dál žít. Miluju tě, Bambulka,“ psala v dopise na rozloučenou. V okamžiku smrti prý držela v ruce toreadorovu fotku.
Její kult žije v Mexiku dodnes. V roce 1992 o ní vznikl celovečerní film Miroslava. Spisovatelka Guadalupe Loaezaová napsala o jejím skonu stejnojmennou novelu. Mexická punková kapela se jmenuje Ataúd de Miroslava (Miroslavina rakev). Češka Miroslava se tu i v dalších zemích Latinské Ameriky stala stejným symbolem jako Marilyn Monroe ve zbylém světě. Mnoho mexických holčiček, dnes už paní středního věku, se po slavné herečce jmenuje. Aniž by jejich rodiče věděli, odkud „Miroslava“ pochází
