22. října 2015 6:00, aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Záhada mrtvé dívky z fotografie. Snímek doputoval k rodině po 70 letech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Židovská dívka Helena Bohmová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Židovská dívka Helena Bohmová | foto: Reprofoto
PRAHA Díky fotografii na titulní stránce Lidových novin se uzavřel kruh příběhu starého téměř sedmdesát let. Tehdy dvaadevadesátiletý fotograf Vilém Frendl třídil v roce 2005 svůj archiv a pod rukama ̈se mu vynořila fotka krásné židovské dívky. Její jméno již dávno zapomněl. Fotografii z roku 1942 si u něj v ateliéru ve Žďáře nad Sázavou neznámá kráska zaplatila, nechala nazvětšovat, ale nikdy si pro ni nepřišla.

Frendl se rozhodl, že i po letech přece musí existovat někdo, kdo dívku pozná a komu by snímek mohl předat. Sepsal výzvu do regionálních novin a doufal, že se mu někdo ozve. Reakce se nedočkal.

Pátrejte, děti

Uplynuly čtyři roky a učitelka Jaroslava Zadražilová ve Velkém Beranově zadala svým žákům, aby se pokusili najít stopy židovských sousedů ve svém okolí. Téma židovství ji zajímalo dlouhodobě, a proto si řekla, že právě pátrání může dětem přiblížit konkrétní osudy.

Přímo v Beranově nikoho neobjevili, záznamy se poztrácely a dlouho neměli stopu, které by se mohli chytnout. Podařilo se najít jen jednu pamětnici válečných časů, paní Vlastu Oranou. Nejdříve se zdálo, že ani zde nepochodí. Neměla žádné zajímavé vzpomínky na židovskou komunitu v Beranově.

Jediné, na co si vzpomněla, bylo, že před lety zahlédla v regionálních novinách snímek bývalé židovské spolužačky Helenky Böhmové. A to byla právě výzva fotografa Frendla.

Najednou měla fotografie jméno a postupně získávala také konkrétní příběh. Děti v jihlavském archivu zjistily, že Helenka žila s rodiči a bratrem v Jihlavě. Její rodiče vlastnili firmu na výrobu koženého zboží. Když přišla válka, museli se Böhmovi vystěhovat z noblesního bytu v činžovním domě a veškerý majetek odevzdat Němcům. Přestěhovali se do Žďáru nad Sázavou.

Odtamtud už vedla přímá cesta do terezínského ghetta a následně do Lublinu, kde osud Helenky a její rodiny končí v plynové komoře. Pár měsíců po fotografování v ateliéru Vilému Frendla.

Paní Oraná studentům vyprávěla, že se s Helenkou potkala, když obě studovaly vyšší dívčí školu v Jihlavě. Helenka na školu přestoupila, když ji z rasových důvodů vyloučili z gymnázia. Obě dívky seděly v jedné lavici, ale moc se nekamarádily. Helenka byla totiž dost zamlklá a s nikým se příliš přátelit nechtěla. Pak už o ní paní Oraná nikdy neslyšela. Až v roce 2009, kdy u dveří zazvonila skupinka zvědavých dětí a zeptala se jí na židovské přátele.

Kdysi vyhlášený žďárský fotograf Vilém Frendl se rozluštění příběhu bohužel nedočkal, zemřel v roce 2007.

To je přece Helena!

Celý příběh ale nekončí. Koncem října 2010 vyšel o pátrání dětí článek v LN, na titulní straně s onou Helenčinou fotkou. A paní Zuzana Ledererová zažila šok.

Jediná fotografie na titulu Lidových novin odstartovala tříleté pátrání po stopách 80 českých dětí, které odjely na podzim 1939 do Dánska. Na snímku je židovská dívka Helena Böhmová, která se v roce 1942 nechala vyfotografovat a snímek si nikdy nevyzvedla

„Odebíráme Lidové noviny odjakživa. Když mi manžel četl ten příběh z titulní strany, najednou jsem věděla, že je to moje sestřenice,“ vyprávěla o pár měsíců později tehdy šestaosmdesátiletá Zuzana Ledererová. „Obě jsme vyrůstaly v Jihlavě. Před válkou mě rodiče poslali do Prahy a pak jsem jela do Dánska. Helenina rodina se přestěhovala do Žďáru nad Sázavou, v Jihlavě už byla dost napjatá atmosféra. O tom, co se Heleně stalo, jsem dlouho nevěděla.“

„Po válce jsem se vrátila do Prahy a hledala jakékoliv informace o rodině. Každý den jsme s manželem chodili do Červeného kříže i na další úřady. Nakonec jsme na seznamech z transportů našli už jen jména blízkých a čísla transportů. Dál už jsme nepátrali, bylo to příliš bolestné. Když jsme byli v Dánsku, tak jsme o transportech věděli, ale nenapadlo nás, že tam zůstane tolik lidí,“ vzpomíná Ledererová, jediná z rozvětvené rodiny, která válku přežila.

Když se osmnáctiletá Helena Böhmová v roce 1942 dozvěděla, že je i s rodinou zařazena do transportu směr Terezín, chtěla mít památku. Zašla do vyhlášeného fotografického salonu Vilém Frendl a nechala se vyfotit. Na otázku, kdy se pro snímek zastaví, odpověděla: „Až bude po všem.“ Nedlouho poté zahynula v plynové komoře.

Vyřízená zakázka

Zemřela dívka z fotografie, zemřel i fotograf. Fotografie ale zůstávala. A bylo třeba vyřídit zakázku starou skoro 70 let. V lednu 2011 přišel vnuk Viléma Frendla za paní Ledererovou. „Dědeček by byl moc šťastný, že se fotografii podařilo předat někomu z Heleniny rodiny. On byl ohromně poctivý člověk, bral to tak, že se snímek musí odevzdat do správných rukou, byla to přece zakázka,“ vysvětluje fotografův vnuk Vilém Frendl.

Vnuk Viléma Frendla, který vyfotografoval v roce 1942 Helenu Böhmovou, předal snímek její sestřenici Zuzaně Ledererové, která jako jediná z rodiny válku přežila.

Vnuk Viléma Frendla, který vyfotografoval v roce 1942 Helenu Böhmovou, předal snímek její sestřenici Zuzaně Ledererové, která jako jediná z rodiny válku přežila.

Zuzana Ledererová letos zemřela. Juditě Matyášové předtím vyprávěla o tom, jak se jako jediná zachránila z celé rodiny. Maminka jí na jaře 1939 přihlásila do speciální školy v Praze, která měla připravit židovskou mládež na vycestování do Palestiny. Osmdesát mladých lidí se však na podzim 1939 vypravilo zcela jiným směrem: odjeli do Dánska, kde se jich ujaly pěstounské rodiny.

Děti v Dánsku prožily čtyři roky a doufaly, že se jim podaří odjet do Palestiny. V roce 1943 uprchly do Švédska a jejich životní cesty se rozešly na 70 let.

Judita Matyášová čtyři roky pátrala po těchto „dětech“, dnes devadesátiletých pamětnících. Jejich životní osudy vydala knižně pod názvem Přátelství navzdory Hitlerovi a podílela se také na scénáři k celovečerním dokumentu Na Sever (rež. Natasha Dudinski), který bude mít premiéru na jaře 2016.

  • 2Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz